Divočina

Wild je fajn film, který se snaží říct něco, co před ním už řekli (a mnohem lépe) jiné filmy (Into the Wild) a pokud mám být hodně upřímný, tak Reese je sice zlatíčko, ale nominace na Oscara je trošičku mimo… V téhle roli si umím představit jakoukoliv jinou herečku, Reese do téhle role nepřinesla nic, co by mě donutilo říct, že tohle nemohl zahrát někdo jiný. Naštěstí film není nudný a skončí tam, kde už začne trošku nudit, takže nemůžu říct, že bych byl zklamán. Jak jsem koneckonců napsal na začátku mého komentáře, tohle je fajn film. Nic víc, nic míň. 70 %. (14.04.2015)

Snímek se umí dostat do hloubky, ale ve filmu pyšnícím se názvem Divočina by divák možná očekával nějakou divočinu, medvěda, nebo alespoň okamžiky pocitu úplné samoty, zoufalství, bezvýchodné situace a la Bear Grylls .. prostě něčeho, kvůli čemu se lidé bojí na PCT vydat. To mi ve filmu chybělo. O tříměsíčním tripu jsme se vlastně skoro nic nedozvěděli. Příště víc dobrodružství a míň z její nechutné minulosti, díky! (01.03.2015)

Hrdinku Divočiny prenasledovalo toľko desivých démonov, že radšej by som bojoval proti stovke Votrelcov. Veľmi silné, smutné a vyčerpávajúce, ale nakoniec, vďaka koncu, i naplňujúce a plné satisfakcie. Navyše mám rád prírodu a prechádzky v nej, čiže ďalší bod k dobru. Režisér to poňal značne naturalisticky, naliehavo a psychologicky. Chvíľku trvá, kým sa chytíte a kým flashbacky začnú dávať zmysel, ale len čo sa tak stane, má vás to a ste chytení v pavučine, z ktorej niet úniku. Hrozne veľa tomu dáva skvelá Reese Witherspoon v hlavnej úlohe (Reese si to celé zároveň aj, múdro, produkovala). A za líšku, milú a skvelú Lauru Dern a moju milovanú „indiánsku pieseň lásky“ v žiadnom prípade nesmiem ísť pod 80%. Proste v žiadnom a bodka. P.S. – A ten medveď tam nie je! Kde ste vzali, že je? Niečo sa za hrdinkou 3 sekundy hýbe (keď ujde od potenciálnych znásilňovačov), ale je to strašne rozmazané a nejasné a rozmerovo to klasického medveďa nepripomína ani náhodou. Možno rosomák? (28.10.2017)

Když se kurvíš a fetuješ, tak šlapeš... Po bezpočet stovek mil. Paradoxní je, že Divočina netratí na intimní a komorní linii "osamocená Witherspoonová - nehostinná příroda - nekonečná očistná chůze - věčný hrdinčin sebezpyt". Naopak v této poloze to je vůbec nejsilnější v kraflecích. A to do té míry, že to vyvolá chuť hodit si na záda bágl, vyrazit na osamocenou túru a přitom si vyčistit hlavu. Tratí to až na naroubovaných flashbacích, které si sice zpočátku sympaticky vystačí s pouhými náznaky/záblesky, ale čím více se blíží Cherylina pouť cíli, tím doslovnější a didaktičtější jsou. A přitom stačí jedna alpaka a rázem je vyjádřeno vše potřebné. (28.02.2015)

Cherylina púť k sebaodpusteniu a k hľadaniu pokoja pre divokú ženskú dušu. Autobiografická skúsenosť, vďaka ktorej sa dostane tam, kam chce a to na dno svojich možností a vrchol svojho poznania. Je pravda,že už tu bolo dosť podobných a lepších pokusov podať hraničné životné príbehy ( In to the wild, 127 hours), nepamätám si však žiaden ženský príbeh. A tu ho máme. S Reese a na dve hodiny. (05.05.2015)