Sedem zhavranelých bratov

Naprosto skvělá pohádka, která má blíž k Princezně Fantaghiro, než ke Třem veteránům. Prostě a jednoduše je spíš fantasy, než pohádka...a to je přesně to, co se mi na tomto filmu tak strašně líbilo. Nemá v sobě tu klasikou usměvavou atmosféru českých pohádek, ale spíš realistično zaobalené do originálního fantasy světa se špetkou středověku. Tak se mi to líbí a tak by to v příštích letech klidně mohlo vycházet. Do toho nádherné prostředí Tater, ale i hradu Zvíkov, perfektní spolupráce Českého a Slovenského štábu, skvělá hudba a herci, kde ani jeden nebyl vůbec špatnej. Naopak. Dokonce si i myslím, že Issová předvedla naprosto parádní výkon...a to vlastně skoro vůbec nemluvila :-) Fantasy pohádka, z českých luhů a hájů, jak se patří. (30.11.2015)

Sedmero způsobů, jak si v kině vyhonit péro. Bohužel ani jeden nefunguje. Důvod? Martha Issová. Má nesplněná touha probudit se jednoho kalného rána s nějakou z nejošklivějších žen světa utrpěla zásadní trhlinu. Roky sním o Martině Navrátilové, Donatelle Versace, Nore Mojsejové a přitom ty největší hezule mám v podstatě na dosah a můžu mít sendvič s Issovou a Bydžovskou. Dělí nás jen plátno. Já píča tupá, celou dobu se poohlížím po šeredkách v cizině, a u nás jsou největší poklady. Jen vykopat, a pak hodně rychle zakopat. Fuj, já jsem se té Issové lekl. Dostane k dispozici vizážisty od filmu a nic s ní neudělají. Ano, to ona mně pokazila zážitek z celé pohádky, která sice staví na klasickém motivu kletby, kterou na svých sedm synů uvrhla nešťastným způsobem jejich matka, ale režijně je dost odlišná od běžného standardu. Je to tím, že nerežíruje podbízivý Troška a Zelenka, ale poměrně poetická Alice Nellis. Ta v zásadě přistupuje k pohádkovému schématu nově a dospěleji, až na nesmělého prince Lukáše Příkazkého, který mně do zvoleného stylu nezapadal. Úplně třeba vymizely šaškoidní postavy. V současných pohádkách je vždy alespoň jedna taková přítomna, ale zde není po žádné takové ani památky. Pozor, pohádka je to nudná. Hezký vizuál má na české poměry slušnou fazonu, kostyméři odvedli kvalitní práci a exteriéry i interiéry jsou maximálně realistické, ale ten příběh neměl příliš mnoho strhujících a silných momentů. Přemíra poetických obrazů, méně dialogů, žádný akční náboj. Kamera nabízí celé spektrum úchvatně nasnímaných scenérií, kterým nechybí poetika, ale co naplat, když film vůbec neodsýpal. Připadalo mně, že trval déle, než měl vytyčenou stopáž. Na tenhle počin jsem byl hodně zvědavý. Nellis do té doby s pohádkovým žánrem měla prakticky nulové zkušenosti. Absolvovala osobitý experiment, kdy sázela na atraktivitu známé povídky Božky Němcové. O atraktivitě hereckého obsazení nemůže být řeč. Sedmero sáhnutí na péro nehrozí, neboť bych se hanbou musel propadnout, že jsem byl vzrušen herečkou, vizáží připomínající mix všech možných etnik. Do sluchátek jsem si tedy krátce po filmu pustil hudbu. Šok nastal v okamžiku, kdy se mně omylem do sluchátek místo obvyklého Petra Sepéšiho a Pavla Horňáka, dostal Sámer Issa. To nemůže být náhoda. Všude samý Issa! No, pak mám být s tou pohádkou spokojený. Ale jo, ušlo to. Nellis si vedle nemožného castingu neuhlídala zásadní věc - Bavit a Nenudit. Nudil jsem se. Před kinem mě přepadl Moris Issa. Následně mě odvezli do Počátků, kde mě ošetřila Klára Issová a Lenka Termerová. 60% (08.06.2015)

Proč jsem to zapomněl okomentovat poté, co jsem přemohl svou nedůvěru a tento skvost konečně spatřil v televizi? Asi proto, že vlastně nemám moc co říct, a proto, že jsem se dlouho pokoušel překonat zklamané očekávání plynoucí z toho, že i někteří z mých nejoblíbenějších lidí zde nešetřili slovy chvály (čest Honajzovi, že tomu nepropadl). Jenže pro mě je to prostě jen další z mizerných současných českých pohádek, v tomhle případě navíc dorasovaná účastí odporného (jen částečně fyzicky, ale hlavně osobností) těžkotonážního stvoření v roli Bohdanky. Růžičkové Droběna by byla vhodnější než tohle "cjéé" věčně opruzené pražské debilátko. Spoustou věcí (především kombinací solidních kostýmů s mizernými dialogy a hereckými výkony) mi to připomnělo ty horší z německých pohádek, kterými nás o víkendových dopolednách zásobuje TV Nova. Na Rážovu verzi (na obě) to nemá ani náhodou. (08.03.2024)

Osobně vidím v Alici Nellis, díky jejím předchozím počinům, velkou naději českého filmu. Zde také nezklamala, režie je precizní, na české poměry nadprůměrně, stejně tak skvělá je i hudba Vaša Patejdla. Ovšem celková atmosféra je velmi slabá. Charaktery a dialogy postav, připomínající novácký seriál, ovlivnily jinak skvělou podívanou natolik, že chvílemi jde o tuctovou komedii, což mi s předlohou tohoto, dle mého, temného příběhu vůbec nesedí. Veškerá dramatičnost se ve finále soustřeďuje na poblázněnou a mocichtivou královnu, neštítící se ničeho. Její představitelka je ovšem také jeden z mnoha důvodů mého hodnocení. Sabina Remundová, se svým vzhledem legendy československého filmu a zároveň prkenným herectvím, je pro mne těžko stravitelné sousto. Postava Bohdanky je také pojatá až přehnaně hrdinsky. Prostě jen bezhlavě plní své životní poslání. A výsledek? Parta kudrnatých spoluobčanů. O ostatních postavách raději pomlčím, pro mě skutečně velmi podivné. Skvělá režisérka se možná mohla o scénář a dramaturgické pojetí celého filmu s někým podělit. (28.11.2015)

I kdyby Bohdanka mohla mluvit, nebo dokonce ječet na celé kolo, těžko by vysvětlila, proč je tuzemská kinematografie v kondici, v jaké je. Alice Nellis rezignovala na to přinášet zajímavé látky a natáčí tak trochu to, co si publikum žádá. Ale aspoň díky tomu má co točit, protože na náročné osobní výpovědi příliš producenti neslyší. Moc fajn je výprava, kamera působí majestátně, herci jsou docela slušní, Martha a její situační komika ještě víc. Jen to ale ve výsledku není nic, co bych si chtěl o Vánocích ještě někdy pustit. Vždycky dám raději přednost Čertům, s kterými nejsou žerty, prostitutce Vivian nebo nerudnému revizorovi Gustavu Andělovi. (27.11.2016)