Stratené dievča

|| Scenár: Gillian Flynn / Predloha: Gillian Flynn - Gone Girl | Hudba: Trent Reznor, Atticus Ross | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Regency Enterprises, Pacific Standard | Rozpočet: 61 miliónov $ | Tržby: 368,000,000 $ | Ocenenia: - || Pokud bych chtěl popsat všechny aspekty, z kterých se dá tenhle film vnímat, trávil bych nad tímto komentem několik hodin. A nakolik nemám takovou trpělivost jako "Matty" nebo "Shadwell", zhrnu to do pár řádků. Gone Girl byl pro mně mnohem víc fungujícím filmem ze stránky scenáře, který vykresluje dopad mediálního smogu na životy lidí, než ze stránky thrillerové. Ta základní linka o zmizení a následné zvraty jsou působením na diváka tak rozporuplné, že člověk si musí vybýrat, zda to chce vidět přes vážné, nebo satiristické bríle. Tenhle pocit během celé metráže zadupává do země jakoukoliv možnost vývoje emocí diváka vůči postavám. Navíc, proměna postav v naprosto jinou náturu je tak rychlá, že i napříč geniálním hereckým výkonům působí skratkovitě a nevysvětlitelně. Dalo by se říct, že pokud bych hodnotil Gone girl jako thriller, byl bych z něj vážně sklamaný. Naopak, umění vykreslit moc justice a médií dramatem po Fincherovsku, je to bezesporu delikatesa. Nechci kradnout strukturu komentařů uživateli "Fr", ale jsou určitě dva důvody, proč se musí "Zmizelá" aspoň jednou vidět: 1.: Ben Affleck bude svou jednotvárností dokonale chladným ale žel i "prázdním" Batmanem. 2.: Neil Patrick Harris se může snažit sebevíc, (a byl fakt jinej) ale stejně vněm budu vidět ješte minimálně 5 let Barneyho Stinsna... 80% | CineStar Anděl Praha, 15.10.2014 | (15.10.2014)

Opět a znova dokonalá Fincherova režie, která perfektně buduje pohádkovou romantiku, nekompromisně boří mýty šťastného manželství a hlavně s chirurgickou přesností dávkuje jedno odhalení za druhým. Film je velice chytrý, nevyzpytatelný, intenzivní, chytlavý a hravý stejně jako si božská femme fatale Rosamund Pike hraje s muži ve svém okolí. Po malinko zbytečných Mužích, kteří nenávidí ženy se tak Fincher vrací do dob Zodiaca a Podivuhodného případu BB, kdy si divák i při nadprůměrné stopáži přeje, aby byl film ještě o pár minut delší... 9/10 (23.10.2014)

Když si autor adaptuje pro stříbrná plátna vlastní práci (navíc takto spletitou), tak to málokdy věstí něco dobrého, jelikož tomu zpravidla chybí odstup. To neplatí o Flynnové, která se nebála svou "zrcadla bestsellerově nastavující ne-až-tak-krimi-thrilleroidní satiricky cynickou vztahovku" ořezat i upravit pro potřeby jiného média. Za své tedy vzalo vše co není bezprostředně o hlavní linii. Díky čemuž je to výrazně méně o těch dvou (a mnohem více tak vynikne hlavní zádrhel předlohy a sice že ti dva jsou loutky, které se chovají dle aktuálních potřeb děje a ne živoucí postavy) a více o detektivní lince a dopadu médií na veřejné mínění. Tedy ty tam je Nickova nenaplněná spisovatelská ambice či Amynino "abc osobních testů" v každodenní praxi. I ty deníkové záznamy jsou zrevidované na nezbytné minimum; je to prostě okrouhané až na dřeň. A jak by tento přístup nefungoval v knize, tak to díky tomu funguje na filmovém plátně; zvláště pak s tolik sednoucím Fincherovým chladně odosobněným pojetím, které ještě o stupeň výše dostává hypnoticky znepokojivý podkres dua Reznor/Ross. Každopádně největší přednost předlohy zůstala zachována. Vývoj manželského vztahu Nick/Amy je totiž chytře napsán jako ty (nej)lepší horoskopy. Tedy tak, že se v nějakém z těch aspektů jejich nesourodého soužití pozná každý pár s dlouhodobějším vztahem (bavíme se o první polovině). A jakmile se tak stane, tak to lze vzít za své, protože to dokáže vyvolat dojem "může se to se to stát i vám". Pokud se vám to již neděje... (02.10.2014)

Mezi skalní fanoušky a bezmezné obdivovatele Davida Finchera se neřadím (zároveň ale proti němu nic nemám), ale nedokážu mu upřít minimálně tři věci - schopnost vyprávět příběh, práci s napětím a vytváření atmosféry. V případě Zmizelé odkryl všechny své trumfy. Příběh začíná klasicky - seznamka s postavami, únos, policie, novináři, televize, zoufalství a tak. Postupem času však několik dějových twistů udělá z tuctového příběhu netuctový. S přibývajícími minutami napětí stoupá, atmosféra houstne a z psychologického rodinného dramatu se naprosto plynule a jakoby mimochodem stává dusný psychothriller. Sympatie k postavám je nestálá, přesouvá se takřka z minuty na minutu a ani v samém závěru jsem neměl jasno, kdo je oběť a kdo...(ne, spoilerovat nebudu :-)). Typově přesný Ben Affleck zahrál perfektně (resp. jsem ho zatím neviděl nikde hrát líp) a Rosamund Pike zkrátka JE femme fatale nového tisíciletí, dokonalá esence smyslnosti a záludnosti (několikrát jsem si vzpomněl na Irene Adlerovou z Sherlocka Holmese). Jak jsem již v úvodu předeslal, nepatřím do Fincherova fanklubu, ale uznávám, že v současné době patří k nemnoha režisérům, kteří dokáží vytvořit poctivý a originální thriller, který by byl zábavný po dvě a půl hodiny. 85%. (01.01.2015)

Film co nemá chybku v provedení, nedá ani minutku se nudit, táhne i herecky svojí ústřední dvojicí (ať žije Batfleck a jeho nablblej úsměv), a hlavně, přinutí vás a váš doprovod ještě hodinu po skončení projekce probírat co a jak vlastně bylo, je po vlažných trailerech bez debat dalším velmi silným příspěvkem Davida Finchera. (06.10.2014)