Stratené dievča

Film co nemá chybku v provedení, nedá ani minutku se nudit, táhne i herecky svojí ústřední dvojicí (ať žije Batfleck a jeho nablblej úsměv), a hlavně, přinutí vás a váš doprovod ještě hodinu po skončení projekce probírat co a jak vlastně bylo, je po vlažných trailerech bez debat dalším velmi silným příspěvkem Davida Finchera. (06.10.2014)

Fincher zase raz osvedčil svoju neuveriteľnú schopnosť ponúknuť prostredníctvom deja filmu, to čo momentálne víri ľuďom v hlavách a zároveň pop intelektuálnym médiám na stránkach prinášajúcich témy dňa. Nie politika (teda nie priamo), ale vzťahy medzi mužom a ženou v dnešnej dobe a otázniky nad inštitúciou manželstva. A zároveň prináša aj odpovede, rovnako patriace dobe: ak chcete stabilitu v partnerstve, zahrajte sa hru. A nie jednu a nie len takú, čo barmanka založí medzi desiatky podobných. Pretože tunák už nejde len o taký naimplantovaný adrenalín v podobe bandži džampingov a podobných idiotín - tu dámy a páni sa hrá rovno o život. Kam sa podela mŕtvola? A kam všetky tie sľuby večnosti, čo si dali zaláskovaní v dobách, kedy sa zdalo, že niť ich vzájomnej dôvery nemôže pretrhnúť? Je to zručné, plné skvelého humoru rovnako tak temných stránok, ktoré zažíva veľa párov. Nuž fajn. Vytiahnuť pulz doby, tej čo naozaj dýcha aj v rozhovoroch medzi kaviarenskými a barovými stoličkami, je skvelé nadanie. A Fincherovi zaň patrí Absolut (vodka - jeden panák). No nie absolutórium. Pretože s výnimkou filmu Sedem sa všetky jeho nadčasové filmy stali s odstupom času až priveľmi dobovými. Tento má však podobnú šancu ako Sedmička. Pretože napríklad ukázanie mediálnych výstupov ako neustáleho prúdu totálnych klamstiev, narafičených podvodov a kalkulácií s mienkou verejnosti je jednoducho skvelé a z osobného pohľadu aj nadčasové. Horšie je to s prostredím, v akom sa film odohráva a s postavami, ktoré tvoria hlavných i vedľajších protagonistov. Zďaleka najsympatickejšia bola totiž dvojica potetovaných lupičov, ktorých komentáre skvele prehliadli celý ten balast, okolo ktorého sa film točí. Ich štek však trval len pár minút, zvyšné postavy len tancovali dobové tance. Síce perfektne (chce sa napísať na jedničku), ale stále len dobové. (03.10.2014)

Mezi skalní fanoušky a bezmezné obdivovatele Davida Finchera se neřadím (zároveň ale proti němu nic nemám), ale nedokážu mu upřít minimálně tři věci - schopnost vyprávět příběh, práci s napětím a vytváření atmosféry. V případě Zmizelé odkryl všechny své trumfy. Příběh začíná klasicky - seznamka s postavami, únos, policie, novináři, televize, zoufalství a tak. Postupem času však několik dějových twistů udělá z tuctového příběhu netuctový. S přibývajícími minutami napětí stoupá, atmosféra houstne a z psychologického rodinného dramatu se naprosto plynule a jakoby mimochodem stává dusný psychothriller. Sympatie k postavám je nestálá, přesouvá se takřka z minuty na minutu a ani v samém závěru jsem neměl jasno, kdo je oběť a kdo...(ne, spoilerovat nebudu :-)). Typově přesný Ben Affleck zahrál perfektně (resp. jsem ho zatím neviděl nikde hrát líp) a Rosamund Pike zkrátka JE femme fatale nového tisíciletí, dokonalá esence smyslnosti a záludnosti (několikrát jsem si vzpomněl na Irene Adlerovou z Sherlocka Holmese). Jak jsem již v úvodu předeslal, nepatřím do Fincherova fanklubu, ale uznávám, že v současné době patří k nemnoha režisérům, kteří dokáží vytvořit poctivý a originální thriller, který by byl zábavný po dvě a půl hodiny. 85%. (01.01.2015)

Na Finchera slabší kousek. Ano, byla to dobrá kriminálka, dokud to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Už jsem v komentářích zahlédla, že kvůli finále dal někdo odpad! a vůbec se tomu nedivím. Upřít originalitu námětu nelze, ale mně to zkrátka nesedělo a v závěrečných minutách jsem si musela klepat na čelo. Zkrátka výborně rozehraná kriminálka s neukočírovaným koncem, který - co si budeme povídat - zkurvili. Co taky vůbec nedává smysl je příběh Amy, který po návratu vyprávěla světu. Kamerové záznamy z domu u jezera tam přece byly jen za tři dny, ne celý měsíc. Stačí se trochu zamyslet a člověk objeví spoustu logických mezer. O to víc mě překvapuje, že je film opěvovaný i velkými rádoby kritiky (čti hnidopichy). Za mě menší zklamání. (28.12.2014)

Krásná noir Fincherovina, začínající tak trochu jako obyčejná krimi, ale postupně stále temnější a "hustější". Pátrání po Nickově ženě Amy, která tak úplně nezmizela, se mění na zapeklitý psychosexuální thriller. S postupným odlupováním dalších vrstev příběhu roste i náš strach. Svého druhu mix Fincherovy Hry a Mendesovy Americké krásy. (04.10.2015)