Love & Mercy

Film tedy nic moc, nepodařilo se to zkloubit do nějaké přesvědčivé (včetně představitelů Briana Wilsona - důvěryhodně vypadal až ten pravý v titucích) vizuální formy. Snad jen ty zkoušky byly trochu zajímavé. Přestože jsem v roce 1969 utekl z povinné školní brigády a jel do Brna na koncert "Kluků Plážovníků" a "Pet Sounds" považuji za jedno z nejlepších hudebních alb (bez ohledu na hudební styl a formu), podobně jako autoři fimu, nejsem jejich "freak". Za Brianovu mentální dezorientaci může v podstatné míře LSD, podobně jako u Petera Greena a dalších), jehož LSD vyřadilo z hudby také na zhruba dvacet let. Pozn. 1: Kromě toho je ve filmu řada nepřesností, které také neodpovídají řádné profesionální práci. Pozn. 2: Četl jsem i knihu o Brianu Wilsonovi, které mě zaujala více než film (název z koule už neuvedu). Co si z ní nejvíc pamatuji (zaujalo mě), byly pravidelné celorodinné vícehlasé zpívánky. Na podobné ještě vzpomíná i moje matka (94 let), dnes se tato tradice už dočista vypařila. Na ně právě Brianova hudba navazuje v jeho skvělých kompozicích. (01.02.2019)

Jednoznačně nepochopená záležitost, kterou tu odhaduji hromadně sepsula do podprůměru banda teenagerů co ví o Beach Boys asi tolik jako Hollies nebo Yardbirds... Pro mne jsou Beach Boys ikonou Ameriky šedesátých let, doby prvních letů do vesmíru, auťáků s ploutvemi a hlavně spolu s Bee Gees neskutečnými vokálními skupinami, kde každý z hlasů zatajuje dech. Ze západního pobřeží USA se tyto dvě vlny zaplavující Ameriku prodraly až do Evropy kde každá v určitý čas z předních příček hitparád spláchla i dobře zakousnutý hmyz z Liveropoolu...:-) (Nic proti hmyzu!! :-) Takový film tu zkrátka chyběl a i když je věnován hlavně (a právem) frontmanovi Beach Boys - Brianu Wilsonovi, divák díky tomu, že se jedná o bratry nahlédne i do zákulisí téhle skvělé kapely. Můžeme tak sledovat jak Bryan podobně jako sopka postupně začne pod erupcemi vlastních nápadů měnit trochu stereotypní muziku kapaely o létě, holkách a surfaření a i když se to skupině nelíbí, čas i kritika mu dá záhy zcela za pravdu. Jedná se totiž o nadčasové a opravdu geniální záležitosti... Můžeme tak sledovat jak vznikala fantastická God only knows, kterou já osobně po Yesterday považuji za druhou nejhezčí milostnou píseň na světě... či neméně slavnou Good Vibrations atd... Netušil jsem nic o Brianově složitém vztahu s otcem ani o jeho běsech v devadesátých létech hojně živených šarlatánským psychoterapeutem. Paul Giamatti umí hrát vyčůránky, ale tady si střihnul stoprocentního zmrda! Naštěstí Brian nakonec potkal princeznu, která jej zachránila ze spárů zlého černokněžníka. Zní to jako blbý závěr filmu, ale je to zkrátka fakt. :-) Jediné co jsem nepochopil byla účast Cussacka. Zatímco šedesátky byly zpracovány parádně a kluci byli typově vybraní tak, že šli od sebe skvěle rozpoznat, Cussack byť sebelépe hrající Bryana zachváceného vnitřními hlasy a pod opiáty mu prostě podobný nebyl ani za mák. Postavou, účesem, barvou vlasů, prostě ničím... To je asi tak jediné co bych vytkl. No a já si teď jdu za tepla pustit Pet Sounds a Summer Days! A nikoliv z CD, ale pěkně na kotoučích na starém magneťáku po tátovi... Za mne je to za 5 barevných prášků! * * * * * (05.10.2015)

Zde prapodivně podceněný snímek. Příběh geniálního hudebníka odehrávající se ve dvou časových rovinách, kdy chválím jak vynikajícího Dana, tak Johna, který mě málokdy dokáže přesvědčit. V tomto případě mu to vyšlo. A pouštím si Beach Boys, do dnešního horkého dne mi sedí přesně. Netušila jsem, čím si Brian Wilson prošel, znám je jen tak, z rádia, ale vcelku mě to zasáhlo. Pěkný hudební film se silným příběhem. Giamattiho teď delší dobu vidět nemusím. (09.08.2020)

Love & Mercy mě chytlo hlavní postavou - otlučeným chlápkem zraněným svým zneužívajícím otcem a později svým náhradním otcem.Je to hořkosladké , sladkobolné a melancholické.Když nic jiného tak je film láskyplná pocta slavné kapele Beach Boys ukazujíce vhled do bizarních detailů šarvátek skupiny a jejich umělecké triumfy. (07.05.2020)

Veškerou pozornost na sebe strhl - a zcela právem - Paul Dano. To je absolutní herecký, hudební a pěvecký koncert. Bohužel je tu druhá časová rovina s Johnem Cusackem, který Danovi ve stejné roli absolutně nestíhá. Střídání těchto časových rovin pak vytváří podezření, že se režisér nemohl rozhodnout, na co by se měl zaměřit, zda na Brianovy hudební experimenty a zákulisí kapely nebo na příběh člověka uvězněného v sobě samém. Výsledek je potom silně rozháraný. Všechno naštěstí zachraňuje jednak boží písničky Beach Boys a již zmíněný božský Paul Dano. 7/10 (31.01.2019)