Hvězda kriminálu

Syrové drama z britského kriminálu nedostatečně zvýrazňuje svá hlavní témata (nekontrola vzteku, vztah otce a syna), která pak tolik nevyznějí. Připočteme-li k tomu jen načrtnuté, vlastně neznámé postavy (přičemž titulní nezvladatelně agresivní mladík by po většinu času zasloužil hlavně pořádně namlátit… i když by se tím nic nezměnilo), přes autenticitu místa tak snímek nedostává svým intencím. (02.01.2018)

Ne že by J, O' Connell nebyl téměř pro tuhle roli jako stvořený, ale já jsem prostě čekala víc. Vězeňské prostředí mám ráda, je to takový ten svět s pravidly o přežití a zachování si sebe sama. Tahleta hvězda chce být tvrdá a násilná, jenže někdy se táhne za jiný provaz, než je vám dáván. A tady je ten provaz o něco kratší, než očekáváte. (09.11.2014)

Jedná se o čistou snahu definovat tradiční chlapáctví. Režisér nikam neuhýbá, nikoho nemění, před ničím nezdrhá, neměkne. Čirá syrovost. Tady to není o hledání lidskosti ve zdánlivý brutalitě, nikdo se tu nesnaží napravovat, léčit, dávat naději. Přesto najdete sympatie, humor a skvělý happy (?) end - v drsné realitě brutálna a zkažena. Vynikající kamera, režie a famózní Jack O´Connell a Ben Mendelsohn. (07.07.2014)

Když jsem si po filmu připomněl, že sám Mackenzie film prezentoval jako "návrat k realitě", musel jsem se smát a z hodnocení řádně ubrat. Což o to, snímek baví po celou stopáž díky neustálým bitkám vězeňských rváčů a humoru, vznikajícího interakcí vězeňských postaviček, ale zábava jistě není jediným faktorem filmu, natožpak filmu vězeňského žánru. Britský kriminál ála Mackenzie působí jako místo, kde doslova kvete anarchie a každý si zde může dělat co chce, počínaje vězni, samozřejmě. Vězni si pochodují z cely do cely jak se jim zlíbí, hlavní hrdina je po úvodním incidentu důrazně varován, že za další náznak problému půjde na samotku (stane se tak po čemsi nevinném, přičemž náš rváč předtím rozmlátil půlku vězení, aniž by to bachaři zaznamenali jako "náznak incidentu"). Když tedy konečně přijde onen strašný trest, je na chvilku přemístěn do prosvětlené, žlutě vymalované cely, která je podobna té původní asi jako vejce vejci. Kde jsou časy "plechové samotky" z Frajera Luka! Nesmí chybět obligátní zamotané vztahy, kde si každých deset minut jedna cela objednává vraždy osazenstva druhé cely, útočí na sebe noži, útočí v s punčochami na hlavách jako při přepadení banky atd. Postavy se z brutálních rvaček vzpamatovávají a uzdravují v řádech minut, s rozbitým tělem stíhají suše zavtipkovat. Když v závěru dojde ke skoro-vraždě hlavního hrdiny rukama bachařů, aby nám bylo srozuměno, jaké že jsou to ti bachaři svině a že si tedy vězni nemůžou dělat úplně všechno, co chtějí, jelikož mohou být jako problémoví oběšeni, nedá se uniknout nakyslému výrazu z téměř stupidního scénáře. Jako sled kinetických rvaček s výborným O´Connellem a nečekaným množstvím humoru je to dobrá oddychovka, vydávat ji ale za něco "realistického" nebo syrového je slušný direkt do ksichtu diváka, očekávajícího podle ohlasů novou vězeňskou klasiku. (07.07.2014)

Popis znel zaujímavo, no celé mi to prišlo hrozne nezáživné. A to mám filmy z väzenského prostredia celkom rád, najmä pre ten psychologický charakter, ktorým zväčša oplývajú. Tu mi to však celé prišlo dosť neprirodzené a vážne pochybujem, že by takí agresívni väzni ako Eric mali toľko voľnosti a že by tie útoky na dozorcov prešli len tak bez povšimnutia. Celé to na mňa pôsobilo nevýrazne a nerealisticky, z čoho som naozaj prekvapený, pretože Briti si väčšinou na tom surovom realizme väčšinou dávajú záležať. Nuž, toto bolo asi nejaké "kúzelné" väzenie, kde sa všetky agresie medzi väzňami a dozorcami tolerovali a odpúšťali... (14.11.2014)