Anestezie

Film režiséra Tima Blakea Nelsona, ktorý k nemu napísal aj scenár a stvárnil v ňom jednu z rolí, z roku 2015 prenáša diváka do New Yorku. Jedna z najväčších aglomerácií sveta sa síce vyznačuje veľkou anonymitou, ale zároveň - ako to zachytáva práve Nelsonova snímka - môže ľudí aj na základe náhody spájať. Dokazuje to aj spleť, či ak chcete mozaika príbehov, na ktorých je jeho dielo postavené. Práve ich zdanlivá obyčajnosť je tým, vďaka čomu má silu získať si diváka. Predostiera pred neho totiž situácie, ktoré do veľkej miery môžu pre mnohých zaváňať každodennosťou. Problémy so samým sebou, problémy so svetom a problémy v medziľudských vzťahoch, a to naprieč viacerými generáciami a vekovými skupinami. Film je naozaj akousi skladačkou toho, čo všetko môžu obyčajní ľudia vo svojich životoch prežívať. Nelsonovi sa v tomto smere podarilo vytvoriť veľmi dobrý príbeh, ktorého funkčnosť podčiarkuje priam až autenticky pôsobiacim hereckým obsadením. To dokáže na diváka pôsobiť veľmi prirodzene, a to aj napriek tomu, že sa v rámci neho vyskytuje viacero zvučných mien. Anesthesia príbehovo predstavuje ľudskú prirodzenosť a spája ju s filozofickým pohľadom na svet a život ako taký. Zároveň táto zo začiatku nesúrodá mozaika vytvára jeden konkrétny a komplexný celok, zobrazujúci, ako môžu byť jednotliví ľudia a skutočnosti prepojené a navzájom ovplyvnené bez toho, aby o tom museli nutne vedieť. Newyorská výprava, hoc nie je vo filme jedným z dominantných prvkov, dotvára atmosféru celého príbehu, ako aj zvýrazňuje produkčnú nezávislosť snímky. (09.11.2022)

Jednotlivé příběhy jsou docela v pořádku. Sami o sobě jsou celkem zajímavé a dobře zahrané. Problém však nastává ve struktuře samotného filmu. Příběhů je mnoho a 90 minut je pro jejich pořádné rozpracování zatraceně málo času. Celý film tak zůstává podivně nakousnutý a nedokončený, přičemž emoční dopad na diváka je tak téměř nulový. Velká škoda. 5/10 (08.03.2016)

Anesthesie vypadá jako další z mozaiek, ale mozaika dává dohromady ucelený obraz a to se tady nestalo. Jde spíš o sérii minipříběhů několika lidí, do jejichž osudu nezvratně promluví útok na starého profesora. A nutno dodat, že v minimálně dvou případech je to promluva silně účelová. Ale to mi vlastně nevadilo, protože problémy, ze kterých se jednotlivé postavy snažily vybřednout, byly opravdové a zahrané bez teatrálních gest nebo přehnaně emotivních proslovů, takže vše působilo uvěřitelně. Větší potíž jsem měl jen s Kristen Stewart, jejíž role byla blbě napsaná a ještě hůře zahraná, ale celkově velmi dobrý dojem mi nijak zvlášť nezkazila. 75% (28.01.2016)

Nic moc jsem od filmu nečekal, v podstat jsme se na něj s přítelkyní podívali hlavně proto, že tam hraje Kristen Stewart, kterou máme celkem rádi. Respektive přítelkyně určitě víc. Ale nakonec se ukázalo, že tenhle propletenec osudů je natolik zajímavý a natolik dobře napsaný, že mě to bavilo. Není to jen o hercích, ale i o tom, co se zde povídá a děje. (24.01.2016)

Od filmu jsem neměla žádná očekávání a docela mile měvpřekvapil. Jedná se o jeden z těch snímků, kde je více prolínajících se příběhů, respektive kde se jednotlivé příběhy postupně schází a provazují. Některé momenty mi přišly trochu kostrbatější z hlediska reálnosti v příběhu, ale celkově určitě nemůžu tvrdit, že by na mě film působil nějak uměle a těžkopádně. Škoda je, že jednotlivé příběhy nedostaly více prostoru, protože takhle bylo všechno jen nakousnuté, ale žádné z témat (drogová závislost, workoholismus, nevěra, perfekcionismus, povrchnost, životní hodnoty....a mnoho dalšího) nebylo rozpracované více do hloubky. I tak se ale dají najít scény a proslovy k zamyšlení. ----"Are we done? We can destroy cities, alter the planet irreversibly, speak instantaneously face-to-face from across the globe, create life where there was to be none, even while intoxicating ourselves with it all. And yet, how do we still seek purpose? And where do we hope to find it if we're so busy convincing ourselves there needn't be any? "---- (31.08.2018)