O koňoch a ľuďoch

Jak si takhle krátký film může vystřílet to nejlepší hned na začátek, je mi skutečnou záhadou. Kdyby byla plavba koňmo na ruskou loď pro vodku samostatným krátkým filmem, vpálím mu pět hvězd a ani neceknu. Testování mého dávicího reflexu aneb co snesu na plátně, aniž by se mi udělalo nevolno, dopadlo na výbornou pravděpodobně jen proto, že jsem snídala pouze kávu. Pro otrlé diváky, pro něž žádný humor není dost černý, pravděpodobně výborná záležitost. Jestli má ale zrovna tenhle film co pohledávat v normální distribuci, to si nejsem úplně jistá. Slabé povahy totiž odcházejí s první koňskou smrtí. (20.08.2014)

Drsná koňská elegie z pochmurného Islandu. 1) Hodně filmový (téměř beze slov) celovečerní debut 44letého scénáristy a režiséra Benedikta Erlingssona mě vzal za srdce. Ještě několik týdnů po zhlédnutí nemohu filmové obrazy dostat z hlavy._____ 2) Komedie v našem chápání to samozřejmě není, je to veselohra islandská se zachmuřenými náznaky groteskního smutného humoru, z něhož jde trochu hrůza._____ 3) Oceňuji i vzdělávací aspekt snímku. Divák pozná islandského koně (jsem netušil, že něco takového vůbec existuje) - speciálně vyšlechtěnou rasu z norských poníků a skotských koní. Na ostrově jsou zakázána jiná plemena, aby byla zachována čistota chovu._____ 4) Koně se chovají jako tažná zvířata, nebo pro jízdu anebo na maso. Další zajímavosti na anglické wiki._____ 5) Specifický mimochodný klus koně zvaný tölt na mě udělal velký dojem. (24.08.2019)

Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). (09.09.2014)

Lidé se trousí svátečně. Neznámo odkud, po troškách a nejraději po jednom. Pochodují v ohradách svých životů s dalekohledem všem na očích. Ve stádu potkáte jen koně. Lepí se ke krajině, krajina se tiskne na ně. A lidé je marně stopují. Zůstávají ve své tiché jedinečnosti, připraveni ohlávkou zachytit úprk vlastního života. Nezachytitelného a probíjejícího. (26.12.2014)

O Islanďanech, trávě a podivném koňském cvalu, který umí vyvolat smích v sále. V tomhle filmu umírají koně i lidé a nikoho to nepobuřuje. Krásná pohlednice dokazující, že Island nejsou jen gejzíry a vřídla. Ten motiv cyklisty byl ale zbytečně moc profláklý. Zvláštní humor, pěkné zobrazení přírody a možná úmyslně jen načrtnuté charakteristiky malých velkých postaviček jednoho údolí. Cinema Mundi, 2014. (02.03.2014)