Sils Maria
Die Wolken von Sils Maria
Die Wolken von Sils Maria
Clouds of Sils Marie
Clouds of Sils Marie
Clouds of Sils Marie
Clouds of Sils Marie
Clouds of Sils Marie
Réžia:
Olivier AssayasScenár:
Olivier AssayasKamera:
Yorick Le SauxHrajú:
Juliette Binoche, Kristen Stewart, Chloë Grace Moretz, Lars Eidinger, Johnny Flynn, Hanns Zischler, Angela Winkler, Nora von Waldstätten, Brady Corbet (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Očarujúca a stále atraktívna štyridsiatnička Maria Enders je na vrchole svojej hereckej kariéry, ktorú pred dvadsiatimi rokmi odštartovala stvárnením provokatívnej a nezabudnuteľnej postavy Sigrid v oceňovanej lesbickej dráme. Práve prijala ponuku zahrať si v súčasnom remaku tohto slávneho filmu, avšak tentoraz sa má zhostiť úlohy staršej Heleny, ktorú Sigrid zvedie a doženie až k samovražde. Maria so svojou asistentkou odchádza do Sils Marie, odľahlej oblasti švajčiarskych Álp, aby sa nerušene pripravovala na svoju náročnú úlohu. A rola Sigrid na druhej strane pripadla ľahkovážnej mladej hollywoodskej hviezdičke, vyžívajúcej sa v alkoholových škandáloch. Maria sa tak na rozdiel od pôvodného filmu nachádza na druhej strane zrkadla, tvárou v tvár očarujúcej dievčine, ktorá je v podstate znepokojujúcim odrazom jej samotnej. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (99)
[Be2Can 2014] Najambivaletnejší film prehliadky. Konverzačný trojlístok Binoche-Stewart-Moretz popisuje akcenty v herectve ovplyvnenom generačným odstupom, vývojom a fyzickým i psychickým dospievaním s pár zvláštnosťami. Každá z nich reprezentuje charakteristický stereotypný obraz, ktorý odráža povrchnú verejnú mienku - konzervatívna klasická herečka Maria v strednom veku s predsudkami voči modernému rázu kinematografie a nastupujúcim hviezdam a "hviezdičkám", jej protipól v podobe obletovanej "hviezdičky" Jo-Ann, stelesňujúcej na prvý pohľad všetko, na čo sa Maria díva s posmechom, ale zároveň snažiaca sa o vymanenie zo škatuľky škandalóznej celebritky prechodom do divadelného a artového odvetvia, a nakoniec ešte stále veľmi mladá, ale zároveň už vyspelá Valentine, ktorá je tak niekde medzi - avšak nie je herečka, len asistentka. Prvú polovicu filmu, príznačne rozdeleného do dvoch kapitol a epilógu, uvedených cez naratívne obrazy alpskej Sils Maria, je súbojom na hrane katastrofy, v ktorom ploché archetypy rozprávajú o ničom a nikam sa nedostávajú. V druhej polovici však nastáva nečakaný obrat, ktorý sa vyjaví úplne nenápadne a akoby len tak mimochodom, avšak zásadne všetko zmení. Jeho dopad nečujný absolútne podrýva predčasne utvorený názor na čisto konverzačný skoropopulizmus (pocit rozprávania o ničom, len pekného obalu bez skutočných základov a pochopenia témy) a stáča výhybku na koľaj, ktorá dovedie vyústenie úplne iným smerom. Inscenácia, ktorá spravila z Marie hviezdu a v ktorej má teraz stvárniť protiklad svojej mladosti a zároveň sa premieta do jej vlastného života - ona Helenu nehrá, ona sa ňou stáva. To nakoniec potvrdí aj príchod Jo-Ann na scénu (ktorý je mimochodom podľa môjho názoru trochu zbytočný, pretože prítomnosť Moretzovej počas 90% filmu len v podobe úzko spätej s jej generáciou - teda fotografií a videí na internete či v televízii, alebo vo filme v kine dodávala jej postave zvláštnu mytizovanú pozíciu, keď si divák nebol schopný overiť, či je skutočne len taká, ako ju prezentujú médiá). Spätne dostáva prvá kapitola nové vrstvy a hrubšie obrysy, ktoré pod svetlom vrhnutým faktami dostávajú iný význam. Vzdanie holdu prírode prostredníctvom zasadenia a citácie starých nemých oslavných dokumentov a filmov s dominanciou zasnežených vrcholkov hôr (legendárny, dnes už prakticky neexistujúci žáner "vysokohorských filmov", ku ktorého koreňom sa film vrhá a jasne na ne odkazuje švajčiarskymi lokalitami). Reklama na Peugeot s Kristen Stewart, ktorej je nevoľno natočená v dvojexpozícii s absolútne odlišným hudobným sprievodom, aký môžme počuť po väčšinu filmu, je zábavná. A na záver zostáva aj jedna nevyjasnená otázka. Alebo viac? Na to už musia prísť diváci sami... 80% ()
Kvalitních konverzaček pohříchu ubývá. Tady jde o nastudování nové divadelní role pro stárnoucí herečku (Juliette Binoche), kterou na evropské cestě doprovází asistentka s tváří Kristen Stewart. Ocitnou se ve švýcarské vesničce, kde se tak střetávají dvě rozdílné generace, různé pohledy na svět žen (každá doba přináší jiné přístupy), stejně jako jsme svědky sekvencí živých zkoušek náročného textu. Pokud si vše sedne, máme vyhráno. Jenže diváků, kteří mají náladu na stovky slov, hodně nepospíchající tempo a absenci střihače v místech, která si o krácení nahlas říkají, zřejmě moc nebude. Některé minilinie jsou zbytečné, nezáživné. Jindy vynikne dokonalé soustředění na roli. Binoche stále dokáže zaujmout, u Stewart oceňuji snahu zkoušet štěstí v nezávislejších vodách (Still Alice, Svět podle Mallory i snímky před emo-bezkrevnou romantikou). Tady nicméně vyběhnou závěrečné titulky a snaha zapamatovat si tenhle konverzační kus záhy ztrácí na síle. ()
Film si vybral jako téma nejednoznačnost světa a nestálost člověka (i divadelní postavy) v čase, jež staví do protikladu k usilování svých postav to neustálé spění a proměňování zastavit, vzdorovat mu lpěním na vybudovaných obrazech, z čehož pro ně plyne mj. nepoznatelnost druhých, ale i sebe sama, neschopnost se s kýmkoli dorozumět a nemožnost být pochopen (Maria nechápe sebe zamlada, nechce rozumět sobě dnes, vzájemně se k sobě nedokáží přiblížit s její asistentkou, ač si to dlouho všemožně zakrývají intimním chováním - každá má své slabiny, které si interpretuje, jak potřebuje, a vlastně se vzájemně jenom zneužívají) - navozená nemožnost, která může člověka dohánět k dětinským projevům zuřivosti, náklonnosti, lhostejnosti, krutosti i paniky, přičemž se jakoby mimochodem a chaoticky utvářejí kariéry, vztahy i úniky, chvíle, v nichž je možné cosi ukončit (život nebo přetvářku - asistentka zmizí z filmu a ze života Marie na stejném místě, kde se zabil starý dramatik), a udělat to stejně dobře nebo špatně jako kdykoli jindy... ***** Chvílemi je možné se ptát, jestli to není právě jenom Marie, žena ohrožená svým věkem, ještě ne zralá, moudrá a smířená, ale už ne mladá a sebevědomá - roztěkaná, panikařící, chytající se stébel interpretací, náručí a hrdel lahví s alkoholem, a na každém kroku zranitelná... Ale zdá se, že ani mladá drzá inteligentní herečka a její sofistikovaný milenec-slavný spisovatel na tom nejsou s rozuměním světu a svým blízkým o nic lépe (nečekaná sebevražda uznávané výtvarnice, spisovatelovy ženy, je snadno usvědčí, stejně jako jejich lehkovážné soudy a projevy). A nejstarší generace zůstává hádankou úplně - proč chtěl starý dramatik celou hru po čtyřiceti letech změnit? A jaké povahy byly ty přidané scény, které nám film už neukáže? A nakolik je možno jeho paní věřit, že si je jistá důvodem jeho sebevraždy, k níž se uchýlil právě předtím, než by se znovu setkal s představitelkou hlavní postavy své hry o střetu přesvědčení o síle vlastního budovaného obrazu s nejistotou o jeho správnosti? I ty dvě, dramatikova žena a Marie se objímají jako staré přítelkyně, ale přitom je zřejmé, že se vlastně dobře neznají, a pokud by spolu měly trávit čas pohromadě, ať už v Curychu nebo v Londýně, cítily by se nepříjemně lapené, a raději se možnostem spolubytí vyhýbají. Nakonec se svým neporozuměním zůstává nebo odchází každý sám, protože každé bytí spolu by nutně bylo konfrontací, na kterou nikdo nemá dost chuti ani sil. To je zřejmě jádro celého snímku. ***** Přestože si ale film zvolil téma kluzké, úskočné a neproniknutelné jako Malojský had, předzvěst špatných časů - téma neochoty vyrovnávat se s vlastním obrazem, která nám brání proniknout nejen k sobě, ale pak i ke komukoli druhému, sblížit se, ještě to neznamená, že stejně roztěkaný a bezradný může být i snímek sám, protože na ohraničené dílo, akt či výpověď se vztahují úplně jiné nároky a měřítka než na neohraničitelné téma, o němž se pojednává. V tomto smyslu vznáším velkou výhradu. ***** Poznámky: Není to "konverzační drama", ale drama míjejících se, kolem sebe se prosmykávajících monologů sebestředných a zranitelných postav, a to je ještě úplně jiná hra.***** Realita a fikce se v přirozeném životě prolínají neustále, tady se to ale zdůrazňovalo tak otrocky chtěně a uměle, že tahle rovina se naopak vůbec nepodařila - působí to nepříjemně strojeně a násilně, až to člověka vytrhává z dívání. ***** A jinak mi začíná připadat, jako by se výběr snímků pro 17. festival franc. filmu dosti markantně podřizoval zadání "nenápadně předvést krásu zasněžených Alp před nastávající zimní sezónou", až se divím, že hlasující diváci prý mohou vyhrát letenky do Paříže, a ne do Grenoble. ***** () (menej) (viac)
Podivně příjemný zážitek, který osciluje na hraně reality a takové podivné surreálnosti, která je těžko uchopitelná a o to víc zajímavá ale i pomíjívá. Prostě zdánlivě prostá konverzačka, která vám chvílemi hodí indicie, při kterých vám na mysl přijde něco podivného. A i když to podivné "něco" je velice těžké rozšifrovat, je to tak nějak i podivně příjemné. 8/10 ()
Vysoko konverzačná komediálna dráma, vyžadujúca si buď opätovné zhliadnutie, alebo absolútne ponorenie sa do deja a priebežné premýšľanie nad vysloveným, dávajúcim skôr či neskôr význam. Nie príliš dejový film, ktorý však vie, kde je jeho divácka sila. Tá je v hlavných predstaviteľkách a ich vzájomnom, takmer dokonalom splynutí na plátne. Kdeže Pattinson, najlepšie vynikne Kristen Stewart spolu s Juliette Binoche (predstavujúcou starnúcu herečku) ako jej asistentka. Ako pri vtipných rozhovoroch, kde máte pocit, že sa rozprávajú dve kamarátky a nie dve postavy, uvedomujúce si prítomnosť kamery, najmä však pri skúšaní scén novej hry/remakeu filmu. Tu sa stráca hranica medzi realitou a fikciou, divák občas nevie, či sa rozprávajú postavy, alebo skúšajú scénu a tu je film najsilnejší. Zároveň je dokonalou reklamou pre návštevu álp, toho hmlového hada v raz v živote musím vidieť! ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (9)
- Režisér a scénárista Assyas cíleně napsal roli pro Juliette Binocheovou a scénář rozvinul na hraně fikce a odkazů ke skutečným událostem. S herečkou se totiž podle vlastních slov zná odjakživa, nikdy jí ale neřekl, co píše. Chodili na večeře, kde ji poslouchal, všímal si toku její řeči a podobně. (Zdroj: HN). (hippyman)
- Toma Sturridge krátce před začátkem natáčení odstoupil od projektu. V jeho roli ho nahradil herec a muzikant Johnny Flynn. (Blackey.)
- Do role Klause byl původně obsazen Daniel Brühl, ale opustil produkci kvůli jeho propagačním povinnostem pro film Rivalové (2013). Nahradil ho Lars Eidinger. (Steel32)
Súvisiace novinky
Přehlídka Crème de la Crème II
Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (viac)
Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů
Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (viac)
Reklama