Ex Machina

Mladej, exkrementně nesympatickej nerd vyhraje týdenní pobyt u genitálního vědátora Isaaca a jeho hlavní náplní se tak stává pokec s extrémně šukézní umělou inteligencí Avy v podání Tomb Rajdy Alicie Vikander. Smyslem jejich žvatlání je zjistit, jestli Ava může být, kromě kupy drátů, robot s vlastní osobností a nejen naprogramovaná vochcávka. Nerd Caleb, ale působí jako typ, co ho v životě zasunul maximálně mezi dvě matrace a tak, když mu Ava složí kompliment, jak je bezva, je celej experiment v píči páč se nám Caleb zabouchne a po zjištění, že Ava může klidně i šoustat, touží plodit malý terminátory. Svou lásku však nehodlá dát žádný jiný a tak druhá robotická rajda Sonoja Mizuno, má smůlu a k šuku Caleba nepřesvědčí ani když mu ukáže bobra v super ultra HD rozlišení a bez pixelů. Caleb už plánuje, jak Avu osvobodí ze skleněné cely, a ta po něm jede jak feťák po pixle s lepidlem. Jenže je tu Isaac a ten na svět vypustí, krom jinýho, docela dobrou poznámku a ta zní -,, Seš si jistej, že Tě má ráda, nebo Tě jen využívá, aby se odtud dostala?" Mno osobně vím, že ženský jsou pěkně vychcaný a záludný stvoření, takže pokud Ava dokonale mlží a nerd jí je u její robotický píči, je za mě lidská až až. Caleb je taky na pochybách, ale přes sklo se nedá prcat a tak mu nezbejvá, než Avu zkusit osvobodit a utýct s ní slunci vstříc. Nebo taky jít za kolosálního kokota... (15.09.2018)

Tematika AI je poslední době v západní kinematografii v trendu a soudě podle filmových reflexí je doba, co se tohoto fenoménu týče, vysloveně gravidní, asi je jen otázkou času, kdy někdo umělou inteligenci skutečně sestrojí a vdechne ji život... Vlastně stojíme před jedním z nejzásadnějších civilizačních zlomů a není tedy divu, že jako takový vyvolává zájem vizionářsky orientovaných umělců. Na poli ohlasových filmů je rušno, jen letos takřka paralelně trochu nevyzrálá Chappie, loni zajímavá postapokalyptická Automata, stejně jako ne moc povedená Transcendence, předloni doslova fantastická a tak zvláštně jiná Ona a před pár lety samozřejmě především ve fázi literární legendární Já, Robot, takový stěžejní stavební kámen nově restaurovaného subžánru (plus některá další díla). Ex Machina patří ovšem k tomu výrazně nejlepšímu. Na poli režie celovečerního filmu debutující Alex Garland odvedl velmi solidní, až, ač to zní paradoxně, rutinérský výkon, vizuálně je Ex Machina opravdu působivá, zajímavá kombinace (kontrast? symbióza?) hi-tech a seversky čisté přírodní estetiky a architektury (oslňující falešným zdáním divoké přírody, jelikož bydlet s výhledem na zasklenou skálu není totéž jako bydlet v jeskyni uvnitř oné skály...), formálně podmanivé podívané (funkční střih, originální i sofistikovaná hudba a ruchy atd.) Co se obsahové stránky týče, scénář Alex Garland napsal chytře, jen ten konec vyvolává trochu rozpačitý úsměv a působí, že patrně při psaní už nevěděl, kudy kam a tak nechal příběh vyznít do ztracena (plus těch několik nelogicky působících momentů - pilot vrtulníku letí pro konkrétní osobu a neptá se po ní, klidně odletí s jiným subjektem; hacknout někomu hypermoderní zabezpečení domu je tak nesnesitelně snadné atd.). Ex Machina je zajímavý komorní (je až s podivem, co se dá vymačkat z pouhopouhých čtyř postav a jednoho domu) film, který svým charakterem hájí fenomén AI oproti blockbusterům...a tak poukazuje na zajímavý fakt, že pokrok a evoluce je teď soutěží mezi internetovými miliardáři a Pentagonem... :-) (18.05.2015)

Chytré a sofistikované. Jen ku vlastní škodě ne zase až tak chytré a sofistikované, jak se to tváří. Především závěrečná patnáctiminutovka působí dojmem "nevíme jak dál, tak si ulehčíme práci a naroubujeme tam scenáristicky nejsnažší cestu jak z toho ven; co na tom, že to k předchozímu dění vůbec nepasuje". Antologie Black Mirror mnohdy operuje na tomtéž tematickém poli a pokládá si i shodné otázky, ale nalézá na ně mnohem zajímavější, znepokojivěji aktuálnější a ne tak očividné odpovědi. Což v žádném ohledu neznamená, že by i tak nešlo o sympaticky komorní, inteligentní a především kvalitní sci-fi, jakých moc není. Zvlášť pak v naší kinodistribuci. PS: A když nic jiného, tak se minimálně díky natáčení v norském Juvet Landscape Hotelu jedná o působivou ukázku organické architektury v praxi. (28.04.2015)

Mrazivé, skvelé, perfektné. Nádherná výprava bombového domu uprostred prekrásnej islandskej prírody. Provokatívne scény, WTF tanec, prekvapivá zápletka, prekvapivé postavy, prekvapivé herecké výkony. Toto mi značne sadlo, pritom za bežných okolností "robotické" zápletky moc nemusím. Alex Garland je odvážny a dospelý tvorca, ktorý sa nikam zbytočne neponáhľa a nebojí sa nahoty, ani krvi (ale nič z toho nepoužíva pričasto, vďaka čomu keď už to raz za čas použije, má to na šokovaného diváka tomu odpovedajúci účinok). Veľká spokojnosť, veľká. (06.01.2017)

Genderová šachová partie pro čtyři hráče. S odstupem osmi let od premiéry a v kontextu dalších dvou Garlandových filmů se "Ex Machina" ukazuje nejen jako zářný autorský debut, ale také jako prokletí. Režisér a scenárista v jedné osobě byl na základě tohoto filmu neadekvátně zaškatulkován v rámci sci-fi, potažmo fantastických žánrů. Jenže stejně jako v jeho nadcházejících filmech představuje žánr jen stylistický rámec pro úvahy nikoli vědeckofantastické, nýbrž mezilidské a vztahové. Umělá inteligence Garlanda fascinuje především jako pole zrcadlící genderová témata, především ve smyslu vědomě i nevědomě stylizovaného vystupování, ale také pozorování, přejímání a využívání rolí či kódů, které ač jsou v jádru umělé a nepřirozené, respektive nejsou vlastní našim unikátním osobnostem, zakládají většinu lidských interakcí. Současně "Ex Machina" pojednává o objektivizaci žen a o tom, do jaké míry při mezilidské interakci opačných pohlaví vnímáme reálnou osobnost na druhé straně, nebo naopak si na ni jen projektujeme genderové kódy a mřížky. Vlastně pak ani nepřekvapí, že film na jedné straně nadšeně přijímají geeci, kteří se vidí jako Nathan, byť jsou spíš Caleb, zatímco na druhé mu, na základě v principu stejně omezeného a zaslepeného výkladu, někteří paradoxně vytýkají sexismus či onu objektivizaci. (28.07.2022)