Východiskový bod

Teória o (ne)existencii Boha, či jednoducho niečoho duchovného mimo nás, dokáže rozhádzať i tvrdého ateistického vedca skrz svoju lásku. Prvá polovica romanticko nasladlá, druhá polovica už viac zaujímavá. Doporučujem však ostať až do konca tituliek. Tá záverečná jednominútová scéna vám dá priestor na rozmýšľanie. 3,5 *** (06.10.2015)

Vybrat do rolí mikrobiologů herce, kteří nejsou úplně beauty, ale přitom by byli mezi ostatními rozcuchanými vědátory s dioptrickými brýlemi považováni za sexy krasavce, se castingu podařilo zkušeně. Teď už jen aby nepadla hláška o tom, že oči jsou brána do duše. No, vydrželo jim to do 75.minuty.. Tradiční střet vědy a duchovna tady končí remízou, nicméně nepřestává platit, že když se už nemůžete spolehnout na racionalismus, vrhnete se do široka otevřené náruče víry, ve které si každý najde to, co potřebuje. Na melodram a trendy spiritualismus sázející Cahill mě bohužel vtáhl tak zanedbatelným způsobem, že jsem postupně začal přemýšlet nad premisou „Lež má krátké nohy“.. Když variace na reinkarnační téma, tak lehce hororová Audrey Rose s Anthonym Hopkinsem.. (06.04.2018)

Cahill nepíše klasický sci-fi, spíš se jedná o mysteriozní dramata lehce líznutý nějakou vědecko-fantastickou událostí, jako tomu bylo hlavně u jeho indie prvotiny Jiná země, která pro mě byla dost originálním osvěžením. Tady více méně používá stejnej vzorec a bude tomu tak zřejmě i v jeho příštím filmu Bliss, tak snad mi díky tomu nezevšední, zatím mě jeho psychologický dojáky, s hezky poskládanejma obrázkama hlavně ve vypjatějších momentech, celkem berou. (25.12.2020)

Byl to pro mě první filmový zážitek letošního ročníku a laťku pro ostatní vybrané snímky nastavil opravdu vysoko. Možná až uhrančivá kamera, skvělí herci a vlastně i celá myšlenka dotváří tento působivý celek. I origins dokáže být kouzelný, dojemný a v momentě i hororový. Při závěrečné scéně u hotelového výtahu jsem zatlačil slzu - 90%. PS: určitě si počkejte na potitulkovou scénu, která zajímavým způsobem podtrhuje již zmíněnou celkovou myšlenku filmu. [49. MFF Karlovy Vary] (12.07.2014)

Mile mě překvapilo, s jakým citem je vystavěn tento skromný, ale přitom vlastně velice chytrý film. V žádném momentu netlačí na pilu, netěží z laciných emocí, ale přitom hravě dokáže vybudovat silné scény, které nijak nesnižují inteligentní úroveň celku. Přesto také nelze film zařadit mezi "nudné" artovky, právě naopak, je přístupný všem. Líbí se mi nejednoznačnost, film přednáší dogma evoluce versus božský tvůrce bez zaujatého pohledu a dělá to nejlepší, co pro diváka udělat lze - vybídne ho k zamyšlení, aniž by mu podsunulo vlastní odpověď (i když tedy u rozumného člověka vždy zvítězí věda). Za to se mi chce dát i pátou hvězdu, ale to si ještě promyslím... 8/10 (19.02.2015)