Pojedeme k moři

Jak říkávala moje babička, na dětech člověk vidí nejlíp, jak ten život utíká. Například takový Jiří Mádl, vrstevník mé dcery. Ještě nedávno to byl rozjívený kluk, řádící na snowboardu či raftu, samé pubertální skopičiny a nesmělé pokusy o balení holek. A dnes už točí dospělé filmy. A jaké! Po tomhle "výletu k moři" je Mádl u mne pan scenárista a pan režisér. Na mé staré, cynické tváři vykouzlil dětsky dychtivý úsměv, pobavil mě, dojmul a posléze i donutil nenávidět. Dostal mě hluboko do svého příběhu, vyvolal silné emoce a přinutil mě k zamyšlení. Děkuji. (10.04.2014)

Jiřího Mádla jsem dosud bral jako výborného herce, který bohužel málokdy hraje v dobrých filmech. Jenže není dobré ho podceňovat, protože sám si takový dokáže napsat i natočit. Jeho dětský experiment je hravý už od úvodních titulků, ale nemá problém ve vhodný čas absolutně zvážnět. Perfektní je zejména vedení dětských herců, kteří tu vypadají naprosto přirozeně a na rozdíl od drtivé většiny jiných českých filmů se chovají jako děti svého věku (a to nemluvím jen o dvou hlavních hrdinech). Na sebe trochu sebeparodicky autor upozorňuje pouze ve scéně nevydařeného rande, kdy jde dvojice na film s ním v hlavní roli, a dokonce jim lístky prodá osobně jeho režisér. Jen tak dál! (17.04.2014)

50% Snímku se nedá zapřít nadšení tvůrců a radost. Avšak scénáři by slušela kratší stopáž, těch 90minut už bylo moc, neboť vše bylo dost předvídatelné, některé části zbytečně natahované a ve výsledku nudící. Pochvalu bych dal též za casting ústřední dvojice, kluci hrají dobře. P.S. ta paruka babičky byla fakt hrozná... (25.02.2015)

Takže v krátkosti. Absolutní píčovina. I v případě, že kvalitu vztáhnu na naše současné příšerné poměry. V podstatě jediné nenudící momenty jsou střípky z příjemného jugoslávského soužití. Zbytek je zcela o hovně. Dvě přihřáté a absolutně otravné děti, které jsem nedovedl vystát, si hrají na velké režiséry a točí sračky. Trošku mi to stylem připomnělo takovou tu píčovinku o klukovi z autobusu co jednu dobu ovládala youtube a moji bránici. Nyní už se slečna živí jako hustá rapperka. Doporučuji klikat jen v případě silného žaludku a tvrdé povahy. Tohle je v mých očích zcela obdobná sračka. Myslím si, že Jirka Mádl patří přeci jen spíše k tomu lepšímu, co u nás žije a tvoří. S touhle sračkou to ovšem v mých nekritických očích těžce přepískl. Absolutně se na to nedá koukat. Po všech stránkách se jedná o nepopsatelný paskvil a já u sledování fyzicky trpěl. (19.03.2015)

Vzala jsem svoje (pre)adolescenty do kina. Trochu jsem se bála, že to bude moc dospělácké a že mi u toho děti nevydrží, ale obavy se ukázaly liché. Děti se nejen bavily, ale bavily svými poznámkami i důchodce v kině. Pokud se někdo strachujete, že by jim mohly ublížit poněkud drsnější scény, nebylo to o tolik horší, než samy zažily. Svět z pohledu kluků ve věku mých dětí mne bavil. (12.05.2014)