Od pěti do sedmi

Krásne snové, vyrozprávané s eleganciou a pátosom. Príbeh síce ničím výnimočný, ale zaujme a nenudí a divák aj keď tuší, ako by to asi mohlo a hlavne malo skončiť, napriek tomu sa nechá unášať tým štýlom a rozprávačkým spôsobom Levina. A Marlohe bola ako ozdoba toho celého. Yelchin, nech mu je zem ľahká, to proste precítil a záver pri múzeu slová nepotreboval. Silné 3 z 5 (30.12.2016)

Nie život, ale hra máva svoje pravidlá. A každá hra raz skončí. Dialógy boli naozaj skvelé, muzika príjemná, herecké výkony fajin, Yelchina mám rada ... bohužiaľ som medzi nimi ale necítila žiadne iskrenie a všetko mi to prišlo ako z katalógu, presne ako Arielline deti :-) ... nakoniec predsa len dávam vyššie hodnotenie ako som mala v úmysle, pretože to svoje zúfanie dal Anton výborne a vôbec, dobre sa na to pozeralo a dobre sa to čítalo. (29.11.2015)

Sice hodně předvídatelné, ale kouzelné, jednoduché, smyslné, určitým způsobem volnomyšlenkářské a zamilované...a do toho v NY. Trošku patosu a kýče, oki :) Marlohe má pro mě obrovské charisma - já v ní prostě vidím Bellucci ;) A nemůžu si pomoci - vývoj, jak se tento vztah postupně posouval - ohromně se mi to líbilo, jelikož to bylo tak něžné, tak vášnivé a chtivé a přitom - s určitým, poměrně velikým omezením...Jsem s tím naprosto ok - když to takto mají některé páry nastavené - ale - když přijde láska - tak je to již horší. Závěr se mi líbil a když si sundala tu rukavici (pardon), a ona tam měla ten prstýnek - husinu jsem měla po celém těle. To prostě nešlo. Je mi líto, že s Yelchinem neuvidíme něco dalšího, jelikož jsem ho měla ráda už od Nezapomenutelného dětství a tady byl táááák kouzelný :) (25.04.2020)

Zhruba od chvíle, kdy se na scéně vystřídají reálné osobnosti maestra Alana Gilberda, Juliana Bonda a Daniela Bouluda, to naprosto přestalo vzbuzovat zdání, že půjde o nejapnou, topornou repliku Pornografického vztahu, a začne to být fenomenální, důvtipná i krutá jízda životním časem a chápání (se) svých příležitostí, plná překvapivých, byť srozumitelných obratů. (Ne všichni to mají tak snadné jako rodiče našeho hrdiny.) Všechno, co by mohlo být povrchně vytýkatelné, tu má svůj hlubší šarm, smysl nebo vtip, nezřídka i vše z toho najednou. Kromě těch prvních asi dvaceti nesnesitelných jsem pak už milovala každou další minutu. *** Pro ty, kdo si chtějí zařídit zvlášť silný večer (týden, měsíc, život): pusťte si po sobě Pornografický vztah (1999), Stvořeni pro lásku (2000) a tohle. Případně do toho ještě zamíchejte Punch Drunk Love (2002). A jestli nepuknete a nepřerodíte se stonásobně odvážnější a živější, tak vás nechci nikdy potkat a nic s vámi mít. *~ (30.05.2018)

"V New Yorku nikdy nejste dál než šest metrů od někoho, koho znáte nebo máte poznat." A tak Brian přešel ulici, zakouřil s Arielle a já jsem mu to trošku záviděl. Arielle totiž byla krásná, úžasná a jedinečná, takže by mi nevadilo, kdyby na mě měla čas jen od pěti do čtvrt na šest. Samozřejmě troubovi Brianovi rozumím, že se mu splašily hormony a chtěl všechno, jenže já jsem toužil do sebe vstřebat víc jejich štěstí. Ale oni na můj vkus příliš mrhali svým omezeným časem a rozhodně to neroztočili tak, jak bych to dokázal já s Arielle a penězi jejího manžela. (16.10.2016)