Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti

Pukancova zábava, ktorá sa kvalitatívne ani omylom nepriblížila predošlým, samostatným častiam o oboch "hrdinoch". Verím, že je náročné spracovať scenár v ktorom budú hrať prím "obaja-dvaja" kohúti na jednom smetisku, no tak či onak, počiatočná pointa príbehu symbolicky pripomínajúca súboj Obamu s Putinom o zvyšok sveta, nič prevratné nepriniesla. Nemôžem povedať že ma Batman Vs Superman vyslovene nebavil, no po solídnom našliapnutí samostatných príbehov v mnohopočetných sériách som od spoločného projektu očakával omnoho viac. Záver ktorý bol pre moje oči čistým gýčom radšej nebudem ani bližšie komentovať. Najmä vďaka nemu šupnem bez výčitiek čistú dvoječku, lebo už chýbal len kpt. America, Hancock a Godzilla, a mohli sme byť svedkami zrodu novej ligy nevýnimočne výnimočných. Keď tento snímok porovnám s tohtoročným Deadpool-om, toto je čistá šľapajda do blata v bielych mokasínach. (02.05.2016)

No... Plus je, že na rozdíl od Muže z oceli jsem během finále z té úmornosti neusnul, ale jinak je to rozhodně ne-e. Většinu stopáže se scenáristé pokoušejí vehementně a tím neúspěšněji budovat přesvědčivý konflikt v tom šíleném přeplácaném guláši, aby se nakonec všichni prostě potkali a začali rubat. Jen tentokrát se pětkrát zdůrazní, že město je vyklizeno, aby nebyl faux pas jako minule. Superman je ale stejně plochý a Wonder Woman přesně tak nuceně a naprosto mimo kontext vecpaná, jak se všichni báli. A kapitola sama o sobě je čistá duše Ben Affleck, jehož Batman je postava mdlé inteligence (mírně řečeno) a emo attention whore. Jeho traumata, noční můry a hejt na Supermana jsou svou bezelstností opravdu legrační, ze zasmušilého rytíře je v podstatě urputný prosťáček s neustále stejným přihlouplým výrazem, který je ve všem nějak pozadu. A Lex Luthor, který nemá zřejmě žádný jiný cíl, než být evil maharádža, rozhodně není důstojným soupeřem a všechny proti sobě svede jen proto, že si postavy přečetly název filmu a rezignovaně směřují ke střetu, k němuž neexistuje uvěřitelný důvod. Když se pak pointa sporu dvou legend postaví na jisté shodě křestních jmen, můžete už se jen nahlas smát. A aby mi ta debilita nevadila, nesmělo by to tak moc stavět na depresi a nenávisti všech vůči všem - je to ještě mnohem méně odlehčené než Nolanovi Batmani, ale nic z toho. (23.03.2016)

Kryplonitová bondáž největšího buzíka homixového univerza neodpustitelně obsazenou latexovou turbomyší, nyní s xichtovým tetanem! Naštěstí má Beník většinu filmu naraženou bondážní masku a dnešní digitální triky odvedly natolik přesvědčivou práci, až by si jeden myslel, že dokáže cenit ty zuby i úplně sám. Stále trvající megadebilní premisa dvojího života Supergeje, že když si nasadí brýle, nepozná ho ani vlastní gayfriend! Naštěstí se ten řiťopich už alespoň naučil nosit slipy pod kalhotami. Uonderkráva do počtu je snad tou nejtrapnější homixovou štěrbinou všech dob, navíc osazenou ultraslizkou a asexuální tlamou, kterou už víckrát nechci vidět! Naštěstí je vyvážena nejlepším Sašou Lutorem, jaký kdy byl k vidění, fantasticky zahraným a skvostně vyšinutým. Bravo, Ledokopče! Je to furt na jedno brdo, 1 až X různých menů se buď kočkuje mezi sebou, nebo se hrdinně semknou v pionýrskou bojůvku proti nějaké mrdce z vesmíru a všechny nás zprasí! Naštěstí se tuhle klauniádu podařilo Zeckovi udržet mimo transformační debilitu Assvengerů v příjemné temnotě Nolanových Batmanů, vcelku chytře ten homosouboj navlíknul a i kosmický oblud je tentokrát celkem xežrání. Takže jsem si nejpodstatnější výtky odargumentoval nějakými těmi pozitivy a ačkoliv jsem leporela žužlal naposledy ve třech letech, pálím krásnou trojku, přičemž být to o třicet minut patetických žvástů kratší, mohla z toho být i hnusná čtyřka. Mimochodem, všimli jste si někdy, jak si leporelová impéria Mrvel a Dyslektický Cigán homix vzájemně v rámci konkurenčního boje o přízeň zaostalých slabikovačů kradou omalovánky? Antonín Stárk je Brůs Vejn jako přes kopírák, Kapitán Homokokot jasná Uondrkráva, Tór očividný Suprgej, Akvarista evidentní Spajdrgej bez lepkavých dlaní a Zelený Lampa jako by Hulkovi z prdele vypadl. A pak jim všem ťamani vypoulí oči a je z toho mango. Už se těším, až v roce 2025 všechen ten zdegenerovaný nekulturní bordel konečně globalizačně zfúzuje a vzájemně se povraždí v ultimativním digitálním mrdníku s názvem Assvengers vs. Liga Slaboduchosti vs. Pokémoni: Úsvit literatury. (26.03.2016)

Stále to tam je. Snyder se s BvS profiluje podobně jako Ridley Scott - točí si filmy podle sebe a pro sebe, bez ohledu na hlavní tok řeky, kterému tak silně v těchto vodách dominuje Marvel se svým přímočarým, ale pro komiksem nepolíbeného diváka snadno pochopitelným, světem. Bez sebemenší znalosti DC univerza nemá člověk u téhle odkazy nabitého spektáklu žádnou šanci. A to je škoda, protože souboj dvou největších titánů má minimálně v první polovině našlápnuto hodně solidně, ale v posledních třiceti minutách skutek-utek a důkladné budování děje je nahrazeno spin-offem k Transformers, kde talentovaní herci pobíhají mezi zelenými prostěradly. Očekávání se přesto naplnila: Affleck je nejpřesvědčivějším Batmanem k dnešnímu datu, čímž možná až nechtěně zastiňuje zbytek obsazení. A to je například u vynikajícího Ironse více než naškodu. BvS nakonec ani zdaleka není filmem průměrným či vysloveně špatným. Je to čtvrtmiliardová atrakce od fanouška pro fanoušky, která, byť temnější jak brooklynské ghetto, má svou vizi jasnou. Pastelové barvy Walta Disneyho pomalu začínají blednout závistí. Ultimate: Konečně mohu s klidem dát plnou palbu. (25.03.2016)

Příliš mnoho koření v příliš malý misce polívky aneb jako kdyby Michael Bay a Christopher Nolan potají zplodili potomka, co se chce zavděčit oběma tatínkům. A to jsem z pěti sourozenců, takže nikdo nemá lepší předpoklady projevit pochopení pro nesmyslná rozhodnutí, nenadálé změny stran, bezdůvodná nepřátelství, jepičí spojenectví a přebornictví v bodání nože do zad. (15.07.2016)