Hosť

Vše to začalo dost nevinně, první půlka filmu se táhne, nicméně nenechá diváka klidným. Režie velice dobře pracuje s napětím a tajemstvím, které nechá divákovi velký prostor vlastním rekonstrukcím. Nutno dodat, že film stojí a padá s Danem Stevensem a jeho charismatem, a to hlavně kvůli absenci nějakého děje. Druhá část filmu je jiná, jakoby na první část ani nenavazovala, žije si vlastním životem. Problém filmu je jeho nesourodost, často diváka někam dovede a následně úplně změní notu. Spoustu věcí nedává příliš smysl: odfláknuté motivace - zejména hlavní postavy. Vlastně vůbec nevím proč se k rodině vydal. Čekal jsem, že se víc dozvím na konci, ale celé gró si film zatajil pro sebe. Raději Drive. (25.12.2014)

Rodince se do baráku přistěhuje marinér, protože dal slib jejich synovi, že se o ně postará. Takže tam začne mlátit středoškolský frajírky a vůbec likvidovat všechny potenciální hrozby, což je prdel. Je ale jasné, že s ním není něco v pořádku a je zaděláno na solidní drama. Jenže asi v půlce se to vydá jinou cestou a stane se z toho akční film, který se nebere úplně vážně. Tvůrci dobře pracují s hudebním doprovodem, takže třeba vyvraždění kavárny je díky němu vlastně vtipné. A samotné finále s halloweensky zamlženou podlahou je taktéž dobře zvládnuté. Hlavní antihrdina je navíc fakt sympaťák a i když byl zlej, tak jsem ho měl docela rád. Prostě takovej ten film, kdy víte, že je to blbost, ale baví vás to. A hrajou tam hezký holky v sexy podkolenkách. (19.11.2016)

O soundtracku: Moore a další nás se svojí hudbou vrací do 80. let post-disco elektronické scény. Syntetizéry a vocodery spolu s monotónními bicími a občasnou basou zní téměř po celou dobu a zdá se to až nemožné, ale padnou k příběhu jako ulitý. Je to paradox, který nelze nesrovnat s podobně laděným snímkem Drive. Tentokrát se ovšem noříme hlouběji do minulosti. Namísto moderně znějícího Nightcall, main theme Drive, tu jsou melodie, které rozjížděly devadesátkové párty, i hlas až podezřele připomínající legendárního Davida Bowieho. Když si tuhle retro elektronickou směsku člověk poslechne zpětně bez obrazu, nechce se mu pomalu věřit, že namísto podvědomého pokyvování hlavou a chuti jít si zapařit jen seděl přikovaný a ani nedutal. Dost kontroverzní undergroundová hudba, která se až příliš hluboko vryje do paměti a podtrhuje atmosféru filmu hned natřikrát. Atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná, protože co Stevens předvedl, by asi obyčejný smrtelník jen těžko dokázal. Takže asi fakt psychouš bude. Na druhou stranu, když je váš herecký výstup doplněn o takový rázný psycho, jako je třeba track The Magician, tak to asi jde hned lépe. Soundtrack drtící tvrzení, že elektro hudba do filmu nepatří. Nejlepší soundtrack z filmu: Bar Fight. 90 % (11.06.2015)

Zajímavý, tajuplný thriller. Když jsem si film pustil, absolutně jsem netušil o co půjde, ani na jaký žánr se budu dívat... :) Uvažoval jsem o hodnocení čtyřmi hvězdami, ale když dojde na akci a poodtajnění skutečnosti, připadalo mi to poněkud jednoúčelově vysvětleno. Dalo se z toho vyždímat víc, kdyby se zůstalo v rovině thrilleru. Pěkný soundtrack. 70% (16.10.2015)

The Guest je přesně ten typ filmu, u kterého po 5 minutách víte, že to bude pecka. Naprostej skvost, který mě uchvátil úplně vším. Stevens(jako by Goslingovi z ucha vypadl) byl neskutečný magor a jeho nepříčetný pohled mi málem vypálil díru do obrazovky. Akce je taky dost a rvačku v baru považuji za velice povedenou. Scénář vyšperkovaný, herci solidní a i té krve se trošku najde. Tohle mě nehorázně překvapilo a takových snímků víc prosím. (14.12.2014)