Zrodenie národa

Filmařsky je Zrození národa brilantní, ale zároveň je tak daleko za hranicemi toho, co považuji za lidsky přijatelné či omluvitelné jako "svědectví doby", že tomu nemůžu s klidným svědomím nasázet pět hvězdiček. Mohla bych nasolit odpad - ale to mi taky nepřijde zcela korektní. Takže nechávám bez hodnocení. (15.07.2024)

„Zrodenie národa” sa skladá z dvoch častí: občianska vojna Juhu proti Severu + atentát na Lincolna a "OBNOVA" , t. j. vzostup rasistickej organizácie - Ku Klux Klan, označovaní aj ako: „BIELI RYTIERI” , pretože NEGRI, (takto sú často vykresľovaní vo filme, bez cenzúry), začali akosi príliš vystrkovať rožky, že zároveň režisér a scenárista David Wark Griffith ich chorobne uctieva, až to normálne hraničí s cielenou propagandou, ktorá oslavuje bielu, árijskú rasu nad menejcennou, čiernou, dovezenou z afrického kontinentu. V záverečných sekvenciách, vo veľkom útočiacich členov KKK, odetých v bielych plášťoch, s bielymi kapucňami na kotrbách, a so zapálenými krížmi v paprčách, si «xenofóbny» D.W.Griffith, každú chvíľu vypomáha hudobným audiom, čiže operou od Richarda Wagnera s názvom: „Jazda valkýr” , čím len podkopáva bezvýznamný-význam černochov, ako takých. Zatiaľ, čo som sa mohol s prvou polovicou filmu vskutku stotožniť, s tou druhou, som už mal značný problém ju vôbec prekúsnuť, lebo z každej strany sa na mňa valila lavínová nenávisť. Jednak je revolučne a nadčasovo - nakrútené, ale zase obsahuje extrémnu kontroverziu, z ktorej mi vlasy dupkom stáli, že aj taký »legendárny« Žid Süss, je oproti tomuto Nemému, (ale to vonkoncom neprekáža porozumieť hlavnému posolstvu) snímku z roku 1915, iba obyčajnou, mierumilovnou prechádzkou ružovým sadom ! Beloši sú nalíčení (na)čierno, Afroameričania sú tzv. pokusní králici, ktorí ani netušia, čo sa s nimi vlastne zamýšľa ? 2/2 filmu je z môjho úsudku strašne háklivá, režisér to väčšinou preháňal so zábermi, že to súčasne beriem i na škodu, ako sa nedokázal (u)držať na uzde, bol ako pes odtrhnutý z reťaze, akoby to nemal v hlave usporiadané, zrejme servíroval publiku to, čo už dlhšie túžilo vidieť na vlastné okále ! Najlepšou vo filme bola jednoznačne reálne jestvujúca postava "JOHN WILKES BOOTH" , ktorého stelesnil budúci, významný režisér Raoul Walsh. Najväčšou hviezdou pre zmenu bola Lilian Gish, ale ani na ňu nemám dobrého slova ! Tento viac, než tri hodiny trvajúci, nemý kolos, síce odporúčam, no po jeho celom vstrebaní, sa budete citíť možno dosť mizerne, a tak 1/2 sa javí, ako vôbec najideálnejšia alternatíva na pozeranie, pričom je asi potrebné ho vidieť v celku, kedy už divák výsostne trpí... (12.05.2020)

Nejde mi do hlavy, prečo sa vo svojej dobe, keď nemali tie filmy ozaj dobre zafarbené, keď obraz bol dosť slabej kvality, keď boli filmy nemé, prečo sa pustili do tak dlhého diela, lebo mne by aj normálny film v súčasnosti asi neudržal po celú dobu pozornosť, no vtedy asi to bol zážitok a unikát, tak asi len tým sa to dá vysvetliť. Preto ťažko povedať, či je správne, že si vlastne tri časti, ktoré by urobili priam tri filmy, zvolili do jedného filmu. Navyše tretia časť sa dá pochopiť sčasti, lebo vieme, že neohrabaní ľudia vedia narobiť zlo, no ako oslava vlastne rasizmu a akoby obhajoba otrokárstva, to sa mi na tom veľmi nepáčilo. Ubíjajúce dielo a v mnohých scénach zbytočné, tiež by som to inak asi pospájal, plus úplný záver vyzeral na totálny úlet, ale tak pre dobu, pre ktorú bol stvorený to mohlo byť sčasti fajn, no vyvolalo to aj mnoho zla a aj napriek dielu od režiséra tohto filmu, ktoré následovalo ako nejaká odpoveď voči kritike, tak to už zostáva a rozhodne by som to nechcel videť znova. (09.06.2014)

První světový blockbuster. Obrovská reklama, prodej upomínkových předmětů, technické novinky (close-ups, fade-outs), a to vše aby si diváci vychutnali velkolepé bojové scény, milostné tokání, záchranu na poslední chvíli, historické postavy v historických chvílích... Z toho všeho vyplývá, že co se týče scénáristického umění, tak se Hollywood od tohoto filmu nikam neposunul. I dnes se standardizovaný scénář zaktualizuje technickými novinkami a pustí se do světa s halasnou reklamou. Takže když si odmyslíme kontroverzní pohled filmu přes rasismus, máme tu psychopatického zločince spřádajícího plány na ovládnutí země a chlípně toužícího po nevinné krásce, slabého intelektuála, který nedohlédne důsledky svého idealismu, a tak je potřeba síla a rozhodnost, kterou tu zastupuje dost pochybná organizace (ono cválat do otevřeného boje s maskou na obličeji zrovna o morálních kvalitách nevypovídá). Do toho nějaká ta romantika, cudné pohledy do očí, obětovaná nevinnost, která spustí boj... Mustru, který ustanovil Griffith v tomto filmu, se Hollywood drží už přes sto let jak klíště. (06.12.2020)

Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná). (13.12.2011)