Boj snežného pluhu s mafiou

Kraftidioten je pro mě film rozporů. Několikrát jsem se opravdu zasmál a bavil se nad absurditou některých scén, zároveň však struktura celého příběhu jela ve strašně nudných kolejích a jednotlivé situace se v podstatě jen opakovaly. Chvílemi film svým zpracováním působil téměř úsměvně, jindy jsem zase obdivoval zručnost, s jakou je natočená závěrečná přestřelka. Hodně zvláštní jednohubka, zvláštní spíše pojetím, než samotným obsahem. 6/10 (30.01.2017)

Čomá robiť dieťa, ak je v škole šikanované? Podľa otca-mafiána mu to treba vrátiť rovnakou kartou. Dieťa však oponuje, že sa tak stane presne takým istým, ako šikanovateľ. Toľko ústredná myšlienka diela a kľúč k tomu, kým sa stáva chladnokrvne sa mstiaci Nils. Ďalej otázka imigrantov, ktorí majú Nórsko zafixované ako krajinu blahobytu, pretože je tu sneh a ľudia neriešia hľad odtrhnutím si banánu zo stromu. Že to ide aj legálne, dokazuje Nils ako muž roku, že je to ilegálne ľahšie, dokazujú hlavný mafoš so svojou dánskou manželkou a srbsko-albánske východné "prasce" na čele s ťažko identifikovateľným Brunom Ganzom. Film je asi najgeniálnejší v tom, že sa jedná v svojej podstate o veľmi závažný film, ozvláštnený humorným odľahčením, založeným na výraznom kontraste týchto dvoch prístupov. Hláška filmu: "Počul si už o štokholmskom syndróme?" 90%. (11.10.2014)

Začínám mít ve velké oblibě severské snímky. Líbí se mi na nich jejich nadhled, vtip a netradiční pojetí rámované skvělými hereckými výkony. Tato má "éra" započala filmem Hundraåringen som klev ut genom fönstret och försvann a zdárně pokračuje právě tímto snímkem. Kraftidioten mi svým celkovým pojetím silně připomínal film Taken, protože hlavní hrdina s mimikrami skvěle hrajícího Stellana Skarsgårda se chová podobně jako postava Liama Neesona. Film na Vás v první řadě zapůsobí svou ponurou atmosférou, která je už asi typická pro všechny severské snímky, suchým humorem, který je zde podáván ve velkých dávkách, ale hlavně prvotřídními hereckými výkony, na které je přímo radost koukat. „Tell my wife Marit that she's a cunt... she's a cunt.“ (12.05.2015)

Je to překvapivé, ale oba starší ceněné filmy, které tu mnozí v komentářích zmiňují (Pulp Fiction a Fargo), mě z valné části nebavily a nesedly. Boj sněžného pluhu s mafií navzdory lehce rozpačitějším dojmům z prvních 20ti minut naopak ano. Nejásám čistou radostí, jen mě tuto napínavou odyseu rozsáhlé pomsty s dlouhým řetězcem mrtvých a dalších obětí až po závěrečný střet s velkým norským Hrabětem drogové mafie prostě bavilo sledovat. Tenhle biják měl pro mě společně se studenou atmosférou i dostatečný švih a skvělý hudební doprovod. Černý humor prosáklý vedle drsných soubojů a místy nečekaných střetů i do nápadu černých záběrů s mezititulkovými informacemi o mrtvých, mě občas zvláštním způsobem lehce rozesmíval. Brzy mi přestalo vadit také to, že většina herců ve vedlejších až epizodních postavách mi připadala daleko zábavnější a atraktivnější, než do hlavní role obsazený Stellan Skarsgård, naštěstí však nešlo vyloženě o jeho „one man show“. [75%] (28.01.2024)

Dokonalý koktejl takové té zasněžené severské melancholie s nekompromisní revenge story a osobitě černým a lehce cynickým humorem, který většinou shazuje servírovanou brutalitu i depresi. Všechno je skvěle vyvážené a vypointované, kulisa zasněžené krajiny umocňuje atmosféru a Stellan Skarsgard je výborný stejně jako Bruno Ganz, který v závěru tak trochu přebírá štafetu. Opravdová žánrová laskomina. (03.11.2019)