Diplomová práca

Tenhle film na pomezí hororu a thrilleru nesází tolik na vytváření strachu, jako spíš na práci s diváckým očekáváním. To se projevuje trochu jinak načasovanými lekačkami (nepřicházejí ve chvíli, kdy by je někdo čekal), ale zejména tím, že publikum po celou dobu neví, komu má vlastně věřit a podezřelý střídá podezřelého prakticky z minuty na minutu. Do poslední chvíle si člověk nemůže být úplně jistý, kdo v „tom“ jede a kdo ne. Atmosféra je slušná, napětí také nechybí, i když jsem čekal asi něco drsnějšího. A když pominu poněkud rychlé vzplanutí svetru a ne úplně pochopitelnou narážku na v té době již neexistující Československo (o jaký film jako mělo jít?), vidím to na slušné 4*. (20.05.2013)

Porovnanie s 8MM je na mieste len čo do základnej dejovej podstaty, ale inak je film o dosť menej surový, chýba mu viac napätia a prekvapenia. Len herci sú určite viac zvrátení, od najkladnejšej postavy až po vraha. Hodnota sa tu stráca tým, že každú chvíľu sa scenár snaží meniť uhol pohľadu diváka na to, kto je vlastne zločincom. Tak príliš často, až to mätie a človek môže stratiť i záujem. Thriller na jedno pozretie. (06.09.2017)

Jedna z hlavných postáv filmu, vysokoškolský profesor tvrdí študentom filmu, že severoamerickej tvorbe sa dá konkurovať iba tak, že dajú divákom to, čo chcú. Amenabar to bere doslovne a zahrňuje nás viacerými prevarenými klišé a do očí bijúcimi nelogičnosťami (kde napr. vzala ten nožík, aby sa oslobodila? To si ho postava, ktorá ju zväzovala, nevšimla?). Čiže ako severoamerická tvorba. Zámer to asi nebol, iba začiatočnícka chyba. Amenabar je ale veľmi zručný režisér, ktorý nás ihneď vtiahne do svojho sveta a nepustí až do konca, a to aj napriek všade číhajúcim klišé. Tesis je "suspense thriller", ktorý nikdy ani na chvíľu nenudí a ponúka vyústenie, ktoré mohlo byť aj prepracovanejšie, pretože ziaden šok nás na konci filmu nečaká. SPOILER: Viac som vsádzal na ženskú postavu v pozadí, alebo by ma uspokojilo, ak by bolo všetko na Angelu iba narafičené. (09.07.2012)

Genialita je hezká věc, ale často kvůli ní narážím na pokažené filmové zážitky. Jeden takový nastal v případě tohoto snímku, kdy můj první a jediný podezřelý byl skutečně oním vrahem. Musel jsem tak celou dobu trpět nesmyslné chování zúčastněných postav, které přehlížely naprosto zřejmé indície a vůbec celkový scénář mi přišel děravější než cedník. Když divák vůbec přihlédne ke scénáři, tak zhruba od poloviny snímku už by ani žádný dějový zvrat nedával logický smysl. Karty byly rozdány vcelku jasně, a tak divák pouze sledoval a těšil se, kdy to krásce v hlavní roli docvakne. Moc hezky se mi na ni ovšem koukalo, protože mi zevnějškem hodně připomínala jednu osobu velmi blízkou mému srdci. Zamlouvaly se mi vcelku i zajímavé použité režisérské praktiky. Fungovala i nastavená atmosféra. Takže až na nechutnou předvidatelnost a dějové nesmysly, z nichž nevýraznější a nejvíce do očí bijící je rozhodně "skrýš" filmů zachycující vraždy na škole volně přístupná z tamní knihovny. (23.02.2020)

Tento starší kousek mě jen utvrdil v tom, že Španělé jsou géniusové v oblasti "hutnější filmařiny". Na rozdíl od filmařů ostatních národností (speciálně amerických) pochopili, že základním stavebním kamenem pro žánr horor/thriller/mysteriozní apod. není omáčka v podobě efektů, obsazení, hudby atd., ale je jím jasný námět, který je perfektně složený z odpovědí na jednoduché otázky "kdo? co? kdy? kde? jak? proč?". Takže - mladá studenka filmařiny píše diplomovou práci na téma "násilí v audiovizuálním průmyslu", díky čemuž se snaží sehnat (v roce 1995) dostatek studijního materiálu v podobě filmů s tím nejhorším možným obsahem. Už toto samo o sobě je manévrovací prostor jako hrom a to mluvíme jen o úvodu. Jaké překvapení, když dostane pod ruku pásku s mučením a brutální vraždou dva roky pohřešované studentky. která pochází ze školního archivu. Víc neprozradím - ostatně stejně jako samotný film, který vás nechá v nejistotě po výborné dvě hodiny až do samého závěru. Paráda. 90% (12.11.2012)