Bohovia Egypta

Tomu, že jsou Bohové Egypta nejepičtější fail stříbrnýho plátna za posledních asi dvacet let, napovídá fakt, že jsem nebyl schopnej film sledovat ani s promilí alkoholu v krvi. A to klidně máchnu rukou nad tím, že se film odehrává v dobách, kdy země byla ještě placatá a ve vesmíru se dalo dýchat (what the fuck?!!). Že to má vyšší hodnocení, než třeba High-Rise, nebo The VVitch (byť jsou to filmy úplně jiný), musí bejt vážně důkazem idiocie našeho národa. Film bez jakýkoli esence, atmosféry, nebo alespoň dobrých efektů, který nefunguje ani jako pohádka, ani jako fantasy a dokonce ani jako komedie. Tohle si fakt užijí maximálně jenom děti, nebo lidi po lobotomii. (21.05.2016)

Bohové Egypta nejsou úplně boží, ale vůbec nejsou špatní a dokonce jsou v některých částech i nečekaně vtipní. Na začátek vám vypravěč elegantně vysvětlí, proč příběh neladí plně s egyptskými bájemi a pověstmi. Stylem se film podobá, jak už tu napsali i další uživatele, Souboji Titánů. Horus (Nikolaj Coster-Waldau) tu hraje o trůn nebo trůny. Seth (Gerard Butler) si od Peršanů (ne koberců) půjčil Nesmrtelné, jen je hodil do červené a dal jim jiné masky. Možná si od spekulativního prapotomka Leonidase ze Sparty půjčil hua pokřik ze 300. Ateista a zloděj Bek je sympatické doplnění příběhu. (20.03.2016)

Mimo kategorii pohádek pro děti, kdesi na rozhraní říše pohádek pro adolescenty a dospělé, se zabydlela pohádka nová, ovšem s námětem starým, stařičkým, dokonce si troufám říct, že prastarým. Čeho je člověk schopen pro lásku a to i v konfrontaci s Bohem, v Egyptě pochopitelně ne s jedním, ale s celým nepřehledným zástupem, kdy v organizaci práce je chaos, jednotliví Bozi se rádi maskují, zasahují si do kompetencí, sourozenci se běžně žení a množí mezi sebou, nikdo neví, kdo je čí otec, matka, teta či babička a nad kterou vnitřností danou do hrnce má který z nich mít dozor. Z řečeného je zřejmé, že vzhledem k obecnému chaosu je v této požehnané zemi nejmocnějším Bohem Seth, který, zcela logicky a přirozeně, chce vládnout i oficiálně. Každý mocenský zvrat s sebou nese jistou dávku násilí a dalšího chaosu, což v daném případě posiluje moc samozvaného vládce. V takto pojaté vyprávěnce, ze které dýchá počítačová animace, se dočkáte božsky krásných žen (dobře, tak jedné), lidsky pochopitelných Bohyň, charismatických kladných i záporných hrdinů lidské i božské podstaty (už vidím zas ty mužské názory na představitele hlavního hrdiny, kteří ho kvůli jemným líbivým rysům deklasují na trapného buzíka, takže chlapci, přijměte to, že po světě chodí i jedinci pohlednější než vy a na mužnosti jim to neubírá a prostě se s tím smiřte) a hlavně dobrodružně romantického příběhu. Souboje jsou místy chaotické a nepřehledné, ale upřímně, to je i hokejový zápas a na to se natěšeně dívá většina národa, nevím, proč by to najednou mělo vadit. Vtipy jsou záměrné ("Ó, velký Ra, Bože Slunce a nebes, já, Hor, syn Usirův přicházím s prosbou ... dědečku, potřebuji pomoc!") a nezavánějí trapností, osobně se domnívám, že stejně záměrné jsou i ty scény, které asociují 300: Bitvu u Thermpyl. Pokud nečekáte duchovní hlubiny a dokument o Starověkem Egyptu (pokud čekáte, je chyba na vaší straně), můžete vypnout a skvěle se bavit. Pokud čekáte něco s hlubokým filosofickým podtextem, jděte na jiný film a ušetříte si zklamání. Jen na okraj - ty nejhezčí modré oči skutečně nemá Hor, ať si je třeba tisíckrát Bohem. (06.03.2016)

Na tohle téma už bylo natočeno hodně filmů, a to mnohem lepších. Film je to dobrý, dobře se na něj dívá a děj odsýpá. Nenabídne ovšem nic nového, protože většinu už jste viděli někde jinde. To z něj dělá jeden z těch bijáků, kterej nijak zvlášť nenadchne, ale taky vůbec neurazí. Nicméně to trochu ukazuje, že z tohohle tématu už se toho moc vycucat nedá. U dobrodružného filmu bych čekal mnohem výraznější výpravu, ale tady bije do očí zelené plátno a všechno se zdá až moc předigitalizované. (07.03.2016)