Neon Demon

Podľa očakávania sa na to dobre pozerá, režisérov hypnotický audiovizuálny štýl nechýba a malým prekvapením bolo, že modelky hrajú presvedčivejšie než niektorí hereckí „veteráni“ (áno, Keanu Reeves, hovorím o tebe). Necelé 2 roky starý, nenápadný, tematicky spriaznený a obsahovo plnší STARRY EYES sa mi však pozdával oveľa lepšie, nehovoriac o tom, že narozdiel od Neónového démona nebol tým (údajným) hororom iba vo finále. (30.08.2016)

Refn je jedním z režisérů, u nichž si dlouhodobě přeju, aby natočili horor, takže při ohlášení Neonového démona se mi tak trochu splnil jeden z diváckých kinematografických snů a očekávání byla na maximu. Po ohlasech z premiéry v Cannes jsem pořád věřil, že mě snímek spíše pohltí a zaujme, než abych skončil na té druhé, zhnusené až otrávené straně barikády zklamaných diváků. Ale ono to dopadlo snad ještě hůř - prostě jen ... meh. Nuda. Nic to ve mně nevyvovolalo, ani náznak pozitivní, ani negativní emoce. Audiovizuálně celkem hezká prázdnota. (12.09.2016)

Rozmazlená umíněnost o dvou hodinách a dvou zvratech. Lacině provokující, velkolepě ohlašující něco, co nikdy nepřijde, a hlavně - úplně zbytečná. Na kvalitativní přiblížení se k Lynchovým nepochopitelným podívaným je totiž příliš plytká a do sebe zahleděná. Chápu, že všechny barvy, minuty beze slov a odpuzující scény v sobě mají metafory, o kterých se Refn moc rád baví, ale v jádru jsou všechny tak protivně triviální, že se o chytrý nebo rafinovaný efekt nezvládnou ani otřít. Na další dánsko-hollywoodskou hypnózu jsem se těšil, protože Drive miluju a s Jen Bůh odpouští jsem se minul relativně těsně. Jenže pohledy hlavní postavy do prázdna tu nefungují, protože nemají z jakého příběhového podhoubí čerpat a vedlejší potvory jsou v tomto případě spíše scenáristickými patvary. Nicolas právě skončil i u těch trpělivějších z nás. (25.09.2016)

Film roka! Ako by to asi vyzeralo, keby Suzy z Suspirie šla miesto tanečnej školy do Hollywoodu skúsiť svet modelingu? Ultimatívna atmosferická pocta Argentovi, giallo hororom, noirovkám, Hollywoodu, Los Angeles, showbiznisu a modelingu. Vizuálna stránka s neónovo nasvietenými a dôsledne vyskladanými zábermi snímanými nádhernou kamerou ako aj dunivý elektronický soundtrack Cliffa Martineza sú pohlcujúce. Ten inak skladal hudbu aj k podobne ponurému atmosferickému Spring Breakers, s ktorým má Neon Demon mnoho spoločné - tiež je to sugestívny film, kde je príbeh druhoradý a dôraz je kladený na atmosféru a dojem z vyštylizovaných scén. Napriek tomu by som raz chcel vidieť Refna nakrútiť niečo, čo bude mať tak solídny scenár ako aj precíznu atmosféru. Záverečná polhodinka Neon Demon sa tomu blížila, čo je po jeho dvoch predošlých opusoch celkom posun. (23.09.2016)

”Beauty isn't everything. It's the only thing.” Audiovizuální gore západní (módní) kultury. Naprostá homogenizace žen - musí být bíle, perfektní a ochotné udělat vše. Retro wave hudba vás přivede do transu a skvěle koresponduje s tím "glamorous feeling", kterým se film snaží tak ohromit (a že se mu to daří sakra dobře). Nicméně jsem i tak čekal, že to bude taková Lynch-ovka, ale postavy tady jsou podstatně prázdnější;těžko říct, či špatný scénář, nebo záměr dosáhnout co největší autenticity ( ^^ ) (02.09.2016)