Boj snežného pluhu s mafiou

Nebudete mi věřit, jak moc jsem se na tenhle film těšil. Dokonce jsem si i všiml, jak rozporuplné názory tady jsou a říkal si, že pokud se na to sám nepodívám, tak neuvěřím. No a jakmile Stellan dorazil na scénu, rozjela se dost přímočará gangsterka. Zabijou mu syna a tak se de mstít. Jde k prvnímu gangsterovi. Vytluče z něj info, zjistí, kdo je další na řadě, zabije ho a jde dál. Takhle se to prolíná celým filmem, pořád dokola. Místy to má lepší momenty, což o to, ale celkově jsem u filmu spíš usínal a to by se podle mě nemělo dít. Druhý stoletý stařík se tedy za mě rozhodně nekoná. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

"V hebkém norském vězení, gaunerům se zelení." Mrazem ojíněný skandinávský bedekr (vzrušující aktivity, kulturní a přírodní tipy, místa pro nevšední zážitky i úmrtí). Doporučujeme zejména imigrantům z teplých krajin, plánujících před i za polárním kruhem založit drogový kartel a lézt tak do kriminálního zelí nacionalisticky smýšlejícím domorodým prodejcům drog. Ovšem chce to nejen fištrón, teplé spodní prádlo a nabité zbraně, ale i znalost místní kultury a (zlo)zvyků. Kraj i lid je zde drsný a neúrodný tak, že i Gustavo Fring by si jen upravil kravatu a ucedil: "Balíme. Tady nám modrá pšenka nepokvete." Navíc na silnicích se imrvére tvoří závěje a v nich číhá krvelačná šelma, nevrlý lední medvěd Skarsgård. Čerstvě zamraženo, do úchvatných krajinných scenérií zabaleno, černohumorný kulinářský zážitek zaručen. Vlastně jen jedinou Pulp Nordic kost jsem si z krku vytahoval. Pål Sverre Hagen coby drogový boss Ole Forsby, řečený Greven (Hrabě), byl divnou karikaturou gangstera. Nebo mělo jít o parodii? Bůh resp. Skandinávec suď čeho. Zbytek tresky už bez kostí. Čtyři litry nemrznoucí směsi nalévám. (05.03.2023)

O tolik lepší než remake pro americké publikum! Odhodlaný a bezprostřední Skarsgård, báječné obsazení a stylizace záporáků, trefné dialogy o evropské multikulturnosti, severský černohumorný nadhled, absurdita vyhrocení situace v jatka jako od Sama Peckinpaha kvůli jediné události. Všechno, co mi v remaku nefungovalo natolik, že mi naprosto unikal tvůrčí záměr ve snaze o podivnou osobitost filmu, jsem si tady užil báječně a do sytosti. (31.10.2020)

Anglický název snímku mnohem líp odpovídá tomu, v čem film vyniká, ale stejně bych chtěl českým distributorům za ten podivnej "překlad" poděkovat, protože mě tak zaujal, že jsem si o filmu začal zjišťovat a nakonec ho i zkouknul. Jde tu o až podivně vyváženej mix severský sněžný gangsterky, černý komedie a revenge filmu, ve kterým exceluje snad úplně každá postava, ať už se tam objevila na jakkoliv dlouho dobu. (29.08.2017)

Když v polovině 90. let natočil Tarantino Historky z podsvětí, nešlo jen o divácký trhák, který posbíral na filmových festivalech, co mohl. Ve skutečnosti se zrodil nový filmový styl založený na mixu násilí, černého humoru, slangu, nadávek a citaci popkulturních odkazů. Zkrátka a dobře, zrodil se pojem tarantinovka. Brzy se vyrojilo spoustu napodobovatelů a každá významnější národní kinematografie a filmová společnost přišla se svým pokusem dohnat a předehnat. Trh se záhy nasytil a po pravdě jen málo z těch epigonů se Tarantinovi aspoň přiblížilo, ale jak je vidět, jeho odkaz stále žije a po 20 letech trend vyvolaný Pulp Fiction dorazil i na chladný evropský sever. Tvorbu Hanse Pettera Molanda už znám a cením si vysoko především jeho Aberdeenu a podceňovaného Pedersena. Pro podobný filmový styl ale nepředstavuje dobrou volbu. Natočit chytrý a funkční pulp je totiž kumšt a vyžaduje vztah k žánru a cit zvažovat na lékárnických vahách, kam až dojít v groteskní nadsázce, aby to neohrozilo napětí a dramatickou stavbu příběhu. V Pulp Fiction se divák mohl spoustě scén smát, ale ve všech momentech šel z filmových postav skutečný strach a divák byl stále udržován v nejistotě, co se stane v příští sekundě. Moland není žádný břídil, dokáže nabídnout vynikající soundtrack, jeden z nejlepších, co jsem slyšel v posledních letech, a ocenit se dá i kamera, kdy je radost sledovat, např. jak se auto prohání zasněženou krajinou ke vzdálenému městu. Jenže Moland selhává v neschopnosti udělat z gangsterských figurek na jedno použití plnohodnotné postavy, na nevynalézavém scénáři, průměrných dialozích a neschopnosti pracovat s jazykem. Bije se mu tam množství mrtvol, které jakoby vypadly z nějaké lokální války, s vytrvalými pokusy o komickou nadsázku. Jenže skutečně funkčních komických scén je přitom pomálu. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí, když 63letý Skarsgard, kterému by bylo lépe přezdívat Železná pěst, ve chvilce mění lidské obličeje v krvavou fašírku. Od srdce jsem se zasmál tak třikrát - např. když balkánští gangsteři hovoří o poměrech v norském vězení. Některé z filmových postav, jako např. policisté, jsou trestuhodně nevyužité, jiné, jako mafiánský boss, zase nefunkční pro přílišné přehrávání. Suma sumárum, je to pro mě nakonec za 2,5* s tím, že tu třetí ode mě nepotřebuje, protože si Sněžný pluh určitě řadu spokojených diváků najde. Nehledě na to, že bych musel přepisovat řadu hodnocení u filmů, které jsem odbyl 3* a přijdou mi mnohem lepší než tenhle Molandův kousek. Celkový dojem: 45 %. (08.10.2014)