Neon Demon

Jako ano, nebudem si nalhávat, že The Neon Demon dosahuje kvalit předešlých Refnových filmů, jak by jsme si všichni přáli. Ale přece jen mi připadá, že je momentální hodnocení trochu kruté. Téma a prostředí je neotřelé, závěr hororový, elektronícký sountrack našlapaný a výtvarná stránka inovativní. Lepší to být mohlo, ale i tak jsem spokojený. Artová záležitost si pozornost dycky zaslouží. 75% (04.09.2016)

Nejraději bych Refna vzal něčím po hlavě. Snímek jen tak z hlavy nedostanu, protože má dokonalý vizuál, hudbu, scény. Bohužel přestože jsou scény parádně natočeny, nasvíceny a herci obdařeni ideálními dialogy, problém je obsah těchto scén. Prostě film, který je ve své podstatě odlidštěný až na samý okraj únosnosti a umění natolik dokonalé, že mu není rovno. Příběh ovšem sedne asi jednomu člověku z 10. Refn by se měl vyloženě vysrat na filmy s podobnou tématikou a zase jednou natočit něco co by se aspoň trošku příběhem podobalo Drive. V mých očích je to neskutečná škoda, že někdo kdo má největší talent v dnešním filmařském světě vyplivne takovou Lynchovskou podivnost. Minimálně v jedné scéně se mě opravdu neudělalo moc dobře. Jinak o horor se nejedná ani náhodou a písnička Waving Goodbye na konci je neskutečná. 50% (05.10.2016)

Refn je jedním z režisérů, u nichž si dlouhodobě přeju, aby natočili horor, takže při ohlášení Neonového démona se mi tak trochu splnil jeden z diváckých kinematografických snů a očekávání byla na maximu. Po ohlasech z premiéry v Cannes jsem pořád věřil, že mě snímek spíše pohltí a zaujme, než abych skončil na té druhé, zhnusené až otrávené straně barikády zklamaných diváků. Ale ono to dopadlo snad ještě hůř - prostě jen ... meh. Nuda. Nic to ve mně nevyvovolalo, ani náznak pozitivní, ani negativní emoce. Audiovizuálně celkem hezká prázdnota. (12.09.2016)

”Beauty isn't everything. It's the only thing.” Audiovizuální gore západní (módní) kultury. Naprostá homogenizace žen - musí být bíle, perfektní a ochotné udělat vše. Retro wave hudba vás přivede do transu a skvěle koresponduje s tím "glamorous feeling", kterým se film snaží tak ohromit (a že se mu to daří sakra dobře). Nicméně jsem i tak čekal, že to bude taková Lynch-ovka, ale postavy tady jsou podstatně prázdnější;těžko říct, či špatný scénář, nebo záměr dosáhnout co největší autenticity ( ^^ ) (02.09.2016)

Když si krása a nevinnost k sobě pustí šelmu prázdnoty, povrchnosti a závisti, čeká na ně smrt. Může banalita obsahu a pozérství formy zrcadlit svět, v kterém se vše odehrává? Publikum polarizující Dán opět uchvacuje obrazovými kompozicemi v elektromagnetickém poli Martineze; nekrofilie, chutné bulvy, výtoky z genitálů a muži v pozicích křoví zase zajišťují bučení nepřipraveného obecenstva. Baví mě, jak místní elitní hoši házejí vyprázdněnými manýrami a pubertálními provokacemi, ale zase jsou u Refna mezi prvními na značkách. Čekali jste snad něco jiného? Chápu vás, mám to tak u Rolanda Emmericha. Beauty is Vicious. (12.09.2016)