Fantastické zvery a ich výskyt

Ono to je od oné paní, co se tak oužasně vyzná v klecových, síťových a jiných lůžkách a proto si tedy z titulu své geniality může dovolit radit našim psychiatrům, jak na to? A tvrdí, že je lepší z duševně načatých dětí dělat vyfetlou brokolici, neboť tak je milým zvykem na Blitských ostrovech? Tak to jsem nevěděl. Kdybych to byl býval věděl, tak bych to býval byl nestahoval. Nu co už. Došlo mi to ve chvíli, kdy rozvrkočený jinamkoukal vytasí hůlku a místo, aby si ji vyleštil nad nějakou Ňjůjorčankou, co vypadá trošku lépe, než v jeho domovině běžné vylité křivozubé oduliny s pihami velikosti mexických dolarů po celém sýrovitém a varhánkovitém tělese, narvaném v šusťákovce..... s ní začal mávat na tlusťocha. Nebudu to natahovat, příběh pitomoučký jako všechny její bradavičnaté excesy je malinko pozvednut skrze svůj křečovitý ekologický podkres. A trikově výborné, bohužel. Proto to nemohu sesekat tak, jak bych rád. (31.05.2017)

Vyloženě žádné "wow!" to pro mě nebylo, ale do kouzelnického světa jsme se s mým doprovodem vrátili rádi. Díky svižnému ději mi nepřišel ten čas projekce ani tak dlouhý a i když příběh má jakousi souvislost s bradavickými čáry máry, určitě nečekejte pohádkovou limonádku pro menší děti, jako byly první díly Harryho Pottera. Počáteční díl nasadil hodně ostré tempo, kde se objeví nejen humor, napětí ale hlavně smrt a temno. David to vzal pěkně od podlahy a od hůlek se jen kouřilo! Každopádně mými favority z kufříku plného fantastických zvířat se stali Guide, ten zatím jednoznačně vede a Frank. A co mi tam vadilo? Vadili mi tam američtí herci včetně Deppa. Nemůžu si pomoct, už to není to příjemné britské, je to jiné ... (18.11.2016)

Pět let je strašně dlouhá doba, takže při prvních tónech známého soundtracku se dostavila nefalšovaná husina a neopustila mě až do závěrečných titulků. Moje milovaná JK totiž co pár vteřin sází do scénáře překvapení, nové nápady a nefalšovanou magii. Eddie Redmayne navíc snad poprvé v kariéře dokonale padne do role, která je šitá na míru jeho tikům a stydlivosti, což vynikne o to víc v kontrastu s mrazivým (a dle očekávání dokonalým) Farrellem. Nejvíc si ale užívám to, že hrdinové jsou dospělí a v kouzlech zběhlí, takže veškeré honičky mají nehorázný spád. V kombinaci s tklivě romantickou pohádkou jde ne snad o překvapení, protože parádní podívanou jsem očekával, ale že mi Zvířata zabrnkají na ty nejdojemnější osobní noty, to jsem nečekal. (22.11.2016)

Tak ja osobne neviem, kde tento film zobral 77%, ale minimálne prvú polovicu by som mu dal prinajlepšom dve hviezdy. Expozícia CGI kúzelných zvieratiek, ktorá v kinematografickom priemysle nie ja naozaj žiadnou novinkou a pritom som mal pocit, že zo začiatku nám tvorcovia nič iného ukázať nevedia. Druhá časť Fantastic Beasts nabrala miernu svižnosť a aspoň sa lepšie pozerala, ale ani v nej som nepostrehol prílišné kvality v rámci scenára, jednoducho sa stále všetko dokola točilo okolo utečených zvierat a tých prazvláštnych obskurusov (a ak mali ony predstavovať hlavného záporáka, tak to nabudúce prosím viac priestoru dajte radšej Grindelwalldovi). Necítil som z filmu nostalgiu a nepriniesol so sebou ani žiaden nový, pohlcujúci príbeh, ktorý by ma prinútil tešiť sa na pokračovanie. Dejovo fakt prázdne, za tie vyše dve hodiny sa tam skutočne nič prevratné nestane. Priemer jak vyšitý, bohužiaľ, aj to som možno s hodnotením mierny. Ani úprimne neviem, ako chcú na jednotku rozumne nadviazať tak, aby to pôsobilo nenútene. (21.01.2017)

Ano, mám pro Rowlingovou a její vyprávění slabost a kdybych si měl spontánně vybrat, v jakém libovolném fikčním světě chci strávit zbytek svého života, nebyla by to ani Středozem, ani Pandora, ale kouzelnické společenství, kde si můžete přivolat pivko z ledničky, aniž byste se museli zvednout z gauče od famfrpálu. Zvířata jsou uspokojivým intrem do nové série, které vyloženě překypuje vizuálními nápady rozvedenými do nejmenších detailů a především hmatatelnou láskou a fascinací vlastním prostředím a jeho neomezenými zákonitostmi, kterou pak úspěšně, skrze roztomilou postavu nečara Kovalskiho, převádí i na oslněného diváka. Bohužel, s příběhem už to tak slavné není. Rowlingová totiž tlačí dohromady více dějových linií, které plynou nezávisle na ostatních a ve finále jsou spojeny dost kostrbatými a tenkými oslími můstky, přičemž černokněžník Grindelwald, největší plánovaná stár celé série, je pro vývoj příběhu v podstatě zanedbatelnou a zbytečně nastrčenou figurkou. Temnější potterovský feeling je tytam, ale Yates rozhodně odvádí výbornou práci a drží film správným načasováním humoru a příjemným tempem alespoň v sympatických mezích kouzelné dětské rozprávky, což platí i o hercích. Uvidíme, co přinese pokračování, jemuž se tenhle díl očividně přizpůsobuje až příliš... (18.11.2016)