Na vine sú hviezdy

Decentní citová ždímačka. Decentní proto, že se prvoplánově nesnaží diváka dohnat k slzám. Rozhodně ne takovým průhledným způsobem, jako se o to pokoušeli třeba v My sister's keeper, při jehož sledování mi stékal med po obrazovce. Tam vážně využili veškerých dostupných zbraní, aby byl divák dojat, což v závěru působilo odporně samoúčelně a přestřeleně. Tady příběh plyne lehce, jen ke konci přitvrdí - ale s tím musíte počítat u filmu, který je o umírajících mladých lidech a není to parodie. Kromě hořkosladkého závěru je příjemně kousavý a překvapivě zábavný. Woodley mi nikdy nesedla a nepočítám, že by se to mělo do budoucna změnit - jsem toho názoru, že mohli vybrat lepší představitelku. Obzvlášt pomineme-li, jak měla být Hazel krásná - což Shailene není ani náhodou. Ale Ansel, přestože mi zpočátku také úplně nepadl do oka, byl nakonec vážně dobrou volbou. Je to neokoukaný a talentovaný kluk. Na konci mi slza ukápla právě kvůli němu :) Jinak mě hodně potěšila návštěva domu Anne Frank, a scény s rozbíjením trofejí a házením vajíček jen tak nezapomenu. Okay, Hazel Grace? - Okay. (24.08.2014)

Úvodní hodinka ve mne vyvolávala dosti rozporuplné pocity a příliš mě za srdíčko nechytila. Filmů o rakovině už jsem viděl spoustu a po úvodních minutách jsem nabral falešného dojmu, že tenhle bude jen jedním z mnoha. Opravdu připomínal obyčejný snímeček o jenom mladém cool páru, kde jeden našel v druhém spřízněnou duši a společně si užijí poslední chvilky svých životů. Film začal být ovšem neskutečně intenzivním po střetnutí s velice příjemným panem spisovatelem. Jako by se všechno rázem změnilo. Emoce ve mne najednou začaly bujet jako rakovinné buňky. Vůbec mi nevadilo to všudepřítomné citové vydírání. Nechal jsem se vydírat hrozně rád. Některé dialogy byly vskutku impozantní a hrozně intenzivní. Mnohokrát se mi slzička proháněla poslední zatáčkou. Sem tam se samozřejmě dialogy překlenuly do sraček, ale tak to už prostě chodí. Můj zážitek byl zřejmě umocněn tím, že jsem snímek sledoval s osobou, na které mi opravdu hodně záleží. Filmu celkem slušelo i herecké obsazení, ačkoli většinu aktérů nemám moc rád. Velice příjemný byl i soundtrack, ačkoli většina těch slaďáren není mým šálkem čaje. Zde ovšem skvěle dotvářel dramatickou atmosféru. Snímek se mi dost líbil. Samotného mě to překvapuje. (13.08.2016)

Okay, Hazel Grace? Chvíli do smíchu, chvíli do pláče - a celou dobu se zaťatými pěstmi, fandící jednomu zázraku. Jim sice hvězdy nepřály, ale nám docela ano. Vždyť jsme mohli vidět strhující, intimní a tuze osobní love story. Osobní ne proto, že má Augustus doma plakát Mass Effect nebo protože s Hazel sleduje Buffy. Dokonce ani ne proto, že bych někdy chodil s dívkou-granátem. Ne, je to proto, že do posledního dechu obdivuju to, jak si dva lidi - i přes nemoci, bolesti a srdcervoucí zklamání hrozící každým dnem - dokážou dát navzájem všechno. A kdo někdy miloval, ten chápe, že úsměv se slzou v oku je v případě těchto Hvězd setrvalým stavem. (12.06.2014)

Pohodový a silně emotivní příběh. Nebýt dobrých ohlasů, tak bych si filmu pravděpodobně vůbec nevšiml, navíc Shailene Woodley jsem až donedávna nesnášel. Nutno říct, že neoprávněně, jelikož se ukázalo, že se správným vedením mě dokáže velmi mile překvapit. S Anselem Elgortem tvoří harmonický pár, se kterým dokážete soucítit už od začátku a ačkoli je Gus ze začátku typickej namachrovanej frajírek, brzy dospějete k názoru, že je to vlastně pohodář a v těžké situaci dokáže podržet. Příběh pozvolna odsýpá a vy jste svědky až nepříjemně reálných problémů dvou mladých lidí, které vás nepustí až do konce filmu, kde si jednoduše řeknete - a sakra, to bylo silný...90%...[8.6.2014_Cinestar_Černý most] (08.06.2014)

Nechápu, kde se bere ta potřeba nadějný a sympatický film potopit naprostým utopením v slzách. Začátek byl fakt slibný. Hlavní dvojka, ze které jsem měl už předem větry, neb Elgort vypadal podle fotek víc jako holka než Woodley a naopak, si mne hned získala svou sympatickou neokoukaností a positivním přístupem k životu (a smrti). Byla prostě radost se film koukat, (ne)příjemně překvapil Dafoe a už jsem se tak vnitřně šteloval i na těch pět hvězd. Potom jsme začali přisypávat cukru, což mne tedy zklamalo, ale na druhou stranu jsem si říkal, co by to bylo za americký film bez trochy toho patosu. Ano, trochy. I tady se sice našly lepší momenty (házení vajíček s Isaacem), ale celkově už to šlo celé do kopru, falešným pohřebem počínaje a doopravdickým konče. Je to škoda, ale nedá se svítit. Ten konec byl hrozný... a hlavně zbytečný. Každému bylo jasné už z první půle, jak moc se milují atd atd... 60% (05.06.2014)