Zrodenie národa

Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. (11.05.2009)

Dodíval jsem se na to, ale popravdě řečeno - příliš velká bžunda to nebyla. Baví mne studovat dějiny kinematografie, ale koukat tři hodiny na poškrábaný, přeskakující obraz plný rasistické propagandy a dusného patosu je nad moje síly. Chápu a uznávám obrovský dopad, jaký mělo toto dílo na vývoj moderního filmu, jsem ale rád, že mám tento studijní úkol za sebou a mohu se věnovat záživnějším věcem. Plný souhlas s komentářem Chlupis. (07.03.2010)

Zrození národa. No jo, ale jakého? Griffith si mohl z odmítavých reakcí černošské komunity hlavu nechápavostí udrbat, jakoby v tom filmu nebylo tyvole doslova napsaný, že je potřeba bojovat za zachování Spojených států v árijské tradici bílé nadřazenosti. Žádný schovávačky. Při groteskním vykreslování černošské komunity co s kradenými slepicemi hrabe na bílé panny jsem se smál nahlas, abych tak nemusel přemýšlet nad tím, nakolik se podobné stereotypizační zkratky používají ve veřejném prostoru dodnes. Není třeba kolem toho chodit - ten film je ZLO. Zákonné. Že to v něm Lillian Gish až do své smrti údajně neviděla, dávám za vinu tomu, že má od sebe oči stejně daleko, jako normální lidé bradavky. Pokud máte ideový úhel při sledování filmů, nedáte to a netřeba se za to stydět. Mě zajímá forma a exekuce a tady jsem místy zapomínal zavřít kušnu. Vezmeme-li v potaz technické limity roku 1915, lze říct, že v něčem jsou davové sekvence v tomto filmu skutečně nepřekonané. Griffith předepisuje i tomu nejzapomenutějšímu statistovi nějaké rozmáchlé gesto, takže záběry, ve kterých vidíme stovky reálných lidí působí správně chaoticky a lze z toho vyloženě vytípávat reminiscence na dobové válečné výjevy, o což mu koneckonců šlo. Jakkoli přiznávám, že 190 minut němého filmu je porod šesterčat. ____ Ale baví mě, že zatímco se tady místní debílci můžou ubrečet nad černošskými Kleopatrami na Netflixu nebo kde, že politická korektnost, vymývání mozků a kdesi cosi, tak místo toho, aby čuměli doma na televizi, mohli klidně vyrazit do artového kina, kde brnkala živá hudba k záběrům, kde bílý herci s blackfacema vyhrožujou bílým hercům bez blackfaců, vytahujou u toho dopředu bradu a hulvátsky žerou meloun. Lol. (12.05.2023)

Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. (25.02.2010)

[6/10] (D. W. Griffith & Epoch) (Němý, čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Frank E. Woods, D. W. Griffith podle románu The Clansman: An Historical Romance of the Ku Klux Klan, románu The Leopard´s Spots, a divadelní hry The Clansman Thomase F. Dixona Jr. /// Kamera: G. W. Bitzer /// Hudba: Joseph Carl Breil, D. W. Griffith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.10.2009)