Creed

Anaboliky vytahanou a zkrabatělou kožku už holt nevyžehlíš a svlíkat se v sedmdesáti do trenek by tedy bylo neetické až nemravné. A tak Sláj moudře zchátral a zpapučovatěl a snažil se předat rukavice mladší degeneraci vybouchaných palic. Bohužel už ne tolik moudře pustil z artritických rukou jak režii, tak scénář, a nechal kultovní sérii plně v nezkušených tlapách jakéhosi podivně ambiciózního negerského aktivisty. A je to rázem v prdeli! Ten Rodny King junior se sice všemožně snažil o retro silvestrovskou patinu a patos, nicméně do nich všemi otvory cpal angažovaného Afrorokyho a na legendě tak zprasil, co se dalo. V hlavní roli pózuje necharizmatický a nesympatický jeliman, který by se spíše hodil do nějakého tklivého dramatu se smutnými čokoteplouši než do ringu a jemuž od počátku z celé prdele přejete, ať jej někdo z těch učebnicově zlých bělochů co nejrychleji sundá. Do toho se vám snaží vsugerovat, že k boxu se nejvíc hodí vypatlaná recitace, a tak vám z hudebního podkresu slézají nehty a jen s hrůzou očekáváte, kdy do toho nějaký ten AjsFak zarepuje Ájofdztájgr. Musím připustit, že úvodní polovina je vcelku kulantní, nostalgicky odsejpápá v nejlepších Rokyho tradicích a první zápas dokonce i připomíná box. Pak se ale cosi zle zvrtne, náš kakaový rohovník začne otravně cvrlikat s jakousi árendbí briketou, hledat své přičmoudlé já, trousit přitom odporně cukrkandlová životní moudra ghetového filosofa a naprosto nezáživně trénovat s dědou Silvestrem, až je to téměř k nesnesení. Finální pěstičkovaná s britským tuponěm pak předvede to nejkokotštější a nejhnusněji natočené statické mlácení po tlamách bez krytí, jaké jsem kdy viděl, tudíž Sláj neSláj, výsledný dojem osciluje okolo prdele a máte z toho asi tak stejný zážitek, jako by se vás v boxerské rukavici snažil vyprstit Muhamad Ali a pružíc v kolenou při tom procítěně přednášel Černý muž pod bitchem otrokáře žil. Jestli plánujou dvojku, tak doufám, že se do ní prorve Drago junior a po krátkém strečingu s Brigitou Nýlsen toho afrogeje pošle expresním hákem za taťkou. (30.12.2015)

Sedm a půl-tý Rocky jako to nejlepší možný klišé. Vlastně ten samý jednoduchý příběh srdcaře outsidera po cestě na vrchol, co tu od roku ’76 byl už tolikrát, jenže on ten zápas sama se sebou prostě neomrzí, zvlášť když CREED bere to nejlepší z poctivýho, civilního, devět let starýho comebacku, zůstává přitom inspirativní, má to nenahraditelný Slye charisma, přidává kus pěkný filmařiny, hecující soundtrack, krásnou Tessu a sympatickýho Jordana. Samá radost nejen pro Black Lives Matter :) Zkrátka... nemůžu se dočkat jít běhat sprinty do kopce, mrazu a deště, sáhnout na hranu sil, padat a zase vstávat. Bojovat. "If I fight, you fight." (21.12.2015)

Nesnáším box a boxerské filmy, a nikdy jsem neviděl filmy Rocky, Rocky II, Rocky III, Rocky IV, Rocky V a Rocky Balboa. Přesto jsem se rozhodl na film Creed podívat, protože se o Stallonově výkonu v tomto filmu hovořilo v souvislosti s hereckými cenami, a NEjednalo se o Zlaté maliny. Svého rozhodnutí jsem začal litovat už asi v 5. minutě filmu. Naprosto tuctový stále stejný boxerský film, který není ani vizuálně zajímavý jako třeba film Southpaw, ale vypadá úplně stejně jako filmy Rocky, Rocky II, Rocky III, Rocky IV, Rocky V a Rocky Balboa, což samozřejmě jen odhaduji, protože jsem ani film Rocky, ani film Rocky II, ani film Rocky III, ani film Rocky IV, ani film Rocky V a ani film Rocky Balboa neviděl. Překvapilo mne pouze to, že existuje stanice HBO BOXING. Stallone sice podává na své poměry dobrý výkon, ale dávat mu za něj herecké ceny je jako chválit žáka speciální školy za to, že se naučil něco, co umí každý o pět let mladší žák normální základní školy. Film mne utvrdil v tom, že se nejen nikdy nepodívám na filmy Rocky, Rocky II, Rocky III, Rocky IV, Rocky V a Rocky Balboa, ale vyhnu se širokým obloukem i filmům Creed II, Creed III, Creed IV, Creed V a Adonis Creed. (28.12.2015)

Co by to bylo za Rockyho, aby nepřišel na hřbitov ke své Adrianě? A co by to bylo za Rockyho, kdyby se nechal nějak dlouho přemlouvat k návratu do tělocvičny? Lidé se fotografují u jeho sochy před Muzeem umění ve Philadelphii, ale Rocky pořád tepe životem a rozdává životní moudra. Samozřejmě série to už byla solidně uzavřená a mělo/mohlo to tak zůstat. Tehdy (2006) z toho byla zatraceně dobrá nostalgie a poctivý melancholický kus (pravda, trochu zašlapaný závěrečným „moderním“ zápasem) a leckdo to bral jako definitivní loučení. Ryan Coogler musí mít docela talent, když ze Slye vymlátil takový herecký výkon, hodný nominace na Oscara (Zlatý glóbus mu šel nakonec do kapsy). Rozhodně si to ale nijak nekomplikuje. Přihraje Rockymu mladého nadějného boxera, který si prošel několika pěstounskými rodinami a několika bitkami, aby dozrál, a zkusil štěstí v ringu, aniž by někdo věděl, že je synem (drobný úlet) slavného Apolla Creeda. Tihle dva se respektují, konflikty nehledejme ani v novém vztahu Donnieho a jeho sousedky, ani v intrikánech v pozadí, ani nikde jinde. Když bouchnou saze, za pár minut je vše urovnáno. Rocky je mezi lidmi respektovanou personou, mladý Creed (jehož otec vynikal rychlou prací nohou i rychlou hubou) je docela sympaťák a tvůrci přinášejí i velmi dobrou filmařinu, třeba v podobě prvního zápasu na americké půdě. Někde bych stříhal, ale celkově dobré. Stallone vynikající. Už se tu sice neboxuje do bezvládně visících půlek prasat, ale pořád je to solidní jízda. Díky za ní. (25.12.2015)

Musím priznať, že Creed má schopnosť skutočne chytiť za srdiečko a záverečný zápas je presne to, na čo sme zase nejaký ten rok čakali a vôbec nevadilo, že obaja súperi boli úplne noví. Len si neustále musíme odškrtávať všetky klišé a očakávateľné peripetie, ktoré sa musia na ceste za cieľom nevyhnutne stať. Samozrejme nevyhnutne vo filmovom svete, aby sa mohol predlžovať filmový čas a my sme mali dojem, že hlavná postava si musí najskôr uvedomiť svoje chyby a tak prekážky prekoná. Nakoniec vlizelo klišé aj do Rockyho, doslova, a možno tým chcel Sly naznačiť, že toto už bol skutočný koniec. 70% (29.11.2017)