Mária, kráľovná škótska

Tak takhle ne... Podívejte se na tento film a pak na jeho takřka stejnojmenného předchůdce z roku 1971 a uvidíte rozdíl málem propastný. Oba snímky mají společné snad jen dobré obsazení hlavních rolí (Saoirse Ronan je úžasná), krásné kostýmy a hudbu (ta Richterova se té Barryho opravdu podobá), jinak je ale na novějším skoro vše špatně. Děj je zkratkovitý, zmateně skáče vpřed o celé roky a snad i o dekádu, zatímco Marie Stuartovna za 25 let takřka nezestárne. Intrikuje se sice pěkně, ale i člověk, který má o těch událostech nějaké povědomí, stejně chvílemi znejistí, co se právě děje. Největší minus této nové Marie ovšem je, že skoro nutí diváka, aby po skončení otevřel nějakou knihu a přečetl si, oč tam vlastně šlo. To v případě staršího filmu nemusí, protože má naopak pocit, že se dozvěděl vše podstatné. (07.02.2019)

Film od ženy. O ženách. O ženských věcech. Hurá! Hurá? Ne, je to jen ultra korektní, prostříhaný kostymní (velký palec nahoru) drama, na který se pěkně kouká, ale bohužel sem tam to nedává moc smysl. Některé pravděpodobně silné scény tak vůbec nevyzní, protože jakýže má ta Mary vlastně vztah s touhle a touhle postavou? Asi se holt stříhalo víc, než by bylo dobrý. Škoda, potenciál to mělo velkej, ale je to těžkej průměr:( (19.01.2019)

Není mi úplně jasné, komu mělo být nejnovější historické setkání s královnami určené. Životy Marie Stuartovny a Alžběty I. inspirovaly už za jejich života nejrůznější dramatizace, fikce a jejich role v historii ostrovních království samozřejmě vzrušuje dodnes. S nástupem filmu se přidala další možnost, jak se znovu zabývat jednotlivými událostmi z jejich osudů. V našich končinách je dodnes velmi vlivné zpracování Schillera, Donizettiho nebo Zweiga. Před válkou Stuartovnu hrála Magda Sonja, Katherine Hepburn, za války Zarah Leander a po válce se dlouhý seznam ještě více rozšířil. Petr Weigl například jako Stuartovnu obsadil Magdu Vášáryovou a jako Alžbětu I. Kamilu Magálovou. Nicméně volba konkrétní předlohy nového filmu Josie Rourke je minimálně zvláštní, protože když se podíváme na Johna Guye a jeho Marii Stuartovnu: Vášnivé srdce hrdé královny, v originále My Heart Is My Own (2004), zjistíme, že jde ambiciózní historický román. A přesto na jeho základu vznikl ambiciózní film přinášející klasické drama současnému publiku. Natolik současné, že žádná menšina žijící v moderním západním světě není ignorována a i na ploše pouhých dvou hodin je prostor pro rehabilitaci různých ras a celé LGBT+ spektrum. Nakolik je to na úkor historické látky, to se snažíme pojmenovat už dnes, ale skutečné zhodnocení provede až další generace. Osobně považuju tyto změny za velmi rušivé, protože mnoho kapitol z reálných životopisů muselo být seškrtáno, aby mohla být prezentována ženská otázka, tolerance Stuartovny k homosexuálnímu úletu druhého manžela atd. V seriálu by na něco takového snad místo bylo, tady se pořád pohybuje jen ploše jediného filmu. Já sama si mnohem lépe vystačím s citovanými staršími filmy, které jsou realizovány maximálně v duchu klasických svárů mezi národy. I ta zpívající Stuartovna v podání Zarah Leander podává mnohem realističtější obraz bojů o korunu. (08.05.2021)

Britská divadelná režisérka Josie Rourke debutuje na poli hraného celovečerného filmu. Nakrútila vskutku zaujímavý, dobový snímok zo 16. storočia, z ktorého som nemal po skončení záverečných tituliek zrovna najlepší pocit. Nemyslím to ale z pohľadu filmového, ba by som ešte chcel podčiarknuť, že Josie obstojne spracovala túto historickú látku, kde boli veľké konkurentky - Škótska panovníčka Mária I. Stuartová a Anglická kráľovná Alžbeta I. Do kostýmov sa obliekli dve prospešné herečky, t.j. Saoirse a Margot sú pozoruhodné, i keď „ronanka” si takmer celý výpravný filmový počin “ukradla” takmer komplet pre seba. Skôr mám na zreteli politické zákulisie, v ktorom mi Stuartovna pripadala, ako nastrčená figúrka, s ktorou neustále v jej blízkosti niekto intenzívne manipuloval, čiže na rad prichádzal sled častých intríg, podrazov, a vedzte, že tu ste nemohli dôverovať absolútne vôbec nikomu z celého ansámblu, čo sa vám zdalo na chvíľu, ako v pohode, sa po čase zvrtlo v totálny neprospech hlavnej postavy, a tak som mal väčšinou nepríjemný dojem, ktorý vyvrcholil vo finále, keď už samotný úvod načrtol, k čomu sa neskôr schyľuje...? Alebo-napríklad : v jednej sekvencii, istú, vedľajšiu postavu, brutálne, bez servítky, viacerí, surovo dobodali nožom. STREDOVEK musel byť extrémne krutý. Game of Thrones je celý drastický, a tento film ? Ozaj nemá k tomu extra ďaleko. (06.03.2019)

Dlouhá nuda, která není kromě výborných hereckých výkonů hlavní dvojice a zarostlého Tennanta vůbec, ale vůbec ničím zajímavá. Ten film nemá ksicht, a předlouhé konverzace fungují jen občas, vizuálně to taky absolutně ničím v paměti neutkví. Britové velkolepá skvostná kostýmní dramata umí i dnes, ale tenhle film se mezi ně vůbec neřadí, snad jen ty kostýmy se povedly, ale to já považuju v takovém filmu za samozřejmost. Ten film mohl být dobrý, ale absolutně vyplýtval svůj ohromný potenciál. Takže ty 3 hvězdy jsou ve výsledku za výpravu, kostýmy, herce a pár dobrých dějových momentů, kterých ovšem opravdu nebylo příliš. (25.01.2020)