Hmly Avalonu

Tak tento snímek jsem viděl opravdu před mnoha lety a stále jsem ho nevytěsnil z hlavy, vždy, když ho dávají, tak promptně přepínám tv, tak asi takto na mě zapůsobil. Příběh z ŽENSKÉHO pohledu na legendu kolem Artuše, konkrétně z pohledu jeho sestry MORGANY. Ano, to je ta, která porodí svému bratrovi MORDREDA a udělá z něj parchanta incestního a následně jde vše do kopru. Jenž tady né, tady je Morgana hodná, krásná, milá, přející a hlavně super ženská do nepohody, prostě úplnej opak původní DOBRÉ předlohy. Měl jsem u tohoto skvostu podobné pocity, jako u XENY, kde se každá hystorická událost, buď bez Xeny neobešla, nebo byla Xena právě tou hybnou silou událostí dějin. Tady historie, dějiny a i báje a pověsti dostali pořádně na prdel !!!! Mlhy avalonu, byl snímek natočený velmi VAGINÁLNÍM způsobem. Jakoby celý štáb a produkce zrovna ovulovaly, nebo měli periodu. Zbytečné dílo. (10.07.2018)

Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného. (09.05.2009)

Velmi příjemné zpracování Artušovské legendy se zajímavým hereckým obsazením, výbornou hudbou, atmosférou a na televizní projekt i kvalitní výpravou. Žádný problém zkouknout celé 3 hodiny na jeden zátah, nenudil jsem se ani chvilku, i když je rozdíl vidět film v televizi s dabingem na Nově a v originále.... (12.07.2009)

Není to špatný nápad - obrátit legendu a vyprávět ji z ženského pohledu. Ale někde se něco nepovedlo. Hrdinky jsou unylé (kromě skvělé Anjelicy, která ale jako obvykle hraje stejnou postavu, jako v 90% svých filmů), dialogy jsou rozvláčné a filozofující, atomosféra nijaká. Druhou hvězdičku přidávám jen za Kláru Issovou, křičící v opuštěném kamenném kruhu. (20.04.2004)

Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? (05.07.2007)