Až po uši

1. SÉRIE (75 %): Někdy by mě zajímalo hodnotící měřítko těch, kteří tomuto počinu dali jednu hvězdičku a míň - to když si pak představím, že tento seriál kvalitativně zařadily ke všem těm českým seriálovým brakům typu Ordinace, tak mi to trošku přijde jako nevděčnost level 999. Jasně že to má svý mouchy a můžeme tu polemizovat o tom, že postavy jsou až příliš prvoplánové a ne každý díl je dotáhlej k dokonalosti, ale minimálně jako oddechovka to funguje skvěle a v rámci české televizní tvorby je to dost svěží vítr a velmi zdařilý pokus o to naservírovat divákovi alespoň trošku něco inteligentního. Herecké výkony jsou navíc v drtivé většině výborné a ty záběry Prahy je vyloženě radost sledovat. // 2. SÉRIE (60 %): Tohle už byla vlastně jen vata odnikud nikam bez pořádně zapamatovatelného dílu. Pořád jsem teda jel na takové té fajn oddychové vlně asi ještě z první řady, ale scénář byl zde prostě nijaký, zbytečné nové postavy, dialogy o ničem a ani komediální linka už se příliš nedařila. Určitě o třídu níž než první řada, která nepřinesla absolutně nic nového, škoda. (12.11.2020)

Nakonec měním hodnocení ze dvou na jednu, byť teprve dnes bude poslední díl. První díl mi příšel sympatický, ale pak měl pro mne seriál sešup dolů. Nejvíc mi na tom seriálu asi vadí ta snobská představa Hřebejka o životě v této zemi. Přijde mi, jakoby nikdy nevytáhl paty z Prahy a zjistil, že střední třída, o které pořád točí své filmy a nyní seriál, je ve skutečnosti minoritou. Výstižné zhodnocení seriálu: sator (25.01.2015)

Pro mě osobně velmi příjemný seriálový objev, na který jsem narazil až po dlouhých letech od jeho vzniku, přesto to ani v roce 2021 neztrácí na vtipu, jak jsem mohl poznat. Hodně mě nadchlo obsazení a herecké výkony, byť bohužel ne bezvýhradně - k těm skvělým složkám castu počítám Geislerovou, Čermáka, Polívkovou, Kolesárovou, Krobotovou, Holuba, a především fantastickou Čvančarovou, která mě zde dostala ze všech nejvíc - mimořádně krásná žena a úchvatný herecký zjev. Naopak u Havelky jsem nedokázal pochopit, jak se může tak neuvěřitelně špatný a nepřesvědčivý herec živit hraním - z každé scény, ve které se ten totální amatér vyskytuje, bych si rval vlasy na hlavě, jak děsivě hrozná je, a hodně se tomu blíží i moje pocity z hereckého výskytu Majera ve druhé sérii, který mi tam taky přišel jako špatný vtip. Naopak velmi zajímavá Šulajová to naštěstí vyvažuje do kladného dojmu. A zajímavou hereckou kreaci zde ještě na stará kolena předvedli Němec se Švandovou, které jsem jinak oba nikdy nemusel. Asi by tomu taky šlo vyčítat značnou odtrženost od reality - všechny ty dokonale stylové interiéry, notoricky známé pražské lokace, a problémy, které postavy řeší, to všechno na mě působilo mimořádně neživotně, přesto mi to nijak extra nevadilo, protože ta celková zábavnost podle mě přebíjí vše - minimálně alespoň v případě výrazně lepší první série. U té druhé bych byl snad i radši, kdyby nikdy nevznikla, protože ten propad v zábavnosti a celkové úrovni mi přišel takřka šokující, ale přesto mi zvědavost nedala, abych nezhlédl i tu. A přesto - když to celé doběhlo do konce, jsem skoro v pokušení dát si to celé ještě jednou. Protože ty první díly jsou podle mě prostě fakt hodně povedené - a osobně miluju i tu písničku, která hraje na začátku a konci každého dílu. (22.01.2021)

Hřebejk si pravděpodobně řekl, že když už pracuje s několika klišé ("nice guy" prototyp Holub neúspěšně nadbíhá Polívkové, hádejte, s kýmpak asi, po vyčerpání všech možností, Polívková skončí?; profesionální mrcha Krobotová absurdním způsobem bojuje o namachrovaného blbečka Havelku protože ... je zlá?), mohl by to všechno okořenit dalšími mini klišé (lesba flirtuje s každou ženou, kterou vidí) a navrch to ještě zcela vytrhnout z reality (hlavní hrdinové se většinu času courají po Praze, vysedávají po kavárnách, žijí v luxusních bytech v centru a do práce si občas zajdou vyzvednout peníze). Ty dvě hvězdičky jsou za lenochoda a obludu z internetu. (05.02.2016)

Ze začátku jsem na Až po uši děsně nadával. Hřebejk si rozjel takovou tu svojí vztahovku, kde Geislerová je maková a Polívková zas taková a výsledek je jeden rádoby uměleckej mišmaš, kterej těží hlavně z toho, že jej Hřebejk umí natočit a z nádherných záběrů na prosluněnou Prahu. Jenže díl za dílem jsem se k seriálu stále vracel a říkal si, co mě na něm tak děsně přitahuje. No a nakonec to byly právě ty postavy, které mě mnohdy tak strašně rozčilovaly. Zajímal mě ten jejich vývoj, zajímalo mě i to vyústění a celkově se mně začalo líbit i samotné zpracování. U posledního dílu jsem byl vysloveně zvědavý, jak to dopadne. Až po uši je technicky hodně slušný seriál. Škoda, že na jeho obsah si člověk musí trošku zvyknout. Jakmile si ale zvyknete, docela příjemně si ho užijete. A rozhodně se utvrdíte v tom, že tohle je ta rozhodně lepší strana českých seriálů. (27.01.2015)