Krajina tieňov

První půlka filmu je v pohodě, příjemné konverzační drama, Hopkins skvělý jako C.S. Lewis. Na první pohled moudrý akademik a intelektuál, v nitru ale stále malý chlapec s dětskou fantazií ale i nejistotou. Naneštěstí, všechno jde postupem času pomalu ale jistě do p...... Attenborough pouští sentiment a melodramatickou uřvanost ze řetězu a já vytahuju kapesník, ne abych si utřel slzy dojetí, ale abych zamával a dal sbohem filmu, který rozhodně měl a mohl být kvalitní. Bohužel, krajina stínů je jakožto film ve výsledku stejně sebedojímací jako její hlavní hrdina a neslavně končí v šuplíku "červená knihovna". Ale co, alespoň si všechny ty "citlivé romantické duše" ořvávající Titanic a Anglickýho pacienta zase jednou s chutí pobrečí :) (14.08.2011)

Hopkins, pochází asi z té nejlepší anglické herecké školy, co v této zemi kdy se zrodila a je to znát i na jeho rolích a výrazné převyšující osobnosti v amerických snímcích.!! Tento film se skutečně může řadit mezi ty nejlepší na světě, neboť naprosto něžně a krásně vystihl akt lásky mezi osamělým mužem a zklamanou ženou, oba velkými racionálními lidmi, kteří si naprosto podlehnou, leč osud je drsnější, než všechny naše představy... (23.07.2009)

Přiznám se, že o osobě C.S. Lewise toho moc nevím a nečetla jsem ani žádné jeho knihy, přesto se mě tento film hodně dotkl v tom dobrém slova smyslu. Anthony, který je můj nemilejší herec, hraje jako vždy výborně, navíc téměř celou dobu nesleze z plátna, což mě těší, protože na něj bych se vydržela dívat i celé hodiny. Celý příběh je takový jemný, příjemně lidský, navíc zasazený do nádherných kulis Oxfordu. Zas tak často mě filmy nerozpláčou, ale tohoto jsem brečela jako želva minimálně poslední půlhodinu, ale konečné poselství mi na rtech vykouzlilo přece jen úsměv. (17.04.2008)

Já nevím, jestli si lidi, co tady film označují za "srdceryvný" nebo "romantické klišé", uvědomují, že tohle se opravdu stalo. Problém ovšem je, že film tak opravdu může trochu vypadat a aby člověk plně pochopil jeho význam, musel by znát alespoň část Lewisova díla "před Joy" a jeho hrozný boj sama se sebou, zaznamenaný v deníku po její smrti a vydaný pod názvem Svědectví o zármutku. Anebo si alespoň umět dobře představit Lewisův život a názory podle toho, co je ukázáno ze začátku filmu. Co se týče mě, tak Helen Joy je mým velkým vzorem a Lewisovo dílo i jeho životopis znám skoro nazpaměť. Film jsem viděla až po jejich přečtení a měla jsem co dělat, abych ho dokoukala do konce. Události z Lewisova života (nejen smrt manželky, ale i jeho a bratrova úžasná fantazie, smrt matky, zákopy ve Francii, bratrův alkoholismus) a hlavně jeho přístup k nim, to je dost silné i na papíře, natož když to člověk vidí "naživo". Sice mně tam vadilo pár nesrovnalostí, nejvíc to, že Helen Joy byla ve skutečnosti brýlatá, plnoštíhlá špinavá blondýna, ale přesto film dobře zobrazil ten nejsilnější příběh, jaký znám. No, a dál by už to byla diskuse o příběhu samotném, o lásce, o přístupu k životu a o křesťanské víře, a ne o filmu, takže tady musím skončit. (03.10.2011)

Neuvěřitelně nádherné dílo, které na mě zapůsobilo minimálně tolik jako Cena za něžnost - a nemyslím, že jsem si na tento film vzpomněl jen díky přítomnosti opět vynikající a přesvědčivé Debry Winger. Z kolika procent se to zakládá na skutečnosti mi může být úplně jedno, protože to opravdu není klasický případ životopisného filmu. Stojí to na scénáři, Attenboroughově režii a především, především na neskutečném výkonu Anthonyho Hopkinse, který v roli spisovatele C.S. Lewise opravdu zazářil. Pro mě je to možná jeho nejlepší výkon vůbec a je nepochopitelné, že za to nedostal Oscara. (To, že nebyl ani nominován, je už vyloženě zločin.) Mám pocit, že tento film si zaslouží být umístěn mezi mé oblíbené. (14.01.2009)