Vreckár

3/10 Hodne jsem u toho trpel, abych udrzel pozornost a oci otevrene - toto opravdu nejsou filmy pro me. Sonda do zivota parizskeho pohledem mladeho muze, kteremu je zpocatku vsechno jedno, aby na konci hledani nasel sve misto v zivote. OMG!!! Co stoji za zminku jsou detaily na praci zlodeju, i kdyz z neprofesionalniho pohledu na vec mi prijde, ze to takto nemohlo fungovat - mozna v tlacenici... (01.10.2008)

Smutný existencionální snímek o kariéře, bezvýchodné situaci a ztracených životních šancích jednoho pařížského kapsáře. Hlavní postava si svůj úděl zvolí víceméně sama a je pro ní i způsobem vyjádření společenského a životního názoru. Snímek je natočen typicky bressonovsky jemně, hloubavě a citlivě. (29.09.2006)

Bressona mám rád díky pro jeho cit k filmařině, ale po stránce obsahu bych od tak slavného jména čekal víc. Stejně jako u Deníku vesnického faráře mi zde vadil zbytečný počet voiceoverů, které v pár případech zbytečně popisují situaci zřejmou jen z obrazu. Vůbec obecně bych byl radši, kdyby Bresson víc vyprávěl obrazem, protože třeba u A co dále, Baltazare se mu to povedlo. Jinak už snad nemám Kapsáři moc co vyčítat - hlavní postava je představena dobře, děj je veden obstojně, stopáž je dostatečná, filmařská stránka precizní (hlavně mě fascinovaly všechny ty detailní záběry kapsářských loupeží, ty jsou natočené skutečně perfektně) a má to i silný závěr (a jsem rád, že to neskončilo tak, jak jsem celou dobu čekal). Takže po tom velkém zklamání z Peněz mě Bresson celkem potěšil. Snad i jeho ostatní filmy jsou aspoň na takové úrovni. 4* (17.11.2020)

Hodně minimalistický Bresson. S filosofii hlavní postavy (Martin LaSalle) se nemůžu úplně ztotožnit (produktivní chlapík, který věří, že část populace se musí živit zločinem a on patří k ní), když k tomu přidám hodně vyprázdněné herecké výkony (kde právě LaSalle s jeho camusovskými cancy patří k nejslabším) tak to zachraňuje už jenom krátká stopáž. Z úcty k Bressonovi a velmi dobře natočeným kapsářským scénám dávám za tři. (26.05.2014)

Keď príde na krádeže, zdajú sa byť po technickej stránke síce teoreticky možné, ale prakticky vyzerajú naivne a nereálne. Toť o hlavnom motíve. Ten ostatný, ľúbostný, môže vďačiť hlavne herečke Marike Green, ktorej éterická, nevinná tvárička roztápa všetko neduživé naokolo. Kombinácia týchto dvoch línií, ale ako celok nefunguje kvôli nezáživnosti scenára. (10.11.2016)