Umenie pretekať v daždi

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)

Děj je bohužel od začátku velmi předvídatelný. I když celý příběh vypráví krásný zlatý retrívr jménem Enzo, připadá mi, že o něj samotného jde až v druhém plánu kvůli mnoha peripetiím, kterým musí čelit jeho majitel a rodina, v níž žije. Nicméně musím uznat, že málokdy se názvem povede tak dobře vystihnout obsah filmu jako v tomto případě, a to hned v několika rovinách. (65%) (16.08.2023)

Vlastně jsem ani nevěděl, do čeho jdu. Mám psy rád, ale psí filmy moc nemusím, tento je ale vzácnou výjimkou. Asi od začátku jsem tušil, že to neskončí dobře, ale ve finále jsem očekával trochu jiný příběh s ohranější zápletkou, takže mě film i dost překvapil. Jede se dost na emoce, ale to se u tohoto filmu dalo čekat a sem se to dokonale hodilo. Pes je nejlepší přítel člověka, to bezesporu, ale ve finále o tom tento film není. Je to o neobyčejně obyčejném příběhu jedné rodiny, které se bohužel stanou špatné věci. A my to vše sledujeme z pozice psa, který by (více) pomohl. Já si to užil, emoční ždímačka to byla pořádná. (31.03.2020)

Vykradené Psí poslání s ještě hutnějším emociálním atakem. V podstatě dost depka od začátku do konce, nějak jsem získal pocit, že autoři si dali za cíl, ukázat divákovi, že život je kurva a v podstatě stojí za hovno. Anebo že bezmoc je základním emočním stavem, z něhož se dokážou vyhrabat jen ti nejsilnější. Každopádně i přes klišovitost, citovou vypočítavost a kýčovitost mě Umění tančit v dešti dostalo, takže pod čtyři hvězdy jít nemůžu ... (02.08.2020)

Tohle je velmi dobrý film a tím koncem je i smutný. Tohle je prostě jeden z nejlepších filmů které jsem kdy viděl. Příběh je velmi dobrý, postavy jsou sympatycké, hudba je výborná, lokace jsou zajímavé, scénář je velmi dobře napsaný a kamera filmu je perfektní. Tohle je jeden ze tří filmů u kterých se na konci prostě rozbrečím. Tohle je prostě perfektní film o psovy a rodině. Já si tenhle film prostě zamiloval a klidně bych tuhle recenzi mohl prodelšit. Za mě 11/10. Prostě nemohu dát míň protože tohle je pěkný a i zároveň perfektní film na který se zase někdy kouknu. (08.03.2022)