Réžia:
János SzászKamera:
Christian BergerHrajú:
András Gyémánt, László Gyémánt, Piroska Molnár, Ulrich Matthes, Ulrich Thomsen, Lajos Kovács, Orsolya Tóth, János Derzsi, Miklós Székely B., Péter Andorai (viac)Obsahy(1)
Fascinující a jako úder pěstí razantní adaptace kontroverzní románové prvotiny maďarské spisovatelky Agoty Kristofové o třináctiletých dvojčatech nucených strávit poslední léta druhé světové války po boku kruté babičky kdesi v pohraničí. Označení uhrančivý nebylo už dlouho tak přesné jako v případě nového filmu renomovaného filmaře a divadelníka Jánose Szásze. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (2)
Recenzie (38)
Ano, Szász skutečně nedostál své pověsti nekompromisního a svojského filmaře, kterou nosil v 90. letech. Velký sešit vypadá spíš jako východoevropská produkce HBO - poměrně komorní výpravou, opakováním totožných lokací i tím, že je zrežírovaný poměrně usedle. Pokud odmyslím od těchto druhotných kategorií, pak námitka může směřovat ještě ke scénáři, který až příliš závisí na předloze Agoty Kristof. Na jednu stranu z ní čerpá drsné a syrové monology, na stranu druhou občas dost kostrbatě motivuje to, co v knize zřejmě působilo přirozeně. Nehledě na to si mě Szász těmito lekcemi v otrlosti, odříkání a utrpení podmanil. Ústřední duo "vlčat" je výtečné, bába sladká a některé vedlejší postavy neodolatelné. Zejména střed filmu, v němž se prolíná zmar mateřské lásky s proudem nadávek a drastických výjevů, zachycených pouze výtvarně v sešitě, je famózní. Válka do světa chlapců proniká jako odlesk, vedou svojí vlastní s cílem porazit emoce a vykořenit veškerou lásku. Proud úderů a deviantních epizod završený drastickým činem dýchá zatuchlou, nepříjemnou atmosférou, jež vzdáleně připomene Hanekeho Bílou stuhu. Škoda nedotažené stylizace, ale i tak výrazný zážitek. ()
Předlohu neznám (následující tedy berte jen jako mou hypotézu), ale z filmu cítím, že místy docházelo k podstatné a ne úplně citlivé redukci. Na sto minut se toho zde nakousne až moc. Nejvíc je to vidět na vedlejších postavách, mnohé by zde ani nemusely být. Třeba "Zaječí pysk" je holka, která se na plátně několikrát zjeví, ale film nijak dál neposune. Asi je to důležitá postava, ale nejde nijak poznat proč. Na úkor těchto vedlejších postav zde došlo i k potlačení toho, co je dle mého názoru na Velkém sešitu nejpodstatnější a zároveň nejzajímavější. Tedy přerod dvojčat z nevinných, čistých dětí na chladnokrevné, cynické jedince, kteří jsou silnější než dospělí kolem nich. Snímku by slušelo, kdyby tento přerod byl zajímavěji a hlavně podrobněji rozebrán. Jinak ale film pěkně odsýpá a dobře se na něj dívá, zejména díky Bergerově kameře. Je to takový hezký evropský film, který ale s největší pravděpodobností brzo zapadne. Své publikum si to jistě najde, hlubší zářez z toho ale nebude. ()
Většina lidí se v těžké situaci upne k pozitivním vzpomínkám. Hlavní hrdinové Velkého sešitu naopak rozhodnou fyzicky a psychicky zocelit tak, aby rány osudu dokázali přijímat s úsměvem na rtech. Zajímavá myšlenka filmu, který vypadá slibně přibližně do té doby, co zjistíte, že se v něm vyskytuje naprosto vše. SPOILER Máte tu nezištně jednajícího žida, který před koncem války samozřejmě zahyne. Máte zlého faráře, kterému celibát nic neříká. Máte tu pedofilní ženu, která se naše dva hlavní hrdiny pokusí svést. Máte tu docela hodného, homosexuálního nacistického důstojníka, který by zjevně dva chlapce nejraději adoptoval. A máte tu také bomby, které v dramatických momentech naprostou náhodou dopadnou přesně na jednu důležitou postavu. ()
Velký sešit je příběhem dvou bratrů, kteří si postupně budují svou morálku na základě okolností a zkušeností z válečného a poválečného období. Dětský svět se promění na venkovský - výcvikový tábor u babičky, kteří si chlapci pro sebe vytvoří. Tvrdý režim a drsné podmínky využívají pro vzájemné zocelení a zesílení nutné k přežití v těžkých dobách. Výhrou filmu je především silná literární předloha, herecké výkony, sugestivní atmosféra a deníkové vyprávění. ()
Děj "velkého sešitu", komixového deníku, mně stále něco připomínal, nic však trvale. V začátcích "otužování" Pana Theodora Mundstocka od Ladislava Fuchse, v období "propadání zlu" jednu z novel Elfride Jelinekové, a skutečně jsem čekal, že svoji lekci krutosti (měli přece povinost stále se učit) ukončí rituálem "utopení kočky". Mystický akt "rozdělení" dvojčat, při kterém bylo třeba přejít mrtvé tělo jejich otce, zřejmě žádnou literární obdobu nemá. "Vlčata" (viz Marigold ****) působí skutečně uhrančivě, je obtížné se otrhnout od jejich vyzývavého pohledu. Krutost však není plodem války, válka ji jen tříbí a usměrňuje. Každé dítě má svou sbírku mrtvých brouků. Pozn.: Uměleckým dílem je ovšem i samotný "sešit". ()
Galéria (25)
Fotka © Pretty Pictures
Zaujímavosti (3)
- Když se v závěru filmu otec objeví na statku, vzadu za ním, v pravém horním rohu je možné postřehnout projíždějící auta. Jejich rychlost a hustota provozu však do 40. let nepatří. (=woody=)
- Bratři (András Gyémánt, László Gyémánt) nastraží do kamen maďarské pěchotní granáty 42 M. (ČSFD)
- Vo filme, ktorý je snímkom o druhej svetovej vojne, sa trikrát objaví osobný automobil Volkswagen 181, ktorý sa vyrábal až od roku 1968. Táto chyba je ľahko rozoznateľná podľa odlišnej siluety a stavby vozidla - objaví sa vo filme v 34., 52. a 69. minúte. Vo filme sa snaží podobať na nemecký vojenský osobný automobil KdF 82 (Kübelwagen alebo VW 82), ktorý bol najrozšírenejším nemeckým ľahkým osobným automobilom v druhej svetovej vojne (vyrobených bolo cca 50 000 kusov). (k4li)
Reklama