Boj snežného pluhu s mafiou

"V hebkém norském vězení, gaunerům se zelení." Mrazem ojíněný skandinávský bedekr (vzrušující aktivity, kulturní a přírodní tipy, místa pro nevšední zážitky i úmrtí). Doporučujeme zejména imigrantům z teplých krajin, plánujících před i za polárním kruhem založit drogový kartel a lézt tak do kriminálního zelí nacionalisticky smýšlejícím domorodým prodejcům drog. Ovšem chce to nejen fištrón, teplé spodní prádlo a nabité zbraně, ale i znalost místní kultury a (zlo)zvyků. Kraj i lid je zde drsný a neúrodný tak, že i Gustavo Fring by si jen upravil kravatu a ucedil: "Balíme. Tady nám modrá pšenka nepokvete." Navíc na silnicích se imrvére tvoří závěje a v nich číhá krvelačná šelma, nevrlý lední medvěd Skarsgård. Čerstvě zamraženo, do úchvatných krajinných scenérií zabaleno, černohumorný kulinářský zážitek zaručen. Vlastně jen jedinou Pulp Nordic kost jsem si z krku vytahoval. Pål Sverre Hagen coby drogový boss Ole Forsby, řečený Greven (Hrabě), byl divnou karikaturou gangstera. Nebo mělo jít o parodii? Bůh resp. Skandinávec suď čeho. Zbytek tresky už bez kostí. Čtyři litry nemrznoucí směsi nalévám. (05.03.2023)

Sníh je svinstvo! To vám potvrdí každej silničář, co nad ránem odklízí dvou centimetrové závěje z dálnice D1. Nicméně už se jim rozhodně nehodlám posmívat za to, že v lednu nečekaj teploty pod nulou a poprašek bílých vloček se tak stává smrtící pastí i pro vzorné řidiče, co si nezapomněli vyměnit letní pneumatiky za zimní. Prostě každej, kdo vlastní sněžnou frézu a nebojí se ji použít, si zaslouží respekt. Své by o tom mohla vyprávět drogová mafie, která víceméně omylem zabije syna dobráckého muže s pluhem. Mňo, ze starého barda je rázem stroj na zabíjení, jenž se vydává na cestu odplaty. Je jasný, že to mafiánům bude klouzat jako prase, zvlášť když si za volant sněžného pluhu sedne sám velký to herec Stellan Skarsgård Film ale nabízí především hafo krutých hrdlořezů, suchých hlášek a bizár postaviček, jako je srbskej padouch, co už se nemůže dočkat tepla norského vězení, kde jsou samí slušní vězni, špičkově tam vaří a ještě vám tam zadara daj dohromady chrup, z lochu pak vycházíte se zubama jako perličkama a to se vyplatí. (02.03.2015)

Přiznávám jednu přihozenou hvězdičku za subjektivní nakumulovanou statisfakci, protože příběh je na plnou palbu malinko tuctový, ale já jsem prostě strašně spokojenej. Tohle představuje ještě víc než jen standardní severskou filmařskou preciznost, tohle je technicky jeden z nejvymazlenějších filmů vůbec. Žánrově dostáváme totiž okusit drsnou revenge kriminálku, jíž místy balancujíce na hranici parodie špikují černohumorné gagy, které ale k významu slova smrt přistupují docela cynicky, takže za břicho se budou popadat jen praví gurmáni. Se slovem mafie je neodlučně spojen všeobecný luxus a dostatek zajímavých figur, se zeměmi původu potom jejich svérázné a pečlivé ztvárnění. A teď to hlavní! Za zvuků vynikajíce padnoucího lokálního soundtracku se po celou stopáže filmu probíjíme nehostinným, ale krásným norským venkovem, který zapaden tunami sněhu dodává celému filmu nezaměnitelný mrazivý nádech, který fakt miluju, a díky kterému upřímně lituju, že jsem si tento kousek nenechal na jeden z horkých letní dní. Za sebe doporučuju všema deseti, je to art! 90% (03.03.2015)

Zklamání. Když před časem manžel chystal článek o premiérách v Norsku a narazil na tenhle film, říkal, že to je titul i do české distribuce. A nespletl se. Stellan Skarsgård býval Bezva chlap, ale stal se z něj Mimořádný idiot (přesný překlad norského názvu). Možná to měla být nějaká kontinuita, která se ztratila v českém překladu. Stejný režisér, stejný herec v hlavní roli. Molandovy filmy pro mě mají sestupnou tendenci. Za jeho nejpovedenější díla zatím stále považuji Aberdeen a epizodu Nejlepší půjdou první z filmu Nejvíce lidí žije v Číně. Jeho poslední dva filmy mají asi u většiny diváků úspěch, ale já si v kině zdřímla. Pål Sverre Valheim Hagen, coby hlavní padouch, se zatoulal z nějakého filmu pro děti? Komediální role mu dle mého názoru prostě nesedí. (09.10.2014)

Klasická krimi s tatíkem, jenž bere spravedlnost do svých rukou a jen tak mimochodem tím způsobí válku norských a srbských gangů. Ten komediální nádech je přítomen, ale nikdy nevyústí vyloženě do smíchu, pokud nepočítám úplně poslední scénu s Radovanem. Nicméně mírně parodické podání norského mafiána v Hagenově podání, nebo hravost srbských kriminálníku úsměv spolehlivě vyloudí. Jako protipól jim slouží další z depresivních kreací Stellanaa Skarsgårda či šéf Srbů ztvárněný Bruno Ganzem. Čekal jsem, že mi film polechtá bránici víc, ale i tak jsem nadmíru spokojen. 80% (06.03.2015)