Vlhké miesta

Celkem divný film. Ta rádoby šokující stránka ve skutečnosti otrlého diváka ničím nešokuje. Horší je to, že film se tváří jako rozverná komedie pro teenagery (ale těžko říci jakého pohlaví). Ti se tak mohou setkat s nahotou, lesbickým sexem, drogovým opojením, masturbací avokádem (vizuálně ovšem velmi nápaditou a jednou z nejlepších scén) a několika celkem slušně pointovanými dialogy. Pak ale přijde bod zlomu, totiž flashback k rodinné večeři s krocanem. To je sice vůbec nejlepší scéna filmu, ve své mrazivé absurdnosti se ale hodí do úplně jiného díla. Konec se pak snaží tento zvrat ospravedlnit nehlubokou psychologií. Ke cti tvůrců ovšem musím říci, že kamera je nádherná, režie se pokusila spojit obě nesourodé části poměrně nápaditě a podařilo se jí to a vrcholem je Carla Juri, která svou Helen zvládla i v těch nejtrapnějších možných okamžicích. Jestli ovšem chcete film, po kterém vám bude fyzicky špatně (a nejen trochu smutno), musíte na něco jiného. Rád bych věděl, jak ovšem dětským hercům vysvětlují, že ještě několik let nemůžou svůj film vidět. (03.12.2013)

Možná je to revoluční teenagerská komedie, která kašle na pravidla žánru a naservíruje divákovi všechno bez servítek. Možná je to revoluční film o problematickém dospívání v nefunkční rodině. V každém případě tyto dva žánry ale nefungují v kombinaci. Už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu tak rozervaný, protože na jednu stranu je to výtečně zahraná a výtečně natočená komedie, u které jsem se na mnoha místech smál, na mnoha místech aktivně WTFoval, ale také na mnoha místech vrtěl hlavou a nechápal, co a proč se děje. Na druhou stranu jsem ještě nikdy neviděl film, ve kterém by čtyři chlapi masturbovali nad pizzou, stříkali sperma ve zpomaleném záběru a do toho hrál valčík Na krásném modrém Dunaji. (15.11.2013)

nemecká verzia srbského "klipu" to síce nie je, na to je to o čosi "sociálne" veselšie (ale tak zasa - to logicky a kontextuálne vyplýva už len z rozdielov medzi nemeckom a srbskom), rovnako to nie je ani "dievčenská verzia" staršieho nemeckého brata "oh boy", no jedná sa o ďalší veľmi silný európsky film o súčasnej generácii mladých ľudí (tínedžerov) zmietajúcich sa vo víre každodenných problémov - malých i veľkých, rodinných i spoločenských (napríklad poľská "miestnosť samovrahov"), rozšírený o pridanú hodnotu "kontroverznosti" dávkovanej neskrývaným ukazovaním rôznych aj dodnes "tabu" tém ženskej intimity (spojenej so sexom a hygienou); čo sa však miestami javí ako silná chuť v prvom rade šokovať je vždy kryté a istené v podstate jednoduchou kombináciou comming-of-age, rodinnej drámy a romantického (či čoraz populárnejšieho anti-romantického) filmu s jemne hipstersky vypimpovanou formálnou zložkou (hudba, kamera, strih...); milé, očarujúce (ako hlavná predstaviteľka) a vhodné na rande - no zrejme nie na prvé... (17.06.2014)

Snímok určite nie je pre každého. David Wnendt patrí k režisérom, ktorí sa neboja kontroverzných alebo citlivých tém. No dokáže ich podať zaujímavým spôsob a tak, že to nikoho neurazí. Aj Vlhké miesta sú také, a to aj napriek tomu, že to miestami bolo trochu nechutné. No vždy to vypálilo aspoň do toho humoru, alebo do zaujímavej myšlienky, len treba nad tým porozmýšľať a nevidieť za tým len tie nechutnosti s kakaním napríklad. Všetko má svoju príčinu, aj to, prečo bola hlavná hrdinka taká "strelená". Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (23.11.2018)

Za tu perverzní touhu odhalovat šokantnosti jen pro odhalování šokanstnístí by si to zasloužilo klidně odpad, ale to si ještě promyslím. Srovnat se to dá s aktuální tuzemskou Nepravděpodobnu romancí, oproti které to alespoň drží pohromadě a má nějaký základní smysl. Což je pokrok oproti minulému Wnendtově filmu, který smysl nedával nijak. Tak tedy hádám, že přičítám body za pokrok... zatím 2 a 1/2. (15.11.2013)