Macík 2

Stejně jako u prvního dílu jsem opět nepochopil vlnu pozitivního nadšení okolo tohoto kontroverzního plyšového klišé. Zápletka filmu byla rovněž kontroverzní a diskutabilní. Filmem občas probleskl nějaký vtipný gag či dokonce aj nějaká hláška, ale bylo toho strašně málo na to, aby to nějako ovlivnilo mé hodnocení. Nechme raději Méďu žít v pohádkách, přesně tam, kam patří! ___ (Filmový víkend ČSFD 2015, Letní kino Turnov) (10.08.2015)

Napodruhý o poznání lepší. MacFarlane pořád neumí dělat konzistentní komedii, pořád se nenaučil potlačovat svý sklony k exhibicionismu a k dobru mu nejde přičíst ani to, že jeden jeho gag citelně vylepšily český titulky (prezident Jižní Korey / Zimbabwe), ale jinak to už aspoň mělo solidní a nesmírně aktuální přesah, sem tam Ted 2 dokonce regulérně pohladil po duši a vrchem mi přišlo, že teprve teďka MacFarlane ve svym filmu dokázal adekvátně prodat svou muzikálnost (i kdyby ne nutně skrz svou práci - což je vlastně při takovym egomaniakovi jedině osvěžující). A závěrem... destrukce stand-upu a Jurassic Park FTW!! (09.07.2015)

Pobavil som sa skoro rovnako ako pri jednotke, aj keď ako celok to postrádalo ten drive, ktorý pri jednotke zafungoval hlavne kvôli tomu super nápadu oživiť plyšáka a nechať ho viesť normálny život. Jeden by neveril, aké problémy striehnu na sympatického medveďa keď ho oficiálne uznajú za vec. Niektoré gagy a šplechy sa vážne podarili. Amande to tu tiež pristalo takže spokojnosť. 75/100 (07.12.2015)

Podobně vtipné jako jednička, byť k určitému kvalitativnímu sestupu podle mě přece jen došlo: kromě toho, že film narostl do délky o 20 minut (a je tak už možná zbytečně dlouhý), už ani není tak vyloženě ztřeštěný jako jednička, ale brnká i na vážnější struny, což může někoho nudit (člověk se dokonce u všech těch scén ze soudních síní nemůže ubránit dojmu, že v bláznivé Americe, kde se soudí každý s každým, by klidně k podobně absudnímu soudnímu procesu mohlo dojít, jen by místo oživlého médi v soudní síni figurovalo, řekněme, mládě šimpanze). Pokud jde o herce, Mark Wahlberg je snad ještě prkennější a herecky nemožnější než v jedničce a Jessica Barth je vyloženě nesnesitelná svou uřvaností a afektovaností. Alespoň, že ta Amanda Seyfried to zachraňuje - to ona je nakonec tím nejpříjemnějším překvapením na tomto filmu, role hulící právničky jí prostě skvěle sedla. Samotný Méďa, ač titulní postava, je zde nakonec tak nějak upozaděn - a to nejenom přeneseně v tom smyslu, že mu filmový soud upírá občanská práva, ale že už u něj nefunguje ani takový ten wow efekt jako v jedničce. Jasně, pořád je tu ten odzbrojující rozpor mezi jeho roztomilostí a buransko-flákačským chováním, ale to všechno už bylo v jedničce, a osobně už mě to prostě tak nebere jako předtím. (Pokud jste jedničku neviděli, pak tuto výtku ignorujte a klidně na film vyražte, protože dvojka na svého předchůdce navazuje jen velmi volně, a není ji v podstatě vůbec potřeba znát, aby si člověk užil sequel). Po opuštění kina si člověk může být jist dvěma věcmi: byla to strašná sranda a ta písnička od Tiffany I Think We're Alone Now má prostě něco do sebe :) (02.07.2015)

Zhlédnuto na Filmovém víkendu ČSFD 2015 v Turnově. Na tento film jsem se nejvíc netěšila, ale stejně jako loni překvapila úplně stejným způsobem komedie 22 Jump street, tak letos mě totálně odrovnal Méďa 2. Ještě teď mě bolí břicho. Musím ovšem vidět ještě jednou. A nejen tento film, ale i zbylých pět. Šest filmů za dva dny je moc na to, aby si člověk urovnal myšlenky do komentáře. (09.08.2015)