Mikrokozmos

Jen se usadit v temnotě kina či v pohodlném příbytku se sklenkou vína a vnímat nádheru, jež k nám přichází nejen v podobě úchvatných scenérií příběhu hmyzího království, ale také fascinujícími něžnými tóny čarokrásné hudby, která jde ruku v ruce tímto fantastickým vyprávěním o kouzle přírody a touze přežít. Zdaleka se mi příčí výraz dokument…ne, tohle je ryzí umění těch nejdokonalejších aktérů, tvorů naší planety, tohle je dobrodružství, tragédie i komedie, divadlo i opera tajemného Mikrokosmu. Zapomeňte na vše a jen přijímejte ty opojné doušky tohoto vzácného kousku. (11.05.2012)

Fascinující. A šlo to zaplaťpámbu i bez mluveného slova (skoro). Scény se zamilovanými hlemýždi, bojujícími roháči nebo vosími larvami patří k těm nejlepším přírodopisným momentům, jaké jsem kdy viděl. Velice se mi líbil i přístup tvůrců, kteří evidentně nepostrádali nadhled, a tak sekvence s deštěm připomíná válečný film, hovnivál podává výkon srovnatelný s nejslavnějšími zarputilci (já osobně si vybavil Roberta de Nira v Misii) a závěrečné "povstání komára" je jako vystřižené z hororu. Za velký zážitek samozřejmě "může" i Bruno Coulais, ale prim stále hraje úchvatná příroda naší planety.__P.S. Bez pavouků bych se obešel, ovšem vodnář, který si staví podvodní dům ze vzduchových bublin, mi vážně vzal dech. (06.10.2012)

Netradiční dokument nabízí nádherné záběry ze života hmyzu s pěknou hudbou Bruno Coulaise. Dívat se na plátně na šestimetrovou housenku je opravdu zážitek. Nejlepší části byly ty, kde se autoři pokusili aspoň o náznak nějakého minipříběhu - bažant útočící na mravence, milující slimáci, souboj brouků nebo déšť. V ostatních částech, kde jen sledujeme jeden hezký obrázek za druhým bez nějaké souvislosti, to je zajímavé méně. Film získal v Cannes 96 cenu za techniku a 4 Césary (hudba, kamera, střih a zvuk). (17.08.2003)

Fascinujúci pohľad na svet pod našimi nohami. Keď sme na tom boli v kine v ôsmej triede, moc ma to nezobalo, ale po desiatich rokoch už mám na prírodu iný pohľad a toto mikroskopické blúdenie po lúkach a miestach, kde je hmyz pánom je krásne. A čo je hlavné, že je to spracované svižnou, nenásilnou, nie až tak poučnou, ale príjemnou až akousi zábavnou formou. Dokonca som predýchal aj scény s mojimi obávanými arachnidmi, takže na tom asi niečo bude. Plnohodnotný filmový zážitok to však zďaleka nie je. 80%. (11.05.2006)

Obdiv k tomu, že se povedlo takové záběry pořídit, že v takovém množství, takhle vynalézavě a přitom nevtíravě je ozvučit (francouzští ruchaři by za všechno to broučí a stonožčí dupání, šmátrání po papírmaši ve vosím hnízdě, sesýpání písku v mraveništích atd. atp. zasloužili metál) a pospojovat do celku, který díky naznačeným mikropříběhům a využití přirozených přírodních cyklů má hlavu a patu, ač nemá děj, tedy všechen ten obdiv by na pět hvězdiček nestačíl; ta pátá je za to, že to celé dohromady za vydatného přispění citlivě zvolené muziky dovede dospělého přivést zpátky k pocitům, které měl jako dítě, když ležel na louce a čučel do trávy, do lesa nebo do nebe. (06.07.2013)