Sedem zhavranelých bratov

I kdyby Bohdanka mohla mluvit, nebo dokonce ječet na celé kolo, těžko by vysvětlila, proč je tuzemská kinematografie v kondici, v jaké je. Alice Nellis rezignovala na to přinášet zajímavé látky a natáčí tak trochu to, co si publikum žádá. Ale aspoň díky tomu má co točit, protože na náročné osobní výpovědi příliš producenti neslyší. Moc fajn je výprava, kamera působí majestátně, herci jsou docela slušní, Martha a její situační komika ještě víc. Jen to ale ve výsledku není nic, co bych si chtěl o Vánocích ještě někdy pustit. Vždycky dám raději přednost Čertům, s kterými nejsou žerty, prostitutce Vivian nebo nerudnému revizorovi Gustavu Andělovi. (27.11.2016)

O čem se veřejně mlčí, o tom se pokoutně šeptá. Proti sobě tady stojí dobro a zlo, mlčení a slova. Mlčení může znamenat snahu něco pohřbít, je součástí vykoupení, mlčí se tam, kde slova nejsou třeba a mlčí se ve chvíli, kdy žádná slova nestačí. Druhým zásadním motivem jsou slova, zejména síla lži. Stejně jako nejde vrátit vyřčené slovo, stejně jako se mlčením nic nepohřbí, tak i ze sebeabsurdnější pomluvy vždycky něco ulpí. Ponaučení se z toho nenásilně sypou, jako peří z duchny natřásané Perinbabou, prakticky od úvodních titulků a já jen doufám, že se aspoň někteří rodiče, jejichž dítko dělá psí kusy od rána do večera, chytnou za nos, že je to důsledek jejich pedagogického selhání. Máme tady dávné tajemství, kouzla, snahu nějaké zlé babice (dokonale odporná Sabina Remundová) dosadit na trůn vlastního potomka místo řádného následníka (popravdě, je to jen do extrému dohnaný přirozený přírodní boj o zdroje, takže démonizování tady není úplně na místě), záhadnou postavu, která není úplně tím, čím se zdála být, odhodlanou a naprosto věrohodnou hlavní hrdinku, citlivého nevzhledného, a přesto velmi sympatického, hlavního (slovo hrdina se tady použít nedá a jiné mě nenapadá) a pak ňoumu, který vypadá, že je zlý a že on bude hlavním záporákem, aby se po chvíli ukázalo, že to je jen nezralý rozmazlený blbeček. Abych nezapomněla, taky tu máme ústředních sedmero krkavců, kteří i v podobě ptáků jsou Bohdance plnokrevnými sourozenci se vším, co k tomu patří, ať už je to láska a péče (stavění hnízda, přivedení pomoci, když potřebuje, nekompromisní zastání při pálení čarodějnic), nebo škodolibé sourozenecké pošťuchování (dokonalá trefa na obvaz, ukradení romanticky oprašovaného kvítku od milého). Bohdanka jim sourozeneckou lásku se vším všudy víc než bohatě oplácí, krom velké ústřední oběti i cestou se zraněným krkavcem, což jí nebrání po sourozencích házet boty, když se na ně rozzlobí. Modernizace pohádce prospěla, sice to setřelo pohádkově historizující nátěr, na druhou stranu se tím zvýšila srozumitelnost pro cílovou skupinu, kterou rozhodně nejsou malé děti. Pohádka, kde každá postava má svůj uvěřitelný motiv, kde se postavy vyvíjejí, kde jsou láska, nenávist, strach, vtip, závist a odvaha předvedeny v uvěřitelných podobách, je důstojným soupeřem (či raději souputníkem) klasickým pohádkám, s nimiž jsme vyrůstali. Děsí mě jenom jedno. Setkala jsem se s názorem, že to je feministická pohádka, kde není žádná dějotvorná mužská postava. Co na to říct? Je to pohádka o holce, která vysvobozuje bratry. Muži, kteří se tu vyskytují, nejsou žádná ořezávátka - pekař, který se ženou čelí veřejnému mínění při záhadném zmizení sedmi dětí, panovník, - otec, který bez váhání zachraňuje dítě před padajícím kamenem, hendikepovaný chlapík, který na sobě zapracuje a je oporou své ženě. Nejsou hlavními postavami, a proč by měli být? Nebylo těch naprosto pasivních osvobozených princezen už dost? A není na světě kopřiv víc, než kdy bylo draků? Pěkně to paní Němcová napsala. (15.06.2015)

Oceňuji, že v porovnání se starší verzí zde už dává smysl, jak Bohdanka přišla k svému kolovratu (a celkově mi přišlo, že zde obecně věci dávají víc smysl než ve zmíněném starším filmu), a asi je fajn i to, že to není jen čistý remake 1:1, ale že je zde hromada věcí jinak, zmizel Chrt, a naopak mnoho postav přibylo. Po stránce "vhodnosti" pro (současné) dětské publikum také není pochyb o tom, kdo vítězí na celé čáře, protože verze z r. 2015 je zcela prosta jakýchkoli strašidelných scén, na rozdíl od staršího filmu, který neměl daleko k hororu. Jinak mě to ale vlastně moc neoslovilo - obsazení většiny rolí mi přišlo hodně špatné (Issová byla pro roli Bohdanky prostě moc stará, Příkazký mi přišel jako nejhorší princ za hodně dlouhou dobu, co si pamatuju, Bydžovská mi přijde jako omyl v podstatě v jakémkoli filmu, a takto by šlo ještě pokračovat - v podstatě jediný, kdo mi tam nevadil, byla Kristína Svarinská, byť u ní jsem zase špatně nesl, že byla předabovaná do češtiny - celkově z té zvláštní česko-slovenské koprodukce nemám dobrý pocit, ty slovenské lokace a předabovaní slovenští herci, ech, nevím no). I ty kostýmy mi přišly takové nepatřičné... Určitě si to tenkrát svoje diváky našlo a chápu, že se to hodně lidem mohlo líbit, ale osobně se k tomu filmu stavím dost vlažně a nevidím tam v podstatě nic, co by nějak měnilo mou odvěkou skepsi k české porevoluční pohádkové produkci. (24.02.2021)

Českým filmů se až na výjimky všeobecně vyhýbám, ale na tenhle kus jsem se kvůli beta verzi podívat musel... A je třeba říct, že na konci jsem byl spokojenější než ona... Moderní pohádka o Sedmero krkavcích není tak ponurá jako její starší verze, což není vůbec na škodu, protože se tak stává přístupnější i mladším kusům... Herci se svých úloh zhostili více než dobře, zejména Martha Issová se svou pantomimou film příjemně oživila, krajina byla nádherná, hudba skvěle doplnila příběh... Alice Nellis mě opravdu překvapila a Sedmero krkavců s čistým svědomím označím za nejlepší pohádku několika posledních let... (03.11.2015)

Dávam tri hviezdy. Myslím, že herci sa snažili dať filmu nejakú hĺbku, no tvorcovia mali ísť trošku viac do atmosféry, aby to fungovalo. Martha Issová ako Bohdanka bola celkom okey, len nie som si úplne istý, či to bola najlepšia voľba. V prvej polke mi moc nesedela, potom sa to zlepšilo... príroda je pekná, Zuzana Bydžovská v role bosorky je skvelá. Film má svoje dobré momenty, no sú tam aj veci, ktoré ma potom z nej naopak ťahali von. V prvom rade jemný erotický nádych (pre aké publikum ten film mal byť?) napríklad pri večeri kde kráľovnej prereže šnurovačku alebo že princ neustále pozerá na jej prsia. To tam byť nemuselo. Plus zlá kráľovná je tak trošku kombináciou srdcovej kráľovnej z Alice In Wonderland od Tima Burtona a dobrej víly zo Shreka 2. A Norbert je zase ako krásny princ zo Shreka. Plus film by možno občas potreboval spomaliť, aby sme vedeli dýchať jeho atmosféru. Celkovo je to však celkom okey, len nie je to asi to, čo som od filmu očakával. Efekty sú pekné, príroda je pekná, je tu pár vizuálne pekných momentov. Rozhodne lepšie ako Láska Na Vlásku, ale tiež to nebola rozprávka, ktorá by ma ohromila. (31.05.2015)