Zlodejka kníh

Plytké a přísně mainstreamové poudání o holčičce, která těžký život měla, ale na konci se i smrt na ni usmívala. Ve zkratce asi takhle: "Milé děti, i za války byla spousta hodných lidí, víte? A to i v Německu! No, co vám budu povídat, bylo to těžké, všichni se báli a chleba bylo málo. Ale i tak si někteří dokázali uchovat svou lidskost a někteří i víc! Zachránit v té době lidský život, navíc židovský, to byla velká odvaha! Bohužel se totiž i umíralo. A v tom dospívejte. Strašný. A dál? Dál už naštěstí jen samá pozitiva a životní jistoty. Zasloužila si to, holka, že jo?" Vcelku neškodná pohádka na stokrát zpracované téma, nehledáte-li hloubku nebo ostré hrany, dokáže potěšit. Já je zrovna hledal, sorry. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (24.11.2015)

Válka a nepříjemné události očima dětí, to může dopadnout hodně dobře nebo hodně špatně. Špatně tehdy, když děti ve filmu přemoudřele mudrují, filosofují a poučují z pozice kárajícího dospělého. Zkrátka když to nejsou děti. Děti nemusí být a nejsou pitomé, za to nelze zaměňovat dětskou naivitu, mnohdy rády přemýšlejí, ale taky teprve zkoušejí, poznávají a tvoří si postoje. Tohle ve filmech často tvůrci opomíjí a dělají z dětí takové malé uvědomělé dospělé. U Zlodějky jsem se právě tohohle bál. A je pravda, že místy tam film měl trochu nakročeno (třeba jak obě děti hned od začátku vědí, kdo je ten špatný), naštěstí se o to jen olízne. Jinak je to překvapivě solidní a pěkný film a já osobně oceňuju právě tu vcelku klasickou stavbu, po které se mi v záplavě všelijakých "netradičních pohledů" a "experimentů" (obvykle krycí jména pro neschopnost vyprávět příběh) docela stýská. Mají dle mého s reálnými osudy více společného a více v nich může vyniknout člověk jako takový. Liesel a její kamarád Hans jsou sympatické děti a člověk jim fandí. Stranou nezůstává ani dobrosrdečný tatík Geoffrey Rush. A konec byl velmi silný. (18.02.2015)

Lacný príbeh, kde autori stavili na "osvedčené" témy. Židovský chlapec, ukrývaný v dome v Nemecku, počas vojny. Malé, nevinné stvorenie v čase vojny. Proste klišé nad klišé bez hlbšieho príbehu, bez presvedčivých hereckých výkonov. Tie tri hviezdičky dávam len zo slušnosti. Ako toto mohol byť knižný bestseller rokov minulých? Žeby až tak to filmoví tvorcovia zmrvili ? 3*** (02.10.2015)

Všetko, čo ste si chceli po dvestošesťdesiaty krát zopakovať o nacistoch a ich štvancoch, v priehľadnom a sentimentálnom prevedení s ďalšou ultrakrehkou hudbou Johna Williamsa. Detská nevinnosť, srdečný ukrývaný Žid, veľkosrdečný apa a starostlivá mama. Všetci sa majú nesmierne radi, nosia rodinné hodnoty a na dvere im klope gestapo... Pekne nakrútená slzopudná mainstreamovka. Geoffrey Rush a Emily Watson sú hodní vyššieho filmového umenia. (13.02.2014)

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli se nejdřív podívám na film a pak si přečtu knížku, nebo opačně. Nakonec teda vyhrál film. O co tam jde, jsem tušila jen zběžně. V podstatě můžu tomu filmu vyčíst jen jedno. Sice si ráda poslechnu film, kde se mluví anglicky, ale, když jde o Německo v období války, tak mi přišlo dost divné, že většina postav mluvila anglicky. Jinak se mi to ale líbilo a bylo to i dobře zahrané, v čelem s dívkou co hrála hlavní roli a Geoffrey Rushem. Konec jsem sice asi čekala trošku jiný, ale dostalo mě to. 5* (27.04.2014)