Vlak do Moskvy

Dokument, kde je k hlavnimu tematu(rozpacitost nad skutecnym stavem veci v CCCP) receno vsehovsudy 5 vet proste neni dobry.tedy vypoved o nicem. a to pomijim prazvlastni dramaturgii skladanych archivnich zaberu, kde jedna surealisticky (mozna spis az dadaisticky)vybrana scena mnohdy nic neznamenala ani nepriblizila, zkratka tam nemela patrit (10.07.2014)

Nepochopila jsem, co mělo tohle znamenat. Zbytečnější film jsem dlouho neviděla. Někdo doma objevil staré filmy, tak je vrazil do více než hodinového sestřihu s řídkým komentářem. To celé o ničem. Připomínalo mi to vysílání československé televize v sedmdesátých letech. Stále jsem čekala, kdy už příde to rozčarování, přišla o něm však pouze ve dvou větách poznámka, kterou nedoprovázel ani jediný filmový záběr a nebylo ani vysvětleno, proč - zda ty brigádníky, nocující na ulici nestihli natočit, nebo jim filmy sebrali... Takže jen archivní záběry rozjásaných davů.... (12.07.2014)

Nadějný námět bohužel potopila příliš stylizovaná umělecká forma. Snímek na jednu stranu pracuje velmi zajímavě a téměř hypnoticky s archivními materiály. Výsledek však má podobu roztaženého, černobílého, němého filmu s vypravěčem, u kterého se musí divák hodně snažit, aby neusnul. Samotná pointa je navíc až pateticky jednoduchá a dala by se odvykládat několika větami. 4/10 [KVIFF 2014] (07.07.2014)

Odvážný nápad zpracovat komplexní téma téměř výhradně pomocí archivních materiálů bohužel filmu ve výsledku láme vaz. Původní černobílé záběry lákají na unikátní pohled do naleštěné bídy komunistické Moskvy, který ale před závěrečnými titulky nepřichází. Jak přiznali samotní tvůrci, záběrů z „backstage“ socialistického sjezdu – tedy chudých čtvrtí ruské metropole – měli k dispozici jen málo. Škoda proto, že větší slovo nedostal hlavní protagonista nebo třeba dobové fotografie. (07.07.2014)

V roce 1957 odjeli mladí italští komunisté do Moskvy na festival, nahlédli pod pozlátko a byli překvapeni neskutečnou chudobou, zbavení iluzí se vrátili domů, a kolegové soudruzi jim nevěřili. Tak, teď jste se dozvěděli kompletní obsah filmu, nic víc se bohužel nedozvíte. Značnou část filmu sice tvoří záběry natočené účastníky výletu, ale ze SSSR je jich jen malá část, a jsou naprosto nezajímavé. Pokud vůbec nějaké kontroverzní záběry natočili, ve filmu nejsou. Tuto historku měli pamětníci vydat ve formě memoárů, a ne filmu. Pokud dramaturgové MFFKV vybrali z tisícovky přihlášených dokumentů do finální patnáctky toto, muselo jít o opravdu velké zoufalství. (07.07.2014)