Tarantule

V padesátých letech vznikalo hodně zajímavých filmů, jejiž realizaci si v dnešní době lze již těžko představit. Neměly by v žádném případě takový ohlas jako tenkrát a všechna atmosféra 50. let by se vytratila. Jack Arnold tyhle filmy točit uměl a to dokazuje i ve své Tarantule. Je to příjemná podívaná s dobrými herci a jedním pěkně vypaseným pavoukem, kterého by určitě nikdo nechtěl potkat. (15.10.2011)

Arnold (ne tam ten, haha) byl machr. Dokázal to i tím, že režíroval 1 díl té kultovně stupidní a díky hl. představitelce v prvních 2 s. velmi snesitelný) tv s. WonderWoman z 1977.;-) Tady dal obraz obřího babouka (nesnáším babouky) do reálné krajiny a já po 30! letech znovu koukal, jak to vypadá lépe, než většina těch dnešních digibordelových sračiček. Šílené, což? Překvapila zde přítomnost Lea. G. Carrolla, známého to herce ze 6 Hitchcockovek, včetně Spellbound či Rebeccy, v roli vědce a později nedobrovolného sloního muže. Bylo mi ho trochu líto, páč nebyl vyloženě nějaký ten šílený vědátor, kterými se tehdejší pseudo SF filmy jen hemžily a který chtěl opravdu udělati pro lidstvo něco dobrého. Ano, souhlasím, že je jí zde málo. Ale zase...pokud by jí bylo moc... Nu, stačí říci, že všeho moc škodí. I Tarantulí.:) Asi tak. Dovedu si představiti remake. Ale kdo by ho režíroval, aniž by to jak je dnes již pravidlem, zprasil...to tedy netuším. P.s. klasická monstermovies souputnice a profesionální krasava Mara Corday, palec (+ něco jiného) nahoru.;-) P.s. a stejně jako kolegovi Limovi, mi vadí, že plakát lže v tom, že v oněch chelicerách titulní STAR, nedrží nějakou tu svlečnu. :( (25.03.2021)

Jeden z mnoha počinů padesátých let reflektující obavy ze zneužití atomové energie samotnými vědci si tentokrát klade závažné otázky o budoucnosti stravování kumulujícího se lidstva spolu s častým zobrazováním mužů vědy jako samozvaných experimentátorů toužících po božské moci. Prví půlka trpí zákonitostmi malého rozpočtu, tzn. extrémním množstvím konverzačních scén pod tvrdým svícením v nepříliš vybavených interiérech, velkým prostorem pro okrajové postavy či postupným sbližování ústřední dvojice. Druhá půle naštěstí vytrhává z letargie častým zobrazováním trikově velmi dobře zasazeného monstra a drtivým posunem k akčnímu spektáklu, který je korunován archivními záběry, apelem o kompaktnosti armády a její schopnosti zakročit a poněkud unylou honičkou. (12.01.2006)

[FOD 2024] Takhle to dopadá, když dáte ženám volební právo. Začnou studovat a chtějí být asistentkami vědců a snad i vědkyněmi! Chlapi šovinisticky slintaj nad ženskými nožkami (I got stuck leaving the plane!), hodně se tu kouří cigára... Prostě padesátky. A pak tu máme šíleného vědce, který se snaží vyřešit zásadní problém lidstva, jak nakrmit expadnující lidstvo. A občas někdo se znetvořeným tělem umře. Jack Arnold natáčel velké hity v době, kdy lidé byli reálně vystrašení z toho, co přinese nový atomový věk. A byl to dobrý osobitý filmař, tvořící nejlepší a nejúspěšnější žánrové filmy své doby. A když není rozpočet, tak naznačuje, pracuje s kvalitním příběhem a hereckými výkony. Místo umělého pavouka točí živého. Všechny postavy jsou prokreslené, mají co hrát a jsou v tom přesvědčivé. JInak by film nefungoval, když jeho převážná část nestojí na efektech a buduje atmosféru nepřímo hromádkami kostí a louží blivajzu. Jen je škoda, že neuteklo to přerostlé morče. Vidět Tarantuli v dvojprojekci s (také Ardoldovým) Neuvěřitelně změnšujícím se mužem byl zážitek. Závěr s bojem proti tarantuli hodně zestárl, ale právě ona střídmost s efekty dělá z filmu klasiku. Předfilm: Bambi Meets Godzilla (15.03.2024)

Aj keď sa premiera tohto filmu datuje niekde do roku 1955, tak je "Tarantula" dodnes ten najlepší spider-horror aký som videl. Čiernobiely snímok o poriadne prerastenom agresívnom pavúkovi gigantických rozmerov, ktorého (pozor spoiler!!!) nakoniec zničí až americké vojenské letectvo. Absolutne klasické horrorové béčko z čias, keď v USA frčal starý dobrý rock´n´roll a točili sa takéto úžastné monster nezmysly. Rockabilly movie. *** (17.09.2008)