Kúzlo mesačného svitu

Tady se zřejmě hodně oprašovalo a vytahovalo to, co dřív fungovalo, nebo se kdysi nepoužilo. Woody Allenovi bude letos osmdesát. Vidina odpočinku je mu cizí, s železnou pravidelností nás každoročně těší inteligentním, příjemným a neuspěchaným kouskem. Tentokrát to nicméně není na nějaké velké aplausy, na filmové ceny a bohužel ani na obyčejný obdiv obyčejného diváka, který to s ním každý rok zas a znovu zkouší. Příběh tentokrát vystavěl hodně mechanicky, k postavám to netáhne, dialogy nevolají po tom, abych si je chtěl přehrát znovu. Chybí konflikt, chybí pořádný příběh. Místo toho tu máme pouhá nedorozumění a nemalou tvůrčí lenost, která jakoby nechtěla překročit hranici průměru. Co si budeme nalhávat (a to zdůrazňuji, že stále má můj obdiv), ale kupříkladu Poznáš muže svých snů, Jasmíniny slzy, Užívej si, co to jde nebo Kasandřin sen zajímali a lákali už jen díky hercům, chronické nostalgii nebo právě jménu režiséra. Jinak šlo o plácání se ve stereotypech a osvědčených motivech. Jeho filmařský turismus mi navíc úplně nesedí, často v tom nic „navíc“ nenacházím. Tentokrát se vrací k oblíbenému tématu – odhalování falešných médií – znovu prostřednictvím sarkastického skeptika, kterému poplete hlavu mazané děvče. Jenže v případě Allena by to chtělo nějakou pořádnou výzvu. A k těm osmdesátinám ještě jeden slušný filmový nádech!! (13.05.2015)

Život samozřejmě smysl má. Jen proto filozofie ustoupila radosti ze života a Woodyho Allena mohla převálcovat Jane Austenová. A já nahozená dobrou náladou kašlu na rozum a nenacházím jediný důvod, proč by mi to mělo vadit. Tím spíše, že darcyovské monology jsou v podání Colina Firthe stále dokonalé. (17.08.2014)

„When the heart rules the head, disaster follows..“ Jizlivý skeptik Firth potírající okultní šlendrián docela bavil, ale od chvíle, kdy racionálno vyhrálo a ihned zatoužilo býti poraženo, začalo kouzlo měsíčního svitu vyprchávat a zůstala tuctovka, která neměla v plánu překročit svůj stín. Někdy je to snobství v Allenových filmech odtažité a protivné.. (03.08.2018)

Zaujímavé... Po I Origins tento týždeň u mňa už druhý film, ktorý stavia do konfrontácie vedu so spirituálnym svetom. Vynikajúce kostými a ešte lepšie dialógy! Woody Allan sa mi pomaličky dostáva pod kožu...Ale dobre, že v tom nehral, lebo na stopercent by svojimi blbými kecmi a trápnymi vtipmi poslal celý film do hoven! (13.12.2014)

Woody Allen + Colin Firth + Emma Stone + dvacátá léta v jižní Francii... No nezní to skvěle? Na papíře určitě. Ale v praxi vznikl mdlý a neoriginální film. Respektive originální je postava Firtha, který je skoro po celý film takový ten nesnesitelný sarkastický snob (díky bohu, že ho hraje Firth, to jeho charisma tuhle postavu zachraňuje). No a do tohohle morouse se zakouká mladá Sophie (Emma Stone), navzdory tomu, že ji Firth opakovaně ujišťuje o tom, že ji v žádném případě nevidí jako ženu a často se k ní chová jako naprostý idiot. Jsem jediná komu spárování Firtha se Stone nesedělo nejen kvůli nedostatnu romantické chemie (tihle dva by spíš fungovali jako buddy parťáci), ale i kvůli skoro třicetiletému věkovému rozdílu? Za mně prostě tenhle film jako romantická komedie nefunguje. Zápletka okolo Sophie coby média je fajn, i když trošku předvídatelná, a dává prostor pro ty lepší scény filmu. A propos, doporučuju porovnat s tím, co s atmosférou jižní Francie (konkrétně Provence) provedl Ridley Scott v Dobrém ročníku, to je úplně jiná liga - Ridley opravdu Provence miluje a je to vidět, tady Francie slouží jen jako hezká kulisa. I přes všechny moje výtky tenhle film není špatný, jen průměrný... bohužel. (06.08.2014)