Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Matěj CibulkaHudba:
Vašo PatejdlHrajú:
Martha Issová, Lukáš Příkazký, Václav Neužil ml., Sabina Remundová, Zuzana Bydžovská, Kristína Svarinská, Jana Oľhová, Marián Geišberg, Miroslav Noga (viac)Obsahy(1)
Bolo raz jedno kráľovstvo, o ktorom by sa dalo veľa rozprávať, v ňom dedina a v nej veľa ďalších osudov, v lese čarodejnica a na hrade kráľovská rodina s mnohými tajomstvami. Príbehov o ľuďoch by mohlo byť tisíc, ale náš príbeh je o slovách, ktoré môžu byť silnejšie než meč, jedovatejšie než hadie pohryznutie, ale tiež cennejšie než zlato a drahokamy. Je o slovách, ktoré keď z úst vyletia, už ich nič nevráti späť a o Bohdanke, ktorá sa rozhodne zachrániť svojich bratov, nedobrým slovom premenených na havranov. Kým však kliatbu zlomí, postretne mnohých, ktorí jej budú stáť v ceste, ale možno pri tom nájde aj svoje šťastie. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (594)
Alice Nellis je zralá a sebevědomá filmařka a díky bohu kromě hořkých komedií umí i pohádky. Příběh, která všichni známe, obohatila o nové a zajímavé prvky - ženy jsou tu vnitřně silné a nepotřebují zachraňovat, krásný vizuál divoké slovenské přírody (a la Czech Tourism) a cit pro detail (Bohdančin boj s kopřivami, princovo koktání, citlivá práce se zvířaty). Má to šťávu, svoje vlastní kouzlo a ani na chvíli to není trapné - naopak například proměna havranů v lidi je efektní, přihlouplý princ-bratr je opravdu vtipný, shledání rodiny na konci je emocionální. Někdo prosím ukažte ČT, jak se mají dělat pohádky. ()
O čem se veřejně mlčí, o tom se pokoutně šeptá. Proti sobě tady stojí dobro a zlo, mlčení a slova. Mlčení může znamenat snahu něco pohřbít, je součástí vykoupení, mlčí se tam, kde slova nejsou třeba a mlčí se ve chvíli, kdy žádná slova nestačí. Druhým zásadním motivem jsou slova, zejména síla lži. Stejně jako nejde vrátit vyřčené slovo, stejně jako se mlčením nic nepohřbí, tak i ze sebeabsurdnější pomluvy vždycky něco ulpí. Ponaučení se z toho nenásilně sypou, jako peří z duchny natřásané Perinbabou, prakticky od úvodních titulků a já jen doufám, že se aspoň někteří rodiče, jejichž dítko dělá psí kusy od rána do večera, chytnou za nos, že je to důsledek jejich pedagogického selhání. Máme tady dávné tajemství, kouzla, snahu nějaké zlé babice (dokonale odporná Sabina Remundová) dosadit na trůn vlastního potomka místo řádného následníka (popravdě, je to jen do extrému dohnaný přirozený přírodní boj o zdroje, takže démonizování tady není úplně na místě), záhadnou postavu, která není úplně tím, čím se zdála být, odhodlanou a naprosto věrohodnou hlavní hrdinku, citlivého nevzhledného, a přesto velmi sympatického, hlavního (slovo hrdina se tady použít nedá a jiné mě nenapadá) a pak ňoumu, který vypadá, že je zlý a že on bude hlavním záporákem, aby se po chvíli ukázalo, že to je jen nezralý rozmazlený blbeček. Abych nezapomněla, taky tu máme ústředních sedmero krkavců, kteří i v podobě ptáků jsou Bohdance plnokrevnými sourozenci se vším, co k tomu patří, ať už je to láska a péče (stavění hnízda, přivedení pomoci, když potřebuje, nekompromisní zastání při pálení čarodějnic), nebo škodolibé sourozenecké pošťuchování (dokonalá trefa na obvaz, ukradení romanticky oprašovaného kvítku od milého). Bohdanka jim sourozeneckou lásku se vším všudy víc než bohatě oplácí, krom velké ústřední oběti i cestou se zraněným krkavcem, což jí nebrání po sourozencích házet boty, když se na ně rozzlobí. Modernizace pohádce prospěla, sice to setřelo pohádkově historizující nátěr, na druhou stranu se tím zvýšila srozumitelnost pro cílovou skupinu, kterou rozhodně nejsou malé děti. Pohádka, kde každá postava má svůj uvěřitelný motiv, kde se postavy vyvíjejí, kde jsou láska, nenávist, strach, vtip, závist a odvaha předvedeny v uvěřitelných podobách, je důstojným soupeřem (či raději souputníkem) klasickým pohádkám, s nimiž jsme vyrůstali. Děsí mě jenom jedno. Setkala jsem se s názorem, že to je feministická pohádka, kde není žádná dějotvorná mužská postava. Co na to říct? Je to pohádka o holce, která vysvobozuje bratry. Muži, kteří se tu vyskytují, nejsou žádná ořezávátka - pekař, který se ženou čelí veřejnému mínění při záhadném zmizení sedmi dětí, panovník, - otec, který bez váhání zachraňuje dítě před padajícím kamenem, hendikepovaný chlapík, který na sobě zapracuje a je oporou své ženě. Nejsou hlavními postavami, a proč by měli být? Nebylo těch naprosto pasivních osvobozených princezen už dost? A není na světě kopřiv víc, než kdy bylo draků? Pěkně to paní Němcová napsala. ()
Po sakra dlouhé době konečně poctivá česká pohádka, která nestojí na rádoby humoru či trapném pitvoření herců, ale zejména na skvělé pohádkové atmosféře a až překvapivě vybroušené řemeslné stránce. A to jsem u Nellis po jejích posledních kouscích opravdu nečekal. Jen škoda až příliš vysvětlujícího a uspěchaného závěru a toho, že Issová mi i přes její velkou snahu v té roli příliš neseděla. I přesto ale až nečekaná spokojenost. Tři bratři se můžou jít klouzat. ()
Tak klobou dolů před Alicí, že konečně je na světě další pohádka, která se může směle řadit k těm nejlepším českým pohádkovým klasikám. Sice příběh je místama velmi temný, jako tomu bylo v předešlých verzích, ale dobro přeci musí zvítězit. :-) Chvílema jsem byl docela "mile" překvapen co jsem viděl a od této pohádky rozhodně oči neodtrhnete. Lepší čtyři! ()
Perfektní pohádka znovuvzkřísila mistrovství starších českých filmových pohádek, které v posledních letech produkovaly (téměř výhradně) jednu slabomyslnou chcíplotinu za druhou. Tak tohle v případě Sedmera havranů nehrozí, protože jim předešlé neumětelské pokusy nesahají ani po pařátek. _____ Film je velkoryse pojatý s okouzlující kamerou, která snímá nádhernou přírodu i stavby (díky, Slovensko!), kostýmy jsou poctivě ušité a krásné, triky do děje zapadají hladce, hudba dotváří atmosféru příběhu. Precizní filmové řemeslo dýchá z každého záběru. ___ Snímek působí moderně (herecké výkony, projev, scénář) a přitom je klasickým vyprávěním o boji dobra se zlem, které se, pokud je podané takto kvalitně, nikdy neokouká. ____ Výborně zvolení jsou herci, casting se vyvedl. Martha Issová coby dívka, která musí zvládat čím dál těžší osvobozovací misi, působí přesně vyváženou silou roztomilosti i odhodlání, aby jí divák uvěřil, že opravdu dokázala holýma rukama vytrhat pole plné kopřiv. Což není práce pro nějakou křehuli. Když musí mlčet, jsou její posunky a grimasy výmluvnější, než kdyby cokoliv řekla._____ Princ Lukáše Příkazkého je zpočátku akorát tím správným koktavým ňoumou, každému leda pro smích, pak ale překvapí přerodem v rozhodného budoucího krále, který se dokáže prosadit a dokonce i okouzlit. V některých scénách působil jednoznačně sexy. Princ a Bohdanka spolu tvoří dynamický pohádkový pár, který se perfektně doplňuje a prožívá svoji milostnou romanci se stejnými rozpaky, blbnutím i vážnějšími momenty jako skoro každá jiná soudobá dvojice, která se poprvé zamilovala. ___ Z výraznějších postav ještě zaujme čarodějnice, která nikdy nepředkládá jasná řešení, královna, která má velice promyšlený důvod pro své chování a princ krasavec bez mozku, který není ani tak zlý, jako spíš opravdu hloupý. ____ Dialogy konečně nejsou obtěžkány nějakou pseudohistorizující mluvou, mluví se běžnou češtinou a navíc často velice trefně a opravdu vtipně – a to, aniž by se ve filmu vyskytovala jediná parazitující komická postavička (supr, někdo konečně dokázal, že to jde natočit i bez blekotajících čertů a popletených rádců!). _____ Velkou výhrou filmu je scénář, který z pohádky o ušití sedmi biokošil dokázal vytáhnout překvapivě dramatický příběh. Někteří si stěžují, že prý málo akční. Já si to nemyslím, jen se nedají čekat boje s trolly. Ale způsob, jak Nellis zobrazila Bohdančino krvavé rvaní a zpracovávání kopřiv, útěk pod palbou kukuřičným polem, kde se schovává divoké prase nebo prostá cesta potemnělým lesem za čarodějnicí, ukazuje, že strašidelně se dají zobrazit i věci, které jsou na dosah naší ruky. Autorka scénáře dokázala pohádkové předloze dodat věrohodnost, přehledně vysvětlit motivy, které jsou v původní pohádce jen naznačené (proč ty košile, proč to mlčení, proč výměna dětí v kolébce) a doplnila to o zajímavou hru na pravdu, která se snad ve skutečnosti nikdy nedá vyjádřit slovy – proto musí Bohdanka při osvobozování bratrů mlčet a princ zase koktá – oběma to způsobily dávné události, o kterých už nikdo nechtěl mluvit, což je vždy marný pokus o zapomnění – traumatické události z minula se dřív nebo později znovu připomenou. A čím víc se o nich mlčí, tím hlasitěji. Viny rodičů se přenášejí na potomky.___ Tohle je ale spíš pro větší děti, ty menší to nepoberou. Stejně jako konec, kdy jde obraz do příkrého rozporu s komentářem, takže vidíme, co se skutečně stalo (dost reálné zakončení) a přitom v komentáři slyšíme, co si o tom později lidé vyprávěli (heroizující legendu).____ Možná v závěru se nakupí až příliš mnoho vysvětlení naráz, ale to je jediná drobnost, kterou bych filmu vytkla. ____ Na Sedmero krkavců se nevyplatí čekat do Vánoc a sledovat je na umrněné obrazovce. Snímek si zaslouží velké plátno. A to říkám já, která jsem si myslela, že tahle pohádka je nezfilmovatelná (předchozí pokusy na tenhle motiv mi to jen potvrzovaly) a navíc trpím ornitofobií! _____________P. S. Je skutečně nechutné, že se skupina mulťáků (či snad jeden hodně aktivní a nenávistný?) schválně snaží film hned zkraje potopit dáváním odpadů, aby uměle snížili jeho hodnocení. Profily založené před pár dny s jen dvěma stovkami ohodnocených filmů a všichni najednou dávají téhle pohádce nejnižší možné ohodnocení? A navíc hned po sobě? To je vážně hnusná manipulace na stránkách, které by měly sloužit fanouškům a ne k vyřizování osobních účtů a hlavně asi i k ubohému pokusu o likvidaci mnohem kvalitnější filmařské konkurence. () (menej) (viac)
Galéria (58)
Fotka © Bohemia MP
Zaujímavosti (12)
- Film se pouze inspiroval povídkou Boženy Němcové. Podle předlohy se Bohdanka o zakletí bratrů dozvěděla od staré služky. Při hledání bratrů jí pomáhali tři mládenci: Vítr, Měsíc a Slunce. Také úkol se šitím košil Bohdance řekli přímo její bratři, se kterými v povídce mohla (oproti filmu) zpočátku hovořit. Bydlela ve vykotlané vrbě a její milý nápadník měl pouze zlou sestru. Hlavní rozdíl proti filmu však je, že Bohdanka v povídce zasela a pěstovala len, ze kterého nakonec košile ušila a ne kopřivy. (zalmalen)
- Erika Stárková si ve filmu zahrála se svým švagrem, Václavem Neužilem. (Duoscop)
- Jana Oľhová a Marián Geišberg, kteří ve filmu ztvárnili manžele, jsou ve skutečnosti sourozenci. V české verzi je nadabovali Taťjana Medvecká a Svatopluk Skopal. Dalšími slovenskými herci a herečkami, kteří se ve filmu objevují a tím pádem je museli tvůrci nechat nadabovat. Kristínu Svarinskou (služebná Marie), nadabovala Petra Horváthová, Miroslava Nogu (vévoda) Petr Pospíchal, Csongora Kassaiho (farář), Vladimír Javorský, Braňa Bystrianskeho (kovář) Otmar Brancuzský, Máriu Breinerovou (sousedka) Jana Boušková a vedlejším postavám dvěma vesničanů pak propůjčili své hlasy Karel Richter a Jana Postlerová. (funhouse)
Reklama