Hvězda kriminálu

Rozmazluju se. Moc často se nedostanu k něčemu tak civilnímu, ohlodanému na kost, ale tohle mě zaujalo tématem vězení a rozhodně nelituji - člověk se na chvilku vrátí z pohádkových nebes a obláčků a vezme to držkou rovnou do míst, kde nemůže věřit nikomu, stará se jen sám o sebe a kde by rozhodně nikdy skončit nechtěl. Podívat se tam takto zprostředkovaně si cením celkem dost. Pokud máte náladu na syrovou, chladnou, nevypiplanou, audiovizuálně prostou hoďku a půl, kterou vás od začátku absolutně nikdo neprovede za ručičku, a zajímá vás alternativní drama otec-syn, pak račte a press play. (21.01.2015)

Hlavným a vlastne aj jediným dôvodom, pre ktorý som sa k tejto väzenskej snímke dokopal, je Jack O'Connell. Charizmatický, nepochybne talentovaný Brit ma do značnej miery zaujal už v seriáli Skins (inak mojej veľkej srdcovke), kde spoločne s Kayou Scodelario po hereckej stránke vyložene "ovládli" druhú generáciu (a teda série 3 a 4). Nuž a keďže všimnúť sa ho dalo aj v iných filmových projektoch, a to väčšinou v roli agresívnej, psychicky labilnejšej a zložitejšej osoby (podobne ako tomu je aj v tomto filme), môj záujem bol priam obrovský. Čo sa týka O'Connella, ten ma o svojich kvalitách presvedčil poľahky a stopercentne, nakoľko postava bola typologicky takmer totožná s Cookom z už spomínaného Skins, a teda niečo, čo mu sedí perfektne. Nuž a samotný film? Tu musím povedať, že som oproti väčšine tunajších - pre mňa relevantných - užívateľov bol spokojný asi o trošku viac, páčil sa mi žáner, prostredie, spôsob, akým to bolo podané, pomerne veľká miera násilia, a žiadne príkrasy (takzvaná britská "špecialitka", a jeden z hlavných dôvodov, prečo ich filmy vyhľadávam s takou chuťou). I keď na druhej strane je pravda, že to miestami pôsobilo až príliš prehnane, že by väzni mohli mať až do takej miery pod palcom celý režim väznice vrátane (takmer) všetkých zamestnancov. No a čo mi najväčšmi chýbalo a čo by som si prial, je, že to mohlo ísť predsalen trochu viac do hĺbky, zamerať sa na psychológiu postáv (Eric ponúkal omnoho viac potenciálu, rovnako ako postava jeho otca), možno i na úkor tej dynamiky a akcie, ktorá tu bola prítomná vskutku dostatočne (je mi však zároveň jasné, že keby mi bolo vyhovené, pravdepodobne by to mierne stratilo na diváckej atraktivite). Každopádne film sa mi páčil nadmieru, dostal som omnoho viac, ako som pôvodne čakal, a teda výsledný dojem je u mňa výborný. Nuž a čo sa týka O'Connella, pokiaľ bude mať "dobrú ruku" pri výbere budúcich projektov, tak mu ja osobne veštím (a prajem) priam vynikajúcu kariéru. 85% (11.03.2017)

Vo finále linka otec/syn niekam vyústi, ale všetko predtým je iba otravne hrubé sledovanie nezaujímavých postáv basistických nímandov a ich potyčiek medzi sebou či s vedením. Ani postava psychológa, ktorý chce pomocť juniorovi, filmu nepridáva nič užitočné. Najslabšia z tuctu drsných väzeňských drám, ktoré si kedykoľvek spontánne vybavíte. (07.07.2014)

Velké překvapení z Velké Británie, ve kterém se režisér pustil do tisíckrát omílaného tématu života vězňů a přesto dokázal být v mnohém originální a výjimečný. Kvalita tohoto filmu vychází zejména z neskutečně dobře zvládnuté autentičnosti a skvělé atmosféry. Ano, v mnoha amerických filmech je vyobrazení kriminálů hrozně cool, ale ani zdaleka nevypadá tak syrově jako právě zde. Možná tomu pomáhá samotná zápletka filmu, kdy se nezbedný synáček snaží trumfnout svého kriminálem protřelého otce a dostává naloženo ze všech stran, nicméně hlavní podíl na tom mají skvěle vybraní hlavní hrdinové a zdařilý komparz. Moje hodnocení 80%. (26.08.2015)

Kde někteří vychvalují zajímavý námět, já vidím nevyužitý potenciál. Hvězda kriminálu k divákovi promlouvá především syrovými emocemi a násilím, které podle Davida Mackenzieho patří k dennímu chlebu irských vězňů. Mám však pocit, že kromě bojů, krve a nenávisti mohla být více zdůrazněna složka psychologická, která v aktuálním zpracování vyznívá spíše jako zbytečný a nepochopený diskurz. 7/10 [KVIFF 2014] (04.07.2014)