Teória všetkého

O soundtracku: Není ničím překvapivý a ani nemohl. Jako životopisný film mapující osud skutečného génia útočí bez výhrad pomocí soundtracku na sentiment. Scény první milostné jiskry, polibku, ale i nemoci jsou doprovozeny teskným piánem, jehož melodie snad může připomínat mystický novověký bál, jako ve skladbě Domestic Pressures. Tklivé tóny klavíru ovšem nejsou jediným, co Jóhann Jóhannsson použil k ataku na naše emoce. Vyjma komorních houslí, které s piánem tvoří klasickou kombinaci u sentimentálních snímků, je tu i kytara. Něžné vybrnkávání je důkazem, jak perfektně se může tento jindy energický nástroj snoubit s těmi melodickými jako klavír či housle (Forces of Attraction). Teorie všeho se může pyšnit precizně vybraným soundtrackem, bez něhož by se film propadl ještě o třídu níže. Jóhannsson sám prohlásil, že pokud hraje čas ve filmu velkou roli, i soundtrack musí být timeless (nadčasový). Povedlo se mu to? Možná ano, možná ne. Ve snímku ovšem zazní i jiné melodie, než od něj. A dost možná také díky epilogové hudbě od Cinematic Orchestra jsou závěrečné titulky smyslnějším zážitkem, než zbytek filmu. Nejlepší soundtrack z filmu: Arrival of the Birds. 60 % (10.05.2015)

Přesně to, čím Stephen Hawking byl, tedy geniálním fyzikem a jednou z nejvýznamějších vědeckých osobností 2. poloviny 20. století, ve filmu nenajdete. A to je asi hlavní problém, i když samozřejmě není jediný. Eddie Redmayne předvedl vskutku autentický výkon (záměrně se vyhýbám jiným přirovnáním) a vzhledem k tendencím Akademie nemohl Oscara vyhrát nikdo jiný. Jenže jeden herec, i když hlavní, film nedělá. Zájem tvůrců o Hawkingovo dílo je velmi povrchní (obhajova doktorské práce za několik desítek sekund?), filmový Redmayne jako Hawking vypadá stále na 30, ačkoli mu je v závěru filmu přes 60. Vlastně všichni vypadají, jako by moc nestárli. Tím přecházíme k jisté bezčasovosti, kdy druhou polovinu filmu divák neví, v jakém roce vlastně je a orientuje se jen díky stěžejním událostem Hawkingova života (elektrický vozík, vydání knihy, rozvod). To by ani nemuselo vadit, jenže v rámci životopisného žánru se nejedná o nikterak subjektivizující přístup, který by tuto absenci stíral. Divák je v podstatě v distanční pozici a pozoruje ostatní postavy z podobné perspektivy snažíc se rozeznat, jakou myšlenku chce hlavní postava vyjádřit. Teorie všeho je v tomto případě tím, s čím se Hawking musel většinu života vyrovnat, tedy fyzickým handicapem, který zásadně ovlivnil jeho život a ne tím, co se snažil (a stále snaží) objevit - jedinou, elegantní rovnici, která vysvětlí podstatu celého vesmíru a všechny jeho zákonitosti. (08.07.2015)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $34,337,446║Tržby Celosvetovo $104,337,446▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ silný film, v dobrých režisérskych rukách, ústredná dvojica Eddie Redmayne a Felicity Jones je bravúrna, úžasná doprovodná hudba a svoje urobí aj vizuál /85%/ (27.02.2015)

Životopisná dramata jsou často o nudných přepisech života jedné legendy a jednom brilantním hereckém výkonu (Walk the Line, Ray, Kinsey, Capote, Edith Piaf, Frida). Eddie Redmayne se sakra snažil, aby jeho ztvárnění člověka s nevyléčitelnou chorobou nevyznělo prázdně, ba dokonce urážlivě. Naopak, za fyzickou proměnu si zaslouží oba palce nahoru. Je patrné, jak pečlivě se připravoval, jak musel trávit čas s nemocnými, jak odkoukal jejich chování, mimiku, řeč těla. Rutinní, přímočaré, nekomplikované. Takové jsou mnohdy životopisné filmy. I Theory of Everything některými neduhy trpí, výsledek naštěstí není utahanou skládačkou několika dat. Osudy teoretického fyzika Stephena Hawkinga jsou sice nekonfliktní a místy uhlazenou story o několika zásadních milnících života britského vědce, na druhou stranu i poměrně osobitým sdělením, ve kterém nechybějí hmatatelné emoce (pomáhá jim výtečná hudba Jóhanna Jóhannssona). A to hlavně díky onemocnění, kterým Stephen trpí. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského mužstva, měl chuť se vzdělávat, právě objevoval nový vztah, když však na univerzitě v Cambridge ztratil rovnováhu a upadl. Bylo mu 21 let a verdikt zněl jasně: maximálně dva až tři roky života. Potíže s běžnými činnostmi, postupně zakopávání, svalové křeče, problémy s polykáním. V závěru úplná paralyzace, výživa, umělé dýchání. Mozek však pracuje dál. Až v průběhu filmu mi došlo (nic jsem o něm předtím nečetl, přilákala mě Felicity Jones – mimochodem znovu velmi přesvědčivá - momentálně s nominací na Zlatý glóbus), že jde o onemocnění ALS, které na okamžik pobláznilo smetánku v podobě polévání se ledovou vodou. Ale to už je tak trochu jiný příběh. 70% (27.12.2014)

Je velká škoda, že film o takové osobnosti jako je Hawking jen zlehka našlapuje okolo čehokoli spojeného s poznáním a střetu vědy a racionality s náboženstvím a vírou. A to nejen v domácnosti Hawkingových. Hawking se v 80. letech setkal i s papežem, který vědcům doporučoval "nezkoumat" okamžik počátku vesmíru, neboť jde o dílo boží, což Hawkingovi dle vlastních slov připomnělo Galilea. To ve filmu téměř nevidíme a když už se takové téma nakousne, obvykle to nepřesahuje korektní rámec "každý hledáme pravdu jinde, ale dokážeme se dohodnout". Je to škoda, protože film jinak zdaleka není jen cukrová limonáda o tom, jak se s láskou dají překonat všechny obtíže s úsměvem, někdy dokáže sekat pěkně do živého a zvláště počátky projevů Hawkingovy choroby jsou pojaty velmi mrazivě. Stejně tak samotné rodinné drama je velmi působivě ztvárněné a podtržené perfekním převtělením Eddieho Redmayna do Hawkinga (přičemž si nemyslím, že by šlo o vyloženě vděčnou roli "pro ocenění", z čehož jej teď mnozí obviňují). Film je však natočen především dle memoárů postavy, kterou ztvárňuje Felicity Jones, což je asi taky důvod, proč tak málo brousí do vědy a poznání, na druhou stranu to činí z Jane Hawking minimálně stejně důležitý pilíř příběhu. Felicity Jones je tu opravdu krásná, na druhou stranu jsem měl přece jen pocit, že ve vyhrocených chvílích trochu ztrácí (resp. nevšímal jsem si toho, dokud byla její postava mladá, s přibývajícím věkem její postavy ale bylo trochu vidět rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji ztvárňuje). Pochvalu zaslouží bez výjimky představitelé vedlejších postav, David Thewlis, Harry "Viserys" Lloyd či Simon McBurney. Také hudba Jóhanna Jóhannssona film dobře podtrhávala. Celkem vzato 4 kousky, byť kdyby se autoři nebáli pustit do lidí trochu vědy, bylo by to za pět. (28.02.2015)