Sebemilenec

opravdu vydařený dáreček k narozeninám. Zkraje mi Stašová v té roli moc nesedla, ale jak to začínalo sklouzávat do dramatičtějších poloh, tak byla skvělá, ten přerod z bezstarostné, veselé ženské v bezhlavě zamilovanou, která není schopna vnímat, do jak patologického vztahu to sklouzla, se opravdu povedl. Výborný byl i Dulava, přesně tyhle povalečské, příživnické a přitom bezdůvodně sebevědomé týpky, vystihl. Je vidět, že autorka se inspirovala i vlastní zkušeností. Stejně nad tím ale kroutím hlavou, že může být někdo tak hloupý a nechá se do takové situace zavléct, že není schopen rozpoznat, v jakém průseru se ocitá. Podle mého chytrá ženská by ho prokoukla velmi rychle a ještě rychleji by ho vykopla a ani náhodou by to nenechala zajít tak daleko (16.12.2013)

Laciná manýra >Monýra< čili klasická monyoffská rádoby >zeživotazaživa< literární šmíra televizně vytuněná trendy stylem >samohana< made in Renč, další blábol šašskotelevizáckého telenovelového typu vyrobený jak podle šablonky jalovou formou s machou rutinérského jelita a s otravně přehrávajícími kreacemi stolicko-štatlařské čudlárny, dohromady pak vytvářející obludnou machinaci s panoptikálními postavami, kde možná snad i reálně možný příběh nakonec spadá a končí zpotvořený do parodie žánru i života. A tak postavy včele se S.S. už tradičně všelijak poulí oči, dělají grimasy, trhají hlavami a vypouštějí z papulí nereálné či zbytečné větší či menší bláboly a celé je to i těmi kecy zbytečně natažené do šílených devadesáti minut, přičemž příběh by snesl formát bakalářské půlhoďkové epissodky na téma "kterak nána k sobě zaslouženému štěstí přišla a jak to bylo dál"... . . . A komu to slouží? Možná si tu někdo hojí (honí?) nějaká bebinka, že... Docela mě i pobavil v závěrečných titulcích (jojo, čtu děcka rád titulky, člověk se poučí, kdo-kdy-kde-kolik) uvedený "fotograf". To si asi za lehký šekel jako vedlejšák hodil fušku známý brněnský rytíř, ležící vždy na správné straně, co tedy té pravé "Simonce" jak známo ale opravdu pomohl. Howgh. - - - P.S. Jo, na stránkách ČT jsem se mmj. dočetl, že S.M. byla "SLAVNÁ ROMANOPISKA"! Tak to jo, asi něco jako Virginia Woolfová, že... - - - P.P.S. Ano, chápu, pro někoho je tahle matérie zjevně vrchol literární i televizní tvorby, pro někoho vrchol životních kulturních zážitků! Ani si nechci představit, jak to máte lidi doma, ale je mi jasné, že vedle bulvárních plátků, šamponů a kosmetiky to bude v té jediné poličce na zdi v >obejváku< nad starou plazmou z druhé ruky pár pejprbeků S.M. (a tím není myšleno nějaký lido SadoMaso, že... ;o) Jasně, v brněnských knihkupectvích a antikvariátech dávno neprodejné ležáky... Tak užívejte >života< lidičky... %-))) - - - - - (Poprvé a naposledy z ryze studijních důvodů zase jednou protrpěno 15.12.2013 na nedělní >veřejnostádně telenovelové jebničce< , hodnocení uzívané 25., komentář zde otrávený jako šestý - 16.12.2013) (16.12.2013)

Docela pěkný mrazivý příběh nudně zpracovaný. Lepší je číst od Monyové knihy než se dívat na filmy. Tohle ženský myšlení nikdy nepochopím. Hrubián, alkoholik, nefachčenko, gauner první třídy ji obere o všechno, nakonec ji div nezabije a ona mu odpustí a stále ho miluje. A o slušňáka, který by ji snesl modré z nebe ani okem nezavadí. (16.12.2013)

Film stejně psychologicky hluboký, jako je banální Pojišťovna štěstí, jíž je Eva Papoušková autorkou. Režisér Filip Renč k podobným dílům už úspěšně směřuje. Ono v podstatě bulvární věnování Simoně Monyové se záměrem "děláme tímhle snímkem jako fakt něco pro týrané ženy" už logicky moc nepomůže. 30%. (23.02.2014)

Jo. Měla jsem sebevědomou padesátiletou tetu. Moderně se líčila, oblékala, živila se jako středoškolská učitelka, sportovala, žila. Na netu si našla "kovboje Otu".......po pár letech soužití je z tety zakřiknutá, vyřízená, roztřesená chuderka, šedé nestříhané vlasy, oblečení snad z popelnice, bez práce - protože do ní nesmí, nesmí vlastně z domu krom času na nákup, k vnoučatům nesmí, do společnosti nesmí.....a to vidíme jen povrch ledovce..........kdybychom chtěli pomoci, ona nechce, před policií vše zatluče - peklo by bylo ještě větší.......takže ať byl film natočen pro někoho populisticky, jak tu čtu, a povrchně, mě z něho mrazilo. Drsná realita je v něm natočena velmi, velmi přesvědčivě. Tyhle psycha Renč umí, i když je občas teatrální, ale život sám je ve svých temných a vyhrocených situacích kolikrát ještě teatrálnější. A oba hlavní představitelé byli k pláči přesvědčiví. (18.03.2015)