Exodus: Bohovia a králi

Není od věci, že Exodus přišel do kin ve stejný moment jako teroristické útoky muslimů v Paříži (vyvraždění redakce satirického časopisu, který zveřejnil karikatury Mohameda). Exodus je vlastně film, kde Hebrejci v čele s Balem jsou záporáci a Egypťani klaďasové. Ramses tu je do značný míry chudák, nikoli despota. Ridley Scott tak otočil tradiční výklad a ukázal, že Egypťani na svém území Hebrejce do jistý míry tolerovali a oni se jim za to odvděčili partyzánskými útoky a rozvratem. Podobně jako se dnes odvděčují partyzánskými útoky muslimové v Evropě, která je přijala. Tak tahle paralela mi přijde zajímavá prostě a Ridley Scott to svým filmem patřičně zaznamenal a události v Paříži jen o měsíc předpověděl. (10.01.2015)

Ridley se znovu vrací na historickou půdu, tentokrát do Egypta, což dopadlo trochu lépe, než-li výprava za anglickými lapky (Robin Hood), spíš rovno bojům v gladiátorské aréně (asi jsem jedinej, kdo ten film považuje pouze za dobrej), ale rozhodně nedosahující kvalit příhod elfího piráta ve svaté zemi (tak schválně, dostane Mojžíš taky rozšířenou edici?). Egypt je tu vskutku impozantní kulisa, ve které se rozehraje výborné drama (první půl hodina je nejlepší z filmu), kterou bohužel sráží nedomrlost scénáře, z kterého například ze začátku vůbec není jasné, zdali faraon ví, či neví o tom, jaký je Mojžíšův původ, který je pak vysvětlen neskutečně blbě (proč navíc, do komoně, jako jedinej člen faraonova dvora není nalíčen a oblečen jako bohatý egypťan?!), nicméně je Hebrew Bale natolik dobrej herec, že to nijak zvlášť nevadí. Pak přijde část, které by docela pomohlo více prostříhat, neb je příliš dlouhá a cesta k deseti ranám egyptským (vivat žáby!) je příliš zdlouhavá. Ale žádná z výtek co jsem tu vyblábolil není tak závažná, aby zabránila Exodu být dobrým historickým velkofilmem (a biblické motivy jsou tu navíc spáchány velmi povedeně). (27.12.2014)

První milou věcí je Ridleyho vzpomínka na mladšího bratra Tonyho, druhou je vizuální velkolepost (místy opravdu mravenčí práce), třetí (samozřejmě ne úplně důležitou) pohled na Španělku Maríi Valverde, na kterou si už sedmasedmdesátiletý Scott vzpomněl, protože hrála v psychologických Trhlinách jeho dcery Jordan. Tvary, barvy, kulisy, hromadné scény – začíná to skvostně. Jakmile však začne scénář víc poodkrývat své slabiny, jde to z kopce. Přál bych si film osudovější, dynamičtější a hlavně víc myslící na diváka. Chyběly emoce, chyběly jiskřivější dialogy. Všichni si matně vybavujeme onen příběh, ve kterém Mojžíš vystupuje jako spasitel hebrejského lidu, který osvobodil z otroctví a dovedl do zaslíbené země. Než to udělal, jsme svědky deseti ran egyptských, kterými je postižená dosud kvetoucí země, určitě si vzpomeneme i na rozestoupení se moře, které židy „pustí“ dál, ale egyptské vojsko spláchne. Aneb jak je to sepsané ve Starém zákoně. Zmiňované biblické rány jsou svou stylizací skvostné. Ropuchy, nálet sarančat, děsivý mrak komárů a much nebo obří aligátoři. Pod všemi těmi detaily, dokonalými exteriéry a obrovskými kulisami je ovšem překvapivá hlušina, která místy i nudí. Postavy jsou ploché, s těmi vedlejšími se pracovalo velmi málo. John Turturro nebo Ben Kingsley jsou na plátně jen pár minut, účast Sigourney Weaver moc nechápu. Christian Bale se snaží, co mu síly stačí, jeho hlavní sok Joel Edgerton zdaleka nenechá vzpomenout na Phoenixova zbabělého zmetka Commoda z Gladiátora, který si svou ďábelskost vyloženě užíval. Ridley Scott odškrtával své nápady, události vršil na sebe a moc nad nimi dál nepřemýšlel. Je vedlejší, zda popuzuje zatuchlé historiky. Jeho další chlapácký příběh podle mého není tak dospělým kusem jako Gladiátor nebo Království nebeské a už vůbec ne vtipný (myšleno dobře) jako Robin Hood. 65% (26.12.2014)

Bude to znít prázdně nebo namyšleně, ale moc bych si přál, aby Exodus měl čtyři nebo klidně pět hodin. Aby bratrské pouto, vysoké intriky, vedlejší charaktery obsazené slavnými jmény nebo paranoia hlavního hrdiny měly dostatek prostoru na to, aby klíčové scény udeřily plnou silou a zamávaly mnou. Takhle totiž většina dialogů působí jako výplň, ve které se Christian Bale může přetrhnout, ale nikdy nebude mít šanci udělat z efektní podívané pravý velkofilm. Pohledy do daleké krajiny, deset ran nebo finální voda jsou proto jen epizodami, na které se čeká jako na atrakce. Nedá mi nezmínit, že Princ Egyptský byl animák o poloviční stopáži a stejně řekl všechno srozumitelněji i komplexněji najednou. (07.08.2023)

Pozoruhodná židovská fantasy, ktorá je originálna tým, že núti diváka fandiť Egypťanom. Hebrejský Boh je tu totiž zobrazený ako skrz-naskrz nesympatický, arogantný, zlostne kričiaci fagan, ktorého najviac zo všetkého štve egyptský náboženský systém (čo je vtipne paradoxné, keďže židovská mytológia z tej egyptskej priamo vychádza, Ježiš je v podstate cover verzia boha Hóra) a polovica filmu je o tom, že tamten "spratok" nadprirodzenými silami pomôže zaostalým otrhaným separatistom v teroristických akciách proti najvyspelejšiemu štátnemu zriadeniu tej doby. Ale napriek všetkým výhradám (okrem výborného Balea a Edgertona tam nikto nemá čo hrať, charaktery aj dialógy sú nepatrične moderné...) sa mi to páčilo. Som proste fanúšik Ridleyho Scotta a tu je všetko, čo jeho film potrebuje - epické digitálne panorámy, hady, vejúce vlajky a nadupané akčné scény s prskajúcou hlinou. OK a som zvedavý na director´s cut. (13.03.2015)