John Doe: Vigilante

Zapálená, tím pádem ani trochu nestranná "agitka" proti současnému systému (policejní, právní, soudní, ale i mediální) spravedlnosti, jež umožňuje jasným zločincům odcházet bez trestu. Reportážní styl, kterým zpětně mapuje řádění a "odkaz" samozvaného "strážce pořádku", čili plodného masového vraha (33 obětí z řad zabijáků, násilníků, pedofilů, atp.), toho času čekajícího na rozsudek, není prezentován špatně, ale mnoho dlouhých, rádoby "dopadajících" či emotivních scén dost nudí a konec to nepěkně béčkově zalamuje. (06.06.2017)

Vskutku povedená taškařice z australské provenience ve které se podíváme na sympatického sériového vraha, který zabil pouhých 33 néé náhodných obětí. Koncept tohoto filmu je od počátku obráceně a vlastně začíná tím, jak se hlavní hrdina tedy tím myslím toho sériového vraha, který si říká John Doe dobrovolně vzdává policejním složkám. Pozve si do výslechové místnosti investigativního publicistu a vypráví mu retrospektivním pohledem svůj příběh. Dozvídáme se podrobnosti určitých vražd a co je k němu vedlo. Už během jeho řádění v australských uličkách si své činy natáčí a posléze je zveřejňuje na spřátelených mediálních kanálech a na internetu. Svými činy si získává mnoho obdivovatelů a dokonce i napodobovatelů nejen v Austrálii, ale i po celém světě a dál už psát nebudu, jelikož bych spoileroval. U tohoto snímku hodně záleží, jak máte nastaveny vnitřní hodnoty spravedlnosti a co pro vás znamená zločin a následný spravedlivý trest, jelikož podle toho se přikloníte buďto na stranu pachatele nebo na tu druhou stranu. Já jsem se přiklonil na jednu stranu a nebudu psát na jakou, ale myslím si, že na tu správnou, protože si myslím, že to mám v hlavě ještě trochu v pořádku. Jinak v tomto filmu vidíme velké množství celkem originálních vraždiček, což potěší všechny oči každého milovníka krvavých příběhů o sériových vrazích. Pro mně úplně neznámí většinou lokální herci zahráli tuto šarádu brilantně a tak jsme byli mlčenlivými svědky příběhu plného napětí a atmosféry, která by se dala krájet až k překvapivému závěru o kterém nechci spekulovat, ale kdyby tvůrci natočili pokračování tohoto thrilleru asi bych se vůbec nezlobil a myslím si, že bych nebyl sám. Za mně naprostá spokojenost a proto dávám plné hodnocení a to je 100%. (23.07.2021)

Po Očiste prichádza na krvavú scénu v celej svojej paráde hrdina/zločinec John Doe,ktorý sa riadi starým dobrým pravidlom ,,oko za oko,zub za zub" a priepustku do funkcie mu nepriamo udeľuje vražda jeho dcéry a manželky..Len si tak predstavte modelovú situáciu a síce,mať tak v našom svete takéhoto naoko vzatého odborníka kata/pomstiteľa,ktorý by sa ujal nezištnej spravodlivosti za vás a na vlastnú päsť,ach hned by sa stal svet kľudným miestom.Podrobiť si,sfanatizovať a prikloniť na svoju stranu pol zeme pre ,,dobrú"vec,tak takto to bývalo naposledy za čias Hitlera a toto je LEN film..škoda.V snímke zaznejú strašne správne výroky a ked už pre nič iné,tak aspoň pre tie sa oplatí snímok vidieť.Niekedy mávam neblaho vnútorný pocit,akoby amíci si podvedome želali to,čo si odprezentovali prostredníctvom filmu,pretože američania sú čo?...2 kroky pred nami.Ale netreba sa báť. Ked už nič iné,tento snímok je pre mňa aspoň minimálne sci-fi. (03.10.2015)

Pomsta a jako příloha právo na psychotické příhody, to vše v dosti chatrné politické sci-fi tortille, které se poněkud trhá těsto a chybí koule to rozetnout. Zbožná představa masového vraha masírujícího spodinu přizdisráčské společnosti není nijak inovativní, minimálně od dob Paula Kerseyho. A tady je třeba připomenout, že ten ještě masil i černochy v tunelu. Tady mi z té sněhové běloby až přecházel zrak. Bolest, pocit zmaru a vztek na člověka, který ublížil mně nebo mým blízkým přetavená v tuhle hyperneonacistickou a přece tak korektní proprdelgandu? No já nevím, viz závěr kulykova komentáře. Natočené je to ale svěže a inovativně a vyloženě béčkový a očekávaný twist mě málem přivedl až ke čtyřem úderům pálkou přes držku. (09.04.2021)

Australský Paul Kersey, potažmo Dexter Morgan se příliš nepovedl. Pominu-li neoriginální a brakovou premisu, která je asi hlavním kladem celého snímku, protože dokáže diváka jakžtakž usadit do debatního módu, tak největší faux pas spočívá v celém tom přehršli zjednodušujícího patosu, který nemůže bezezbytku fungovat ani u méně zkušených diváků. V některých scénách je černá od bílé oddělena tak precizně a jednomyslně, až to celé evokuje spíše komiks, byť atmosférou je film spíše dramatem. A to, co by se mohlo jinde jevit jako béčková a vtipná nadsázka (odlehčenost), jeví se zde jako obyčejná naivita. 48% (09.07.2015)