Popoluška

Čekala jsem, že to bude další zmodernizovaná verze, takže mě vlastně (a dokonce i příjemně) překvapilo, že se jednalo o naprosto klasickou pohádku, akorát oblečenou do moderního. Představitelka hlavní hrdinky mě upřímně moc neokouzlila, a asi by mě napadnul tucet jiných hereček, které by to zahrály stejně, ale zvykla jsem si na ni. Docela příjemně mě i překvapilo kolik známých jmen se tam objevilo ve vedlejších rolích. Pravda je, že tam mohlo být více humorných scén (jako například ta s pekařkou při zkoušení bot), ale ať to bylo jakékoliv, dokonce mi to místy vykouzlilo na obličeji připitomělý úsměv. 4* a ty šaty co měla Popelka na plese byly úchvatné (jen ten tanec se mi zdál dost divný). (09.07.2015)

Cokoliv chybělo původní animované Popelce, to v téhle hrané je. Krása. Až člověk neví, co chválit dříve. Mazané scenáristy, kteří si vystačili s notoricky známým příběhem, jenž párkrát s citem rozvinuli, doplnili a dovysvětlili? Půvabnou a přirozeně krásnou Lily James? Carismatického sympaťáka Richarda Maddena, dokonalou Cate Blanchett či doslova kouzelnou Helenu Bonham Carter? Citlivou režii Kennetha Branagha, který dovede natočit jakoukoliv scénu tím způsobem, že na člověka zapůsobí přesně tak, jak na něj zapůsobit má? Patricka Doyla a jeho krásnou hudbu? Ty stovky úchvatných kostýmů a dekorací? Vážně nevím. Co ale vím, je, že se mi tahle Popelka jednoduše zalíbila a rád se na ni budu dívat znovu a znovu. Obzvlášť tedy na ze všech nejlepší plesovou scénu, při jejímž sledování má člověk pocit, že tančí také. Doopravdy. (05.09.2015)

Ocenil bych hlavně to barevné, výpravné, pozitivní balení bez nějakých příšer a temnoty, které by odlákaly i ty nejmenší, zatím zábavním průmyslem nezkažené děti. A stejně oceňuju Branaghovu odvahu pouštět se do nejrůznějších projektů. Vesměs to vždy nějak klapne, i když žádný z jeho (jím režírovaných) filmů u mě neplatí za skutečnou pecku. Naposledy kývl Disneymu a natočil další verzi Popelky, která se osmiletým holčičkám musí líbit. I jejím starším sestrám. Rodičům už méně. Příběh o tom, jak to má blonďatá chuděra po smrti milovaného otce těžké, velmi dobře známe. Hraný disneyovský standard (hlavně momentálně komerci podřízený Burton) je v posledních letech zejména nabubřelý a sterilní, naopak Kenneth Branagh je sice konzervativnější, ale jistý a vlastně i milý. Digitální myšák, který nakonec svůj kus sýra odhodí, je fajn, Lily James jakbysmet, navrch laskavá a krásná, Helena Bonham Carter se pár let opakuje, ale vtipnost jí nechybí, s Cate Blanchett v roli macechy je to horší. Může se tvářit sebechladněji, s mizernými replikami toho však příliš nezmůže. Lehce vzrušivé, solidně natočené, ale i tak někde na půli cesty. (27.06.2015)

Do Popelky jsem šla s představou, že to bude jen další převyprávění už stokrát viděného a slyšeného. A ono (třeba narozdíl od Věčného příběhu) to tak je, ale tahle nejnovější adaptace má tři velká esa v ruce. První je Kenneth Branagh na režijní židli, který filmu dává srdce. Po emoční stránce film šlape výborně, čemuž pomáhají i malé variance jako umírající král nebo fakt, že Ella nepotřebuje od prince zachránit. Druhé eso je hudba Patricka Doyla, která film úžasně doplňuje a dodává mu větší hloubku (scéna na konci, kdy Ella zpívá ukolébavku Lavender´s Blue je skvělá). A do třetice tu máme ústřední herecké duo Lily James a Richard Madden. Richard je o trochu starší a trochu moc sexy na Disneyovského prince, ale má charisma a z prince, který je v jiných adaptacích velmi klišoidní, udělal v rámci děje poměrně zajímavou postavu. Ale nejvíc chvály si zaslouží Lily James, její Ella/Popelka mě hodně překvapila - je přirozeně krásná a má v sobě naivitu, ale opravdu prodává heslo film "have courage and be kind" bez toho, aby to bylo hloupé. Ella je opravdu statečná a milá, ale v žádném případě není hloupá (co si budeme povídat, to klišé naivní a milá = blbá známe všichni). U téhle Popelky nemám vůbec problém vidět, proč by se do ní princ zamiloval na první pohled. Je velká škoda, že jinak je Popelka přesně tím, co čekáte. Dobrý standard, ale u mě se nadšení nedostavilo. (19.06.2015)

Pokud jde o vnější stránku, pak můžu říct: nazdobené jako dort, místy možná až příliš přezlacené a přeslazené, až se v tom skoro ztrácí nevkus dvou zlých (nebo spíš hloupých) nevlastních sester. Ovšem pro nás, dlouhovlasá copatá děvčátka, co obýváme asi takovéhle pokojíčky, je to naprosto ideální, růžová je ještě růžovější, sny ještě snovější, dýně ještě dýňovější. Pro lásku se dějí velké věci a my holky víme, že princ nedá na zištnost a vezme si z lásky tu úplně chudou holku bez titulů. Muselo to být strašně těžké rozhodování, na jedné straně nic, na druhé ten útlý pas, naditý dekolt, plné rtíky... No, dosti cynismu, než se to zvrhne. Zcela upřímně musím říct, že se mi to velmi líbilo. Na jednu stranu se sice až příliš film spoléhá na propriety zanesené do představ (amerických) diváků animovanou verzí z roku 1950, na druhou ovšem i toto velmi tradiční pojetí v duchu Perraulta má něco do sebe, žádné pokusy o zlehčovací hlášky, popkulturní odkazy či naopak pokusy pohádky ztemňovat ala osudové fantasy. Navíc i to tradiční pojetí je vylepšené tím, že postavám je vdechnuta nějaká osobnost, takže macecha je něco víc než jen jednorozměrná zlácká mrcha, princ má více prostoru než je obvyklé a dostává do vínku celkem dost sympatické vlastnosti (nepůsobí jen jako krasavec bez osobnosti) a samotná Popelka oplývá dobrotou v uvěřitelném a sympatickém smyslu slova. Nevlastní sestry jsou jak už jsem napsal spíš hloupé než vysloveně zlé, dokonce když na konci Popelce gratulují, ani to nevypadá falešně, ale vlastně docela upřímně. A hlavní pár má mezi sebou velmi slušnou chemii, jak se říká, takže jim to spolu opravdu sluší a vypadají, že jeden druhého skutečně milují. I když mám radši opravdovost a živost Tří oříšků (a preceptora s Droběnou), tak tady jsem se občas přistihl, že se docela uculuji a i to okoralé srdíčko přijalo tu a tam trochu toho hřejivého poznání, že láska všechno překonává. Update: Po úvaze musím zvednout hodnocení na maximum, protože i s odstupem zahrabaný v práci do hromad pitomých lejster, které kdyby někdo všechny spálil, lidstvo by žádnou škodu neutrpělo, si říkám, že aspoň na chvíli každý den bych se do takového světa vydal pročistit si hlavu. (19.06.2015)