Gándhi

Slavná osobnost s podnětným odkazem, silné Gándhího myšlenky proti válčení a diskriminaci, mnoho krásných záběrů, pár nezapomenutelných scén, poutavé exotické lokace, bohatá výprava, více skvělých herců... žel přesto film, který mi jako celek ne a ne sednout. Za ty tři hodiny jsem se do něj snad nikdy pořádně nedostal natolik, aby mě po skvělém dojmu z vybrané scény zase brzy po střihu do některé z dalších scén „neopustil“. Na to, že hlavní postavu indického vůdce uprostřed indických reálií a množství skutečně indických herců ztvárňuje britský herec, jsem si díky hodně zdařilému výkonu Bena Kingsleyho brzy zvykl. Snažil jsem se zkousnout i to, že komplet všichni Indové i Afričané ve filmu mluví anglicky, jakkoliv to zvláště ve scénách s domorodci (např. na střeše vlaku) působí v takto velkolepě pojatém filmu z reálných lokací uměle. Ale už dlouho jsem neviděl film, jehož styl by mi připadal tak nesourodě mnohotvárný: střídají se tu mj. fascinující panoramata, statické záběry a detailně aranžované velké celky v exteriérech jak z nějakého výtvarně laděného artového filmu + pro změnu rutinně působící rozsáhlé konverzace postav v jedné místnosti + dlouhé akční scény davových bitev, válečných střeleb a protestů + v poslední třetině i scény ve stylu starých archivních záběrů meziválečné éry atd. Že má Attenborough rád jistou roztříštěnost, pochopil jsem již díky Příliš vzdálenému mostu, jenže tam se mi na ní podařilo přistoupit a skrze mapování událostí kolem válečné operace (bez hlavní postavy) mi díky poutavosti většiny scén nevadila – zatímco u životopisného dramatu o jedné osobnosti jsem tento styl vstřebával hůř. Vnímám poselství, kvůli němuž Attenborough tento film primárně natočil, ale bohužel se pro mě až příliš utápělo v přehnané délce a řadě scén, které ho spíše ilustračně obklopovaly, snažíc se zaujmout čímsi jiným (např. obrovským počtem komparzistů), než aby ho působivě podtrhly. [60%] (06.08.2024)

Viděl jsem nějaké staré záběry Gándhího, a Ben Kingsley ho zahrál absolutně dokonale. Film ukazujem jak se dá taky dělat politika. Škoda, že Gándhí byl tolik moc jedinečný. Takového charismatického vůdce by v takovém Izraeli, či Palestině potřeboval celý svět. Ale to se samozřejmě nestane, protože Gándhí byl jen jeden, a nikdo podobný už nikdy v politice nebude. A ten film, to je prostě skvělý film o něm. (18.11.2004)

Tříhodinová lekce z dějepisu, která zasluhuje plným právem plný počet hvězdiček a dle mě patří mezi nejpovedenější a nejpozoruhodnější biografické snímky. Gándhí je kolosální film, v němž exceluje Ben Kingsley co-by vůdce lidu, neúnavný bojovník za mír a nenásilí Mahátmá Gándhí. Jeho celková fyzická proměna mě fascinuje, stejně tak jeho výkon oceněný Oscarem bych přiřadila mezi ty, které nebyly nikdy zaslouženější. (08.05.2010)

Film jsem vzhledem k jeho délce a mému volnému času viděl asi na 3x, takže můj zážitek z filmu byl patřičně zkreslený. Ovšem co zcela jistě musí nadchnout každého diváka, který má oči a nic mu nebrání je používat je výkon Ben Kingsleye, který zvárnil roli Gándhího naprosto excelentně a minimálně k tomuto oscaru nelze mít žádné výhrady. K čemu ovšem výhrady mám, a to dosti výrazné je příšerná rozvleklost příběhu. Příběh o spasiteli Indie je poutavý a zcela jistě se z toho dalo vyprodukovat mnohem pestřejší film. Scénky jsou hrozně jednotvárné, a tak se to táhne celé tři hodiny. Párkrát jsem u toho usínal. No ani tu třetí hvězdičku asi nedám. * * (02.09.2011)

Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. (26.10.2007)